Co můžeme v zahradě vysévat ještě v červnu? Zobrazit fotky zobrazit 18 fotek

Určitě nemá smysl ukončit pěstování užitkových rostlin v zahradě sklizní rané zeleniny. Zeleninové záhony nás totiž mohou zásobit po celou sezónu. A mnohé plodiny lze znova vysévat právě i během prázdnin, nejen v červnu. Jde o rostliny s krátkou vegetační dobou a nebo o trvalky, které si tak připravíme na další sezónu (např. mnohé bylinky).

Zelenina s krátkou vegetační dobou

Velice krátkou vegetační dobu má zelenina listová, ovšem i některé druhy zeleniny kořenové a plodové. Patří mezi ně hlávkové saláty, špenát, pekingské a čínské zelí, ředkve a ředkvičky, kedlubny, salátová řepa, černý kořen, mangold a z luštěnin keříčkové fazole. Jelikož zelenina je pro lidský organismus zásadním pokrmem obsahujícím mnoho významných látek (vitaminy A,C, E, vláknina, minerály a silice), je dobré pěstovat ji v sezóně, dokud to vůbec ještě jde. Zima bude na „kvalitní“ zeleninu o poznání chudší. Vždyť to znáte – ta z vlastní zahrádky, dozrálá a pěstovaná šetrně prostě lépe chutná a voní, byť nemusí v závislosti na podmínkách vypadat zrovna nejlépe. 

Hlávkový salát

Hlávkový salát lze vysévat podle odrůdy do konce července (dozrávat nám bude do září až října), ale i v srpnu. Z odrůd můžeme uvést Julek, Jupiter a Dětenickou, které můžeme vysévat do konce července, v srpnu pak můžeme vysévat např. odrůdy Major, Lednický a Herm, jejichž vegetační doba je extrémně krátká. Ovšem i salát nabízí mnohem větší řadu různých odrůd, stačí se jen informovat. V každém případě vyséváme salát do sponu 30 x 30 cm vždy po několika semenech a když rostliny vzejdou, musíme svazky jednotit. Ovšem na druhou stranu to se salátem dělá každý jinak a není výjimkou hromadný výsev semen na menší plochu a poté až následné jednocení. Pozor však na vysetý počet semen. Je lepší vysévat častěji, postupně, než nemít v zahradě salát kam dát. Každá dospělá rostlina zabere poměrně velkou plochu o průměru v řádech desítek centimetrů.

Špenát

Pokud špenát vysejeme brzy na jaře, sklidíme jej v květnu, pokud jej ale vysejeme v srpnu, sklidíme na podzim. Se špenátem je to podobné jako s hlávkovým salátem, ovšem salát můžeme vysévat dokonce i v září pro sklizeň od března do května. Ve vegetačním období má vegetační dobu 50 až 60 dnů, vysetý na podzim přečká zimu a sklízet pak můžeme již brzy zjara. Špenát dobře snese i chladné stanoviště, má rád humózní, zásadité půdy s dostatkem dusíku, vydatnou zálivku a dobře přezimuje. Špenát vyséváme přímo do řádků vzdálených od sebe 15 až 20 cm. Špenát je rostlina dlouhého dne, proto ji vyséváme brzy na jaře, nebo koncem léta , kdy se krátí den. Vysetý později na jaře nebo začátkem léta by vyběhl rychle do květu.

Špenát obsahuje provitamin A, vitamíny C, E, B1, B2 a K, mnoho minerálních látek (hlavně jód, vápník a železo – ovšem železo ne v takové míře, jak se vrylo do našeho podvědomí díky reklamě a animovanému filmu) a kyselinu šťavelovou (váže vápník). A právě kvůli kyselině šťavelové si musíme dát pozor na nadměrnou konzumaci špenátu, jelikož může náš organismus ochuzovat právě o vápník. Jinak ale špenát podporuje činnost štítné žlázy a zažívání. Naopak se špenát nedoporučuje při onemocnění ledvin.

Pekingské a čínské zelí

Pekingské zelí je typickou podzimní zeleninou a nabízeno je skutečně mnoho odrůd. A právě pekingské zelí často zaměňujeme za čínské. Jejich chuť je dokonce podobná (respektive stejná), ovšem čínské zelí netvoří pevnou hlávku, nýbrž pouze listovou růžici (jako třeba salát) a má kratší vegetační dobu – jeden až dva měsíce. I nároky na pěstování mají oba druhy zelí podobné. Pekingské i čínské zelí vyséváme z přímého výsevu na dobře připravený záhon ve druhé půlce července, jelikož se již zkracuje den a rostlinám nehrozí vybíhání do květu. Výsev se provádí do řádků vzdálených 40 cm od sebe a sazenice posléze jednotíme na 30 až 40 cm od sebe. Oba druhy zelí vyžadují vydatnou zálivku. Pekingské a čínské zelí dobře odolává krátkodobým mrazíkům, ovšem přikrytí netkanou bílou textilií je lepší. Pokud hrozí silnější mrazy, můžeme rostliny vyjmout i s kořeny ze země a založit do pařeniště či sklepa, kde je budeme sklízet postupně dlouho do zimy. Tato zelí mají ráda humózní půdu, vyloženě nesnáší půdy kyselé.

Mangold

Mangold je méně známá zelenina výborných vlastností a možností zpracování v kuchyni. Nejoblíbenější je zelená odrůda Lucullus, prodávají se však i odrůdy červené a žluté. Mangold je nenáročná zelenina, rostliny jsou mohutné, pěstované ve sponu 30 x 20 cm. Vyžaduje mnoho vláhy a pokud rostliny vysejeme v srpnu, dobře přezimují. Listové čepele využíváme jako špenát a také nahrazují chřest. 

Keříčkové fazole

Keříčkové fazole se pěstují častěji než tyčkové, jelikož mají kratší vegetační dobu a nevyžadují oporu. Fazolek se dočkáme brzy, ovšem rostliny zaberou mnoho místa. Pokud chceme fazole sklízet celé léto, musíme je vysévat opakovaně v rozestupu asi tří týdnů, přičemž poslední výsevy jsou možné právě do konce června. Fazole vyžadují záhřevné, lehčí půdy s dostatkem živin, optimální ph zeminy okolo 5 až 6. Kvůli teplotě půdy sejeme fazole až od druhé poloviny května a důsledně zavlažujeme. V chladné zemi osivo špatně klíčí a hnije. Před vyséváním fazolí je dobré semena na několik hodin namočit do vody –povrch praskne a fazole vyklíčí rychleji. A pozor – namočené fazole již nesmí vyschnout. Nemáčejte je také příliš dlouho, aby příliš nenabobtnaly. Keříčkové fazole zaséváme po 3-5 semenech do důlků 3 až 5 cm hlubokých, do sponu 40 x 5 cm.

Brukvovité

Z brukvovitých můžeme vysévat v červnu i v létě ředkev bílou a černou, kedlubny, ředkvičky a řepu salátovou. Ředkev bílá (nazývaná též japonská) potřebuje humózní hlinitopísčitou půdu a dostatek vláhy, nikdy ji nehnojíme přímo organickými hnojivy. Vysévat ji můžeme i v létě, jelikož není náročná na teplo a proto ji lze pěstovat i na podzim a ve vyšších polohách. Ředkev bílou proto vyséváme v červenci až srpnu do hnízd 50 x 30 cm a poté, co sazenice vzejdou, jednotíme je na jednotlivé rostliny. Zralé plody můžeme skladovat po celou zimu, přičemž nejlepší je konzumace ředkve syrové (stejně jako je tomu u ředkviček)
Ředkev černá má prakticky stejné vlastnosti a nároky na pěstování jako bílá, v kuchyni ji však využíváme pro její pikantní chuť především jako přílohu k masitým pokrmům (obdobně jako křen). Navíc ředkev černá dokonce předčí křen svými dietetickými vlastnostmi. Pokud ostrouháme oloupané bulvy na jemném struhadle a mírně osolíme, uvolní se z buněk šťáva, hmota zvláční a ztratí ostrou peprnou chuť. Ředkev nakrájenou na plátky zase můžeme dusit třeba s vejci, vařit ve slané vodě a podávat politou máslem nebo omáčkou. Stane se tak netradiční přílohou.
I řepa salátová je cennou zeleninou s vysokým obsahem organických kyselin a pektinů. Kromě minerálních látek obsahuje látky takzvaně lipotropní, které pomáhají léčit kornatění cév a onemocnění jater. Vyséváme ji do řádků vzdálených od sebe 30 až 35 cm ve hnízdech (3 semena po 20 cm). Po vzejití rostliny jednotíme (společný znak pro brukvovité). Řepu salátovou sklízíme v podobě malých bulviček, vhodných pro přímý konzum, do salátů a k zavařování.
Ředkvičky můžeme vysévat kontinuálně od předjaří až do srpna a postupně sklízet chutné bulvičky. Odrůd je nabízena dlouhá řada, stačí si jen vybrat. Konzumujeme je syrové, v salátech, pomazánkách, nakrájené na plátky, nasekané na jemno i vcelku. Některé odrůdy mají ostrou, pálivou chuť, jiné zcela neutrální. Pokud však ředkvičky příliš pálí, je příčina většinou v nedostatku vody při růstu. Vyžadují humózní půdu a dostatek vláhy.
Kedlubny jsou extrémně náročné na zálivku (stále mírně vlhká půda). V červenci vyséváme modře zbarvené odrůdy, na jaře odrůdy bílé (lze ještě i v červnu). Pozor však – vyberte si odrůdu, která není náchylná na praskání a dřevnatění bulv.

Bylinky

Pažitka najde uplatnění v prérijních záhonech, jinak ji však lze pěstovat prakticky kdekoli, dokonce i na polích. Její vegetační doba do první sklizně je cca 120 dní, přičemž pažitka velmi dobře přezimuje a řadíme ji mezi lahodnou zeleninu, vhodnou do pomazánek, nakrájenou na chléb (třeba s tvarohem, sádlem, máslem, sýrem), ale i do salátů. Používá se i při vaření. Vysévat ji můžeme od jara do léta a od podzimu do jara si můžeme připravit sazenice v bytě v mobilní nádobě. Stejně tak můžeme pažitku v bytě pěstovat a průběžně využívat v kuchyni.
Saturejku horskou taktéž využijeme hlavně v kuchyni a ideální je její pěstování právě v bytě, kde ji můžeme vysévat celoročně. Vedle toho se ale též prodává saturejka zahradní, která má ještě více silic, silně aromatickou vůni a najde využití i v léčitelství (posiluje žaludek a uvolňuje nadýmání, prostě nám pomáhá s trávením). Ze semen ji lze pěstovat až 3 krát za rok (klíčení až sklizeň trvá 9 týdnů). Čili saturejku máme pořád čerstvou. První výsev provádíme v dubnu, poslední v červenci.
Fenykl kořeninový je známá vytrvalá bylina pěstovaná jako dvouletka. Fenykl pěstujeme pro semena a jako koření. Jeho listy mají výraznou anýzovou vůni a chuť a jsou ideální při dochucení ryb, masa a salátů. Po oloupání můžeme používat stonky jako zimní zeleninu. Na podzim však musíme rostliny přihrnout zeminou. Semena vyséváme přímo na venkovní stanoviště od začátku května do června. Místo hledáme teplé a slunné, vyséváme do hloubky 2 cm ve sponu 30 x 20 cm. Substrát má rád lehký, dobře propustný a vápenitý.
Kmín kořenný je oblíbená dvouletá aromatická rostlina, kterou pěstujeme hlavně pro semena. Ve starověku kmín zaháněl zlé síly, dnes odpuzuje mnohé škůdce rostlin, především zeleniny. Výsev je možný po celý rok, ovšem za teploty 20 stupňů Celsia. Semínka jen lehce zasadíme do substrátu, který udržujeme vlhký. Vyklíčí za 2 až 4 týdny. 
Kopr vonný dorůstá do výšky až 1 metr, ovšem nať sbíráme vysokou 15 až 20 cm. Kopr se hodí do okurkového salátu, k rybám, na chléb s máslem či tvarohem, používá se i při nakládání – například okurek. Můžeme jej pěstovat celoročně v květináči na okně. V zahradě a sklenících vyséváme na jaře a úrody se dočkáme za 4 až 6 týdnů. Kopr též dovede odpuzovat některé škůdce.
Libeček je víceletá rostlina dosahující výšky až 2 metry. Lze jej pěstovat z připravené sadby, nebo rovnou vysévat. Libeček pěstujeme na vlhčím stanovišti. Využíváme čerstvé, sušené a nebo mražené mladé listy jako koření do omáček, polévek a při pečení. Drogou je kořen libečku, ovšem až 2 až 3 letých rostlin, pomáhá proti zánětům močových cest. Semínka libečku vyséváme od března do června přímo ven, nebo si je předpěstováváme doma (klíčení trvá 15 - 20 dní). Semínka libečku přikrýváme trojnásobně velkou vrstvou zeminy, než je jejich velikost. Libeček vyžaduje slunné až polostinné stanoviště. 
Tymián je oblíbené koření vhodné především do rybích pokrmů a polévek. Rostlina dorůstá výšky max. 35 cm a kvete od června do září. Vyžaduje slunné až polostinné stanoviště. Pěstování tymiánu ze semen je možné po celý rok, dobře však klíčí při teplotě nad 20 stupňů Celsia. Semínka jen lehce položíme do substrátu, který udržujeme stále vlhký, semena vyklíčí za 2 až 6 týdnů. 
Vavřín vznešený, jinak též bobkový list je známý již z antiky, Řekové ho považovali za symbol slávy a vznešenosti. Od jara do léta je rostlina obsypána malými kvítky, které nádherně voní a později se z nich vyvinou tmavě fialovo-černé plody. My však sušíme a využíváme vonné listy jako koření nezbytné do mnoha pokrmů. Tato rostlina je však také mimořádně dekorativní a hodí se jako pokojovka do bytu. Pěstovat vavřín ze semen je možné během celého roku. Semena nejprve namočíme na 48 hodin do teplé vody, až poté je vyséváme do substrátu či sadbovacích tablet (jiffy). Substrát se semeny udržujeme neustále vlhký (rosíme). Semena sejeme 2 až 3 cm hluboko do zeminy, klíčení trvá 6 týdnů. Rostlině vyhovuje slunné místo o teplotě mezi 22 a 28 stupňů Celsia. 
Zdroj: www.semena.cz, www.shutterstock.com
SemenaOnline, s.r.o. Poslat poptávku