Dřevní pelety jsou celosvětový hit, jejich používání roste i v Česku Zobrazit fotky zobrazit 9 fotek

Budoucnost patří biomase a především vytápění dřevními peletami, briketami a kusovým dřevem, říká statistická ročenka Evropského sdružení pro biomasu AEBIOM, jehož členem je také Klastr Česká peleta sdružující výrobce dřevních pelet, briket a kotlů na jejich spalování. Statistiky z celé Evropské unie ale i z jednotlivých členských států nám pomáhají přesněji odhadovat budoucnost zdravého a komfortního vytápění v Česku. V současnosti je naše země typickým příkladem celoevropského průměru, vzhledem k velké zásobě dřeva a nadprodukci pelet se ale může do budoucna vydat cestou Rakouska, Německa nebo i Švédska a Finska. Pokud se rozhodujete o tom, zda začít vytápět peletami, vězte, že se připojujete k celosvětovému trendu.

Více než desetina tepla vzniká spalováním biomasy – u nás i v evropském průměru

Teplo si každoročně vyžádá skoro polovinu veškeré energie, která se na celém světě spotřebuje. I v Evropě je teplo z hlediska spotřeby energie daleko před elektřinou nebo dopravou. O to důležitější je tedy pečlivě vybírat zdroje, ze kterých energii na vytápění čerpáme. Obnovitelné zdroje by podle kvalifikovaných odhadů měly v roce 2020 v Evropské unii tvořit čtvrtinu spotřebovaného tepla. A je jisté, že stejně jako dnes i za sedm let to bude ve více než 90% znamenat vytápění biomasou.

Například pro Českou republiku, stejně tak jako pro celou Evropu, to bude znamenat zdvojnásobení poptávky po biomase. Dnes totiž tvoří v Evropě 13 % a u nás 11 % celkové poptávky po teple. Pokud se ale podíváme do Severní Evropy, země jako Švédsko, Finsko, Litva nebo Estonsko dosahují až padesátiprocentního podílu biomasy na spotřebovaném teple, a tedy jsou už dnes daleko napřed. Souvisí to samozřejmě taky s tím, že právě v těchto zemích jsou rozlehlé lesy. Naopak na Maltě, ve Velké Británii nebo v Holandsku je procento mizivé, přestože podíl biomasy postupně roste všude.

Komu slovo biomasa zavání přílišnou ekologií, ten by měl vědět, že největším zdrojem pevné biomasy je obyčejné dřevo, kterým se tradičně vytápělo už po staletí. Produkce dřeva na vytápění rostla v Evropě i po roce 2008, ekonomické krizi navzdory, a to především kvůli rostoucí popularitě obnovitelných zdrojů energie a také kvůli rostoucím cenám fosilních paliv. Více než polovinu poptávky po biomase v Evropě vytvářejí domácnosti, v průměru pouze třetinu využije průmysl a nejhorším zákazníkem je zatím pro biomasu sektor služeb, v celkové spotřebě tvoří jen dvě procenta. 

Spotřeba pelet v Evropské unii je o polovinu vyšší než před pěti lety

Dřevem se tedy bude vytápět čím dál víc, komu by se ale chtělo ho pořád sekat na polena a ta neustále přikládat? Není divu, že čím dál tím větší oblibu si získávají dřevěné pelety a brikety. Pelety se svou vysokou hustotou energie a standardizovanými vlastnostmi dávají celosvětovému trhu s bioenergiemi možnosti velkého rozvoje. Hlavní trendy udává trh Evropské unie a zřejmě tomu tak bude ještě dalších několik let. V Evropě se vyrábí 60 % všech dřevních pelet na světě, a spotřebovává se dokonce 85 % z ročního celosvětového objemu pelet.
Zatímco celkově v Evropě poptávka převyšuje nabídku, a tedy se pelety dovážejí také z Ameriky nebo Ruska, u nás je to zatím naopak. Naši čeští výrobci produkují více pelet, než kolik na českém trhu prodají. Například Mayr-Melnhof Pellets v moravskoslezském Paskově nebo Enviterm ve Ždírci nad Doubravou na Vysočině mají neustálý přísun suroviny z nedaleké pily, a tak vyrábějí bez ohledu na poptávku. Přebytky prodávají především do Rakouska, Německa a Itálie. Právě v těchto zemích se poptávka rychle zvyšuje, speciální zájem o pelety tam mají například majitelé nových nízkoenergetických domů.
V celoevropském měřítku se tedy výroba pelet bez ohledu na ekonomickou krizi po roce 2008 rozšířila o dvacet procent a poptávka vzrostla dokonce o více než čtyřicet procent. Například v roce 2010 se v Evropě vyrobilo devět milionů tun pelet, spotřebovalo se ale více než jedenáct milionů tun. Není proto divu, že celosvětově zaznamenaly největší růst právě Severní Amerika a Rusko, které rozdíl mezi poptávkou a nabídkou v Evropě dorovnávají. Produkce ale rostla i v zemích, které jsou tradičními evropskými dodavateli, například v Německu a Švédsku, kde se vyrábí asi polovina všech evropských pelet, a taky v sousedním Rakousku. Největšími exportéry průmyslových pelet jsou potom Portugalsko a Lotyšsko. Z celkem 670 evropských peletáren tvořily v roce 2009 třetinu peletárny s nižší výrobní kapacitou pod 10 tisíc tun ročně. V Česku mezi ně patří například peletárna Eco-Vest ze Středních Čech a jihočeský Latop, které produkují pět tisíc tun pelet ročně.
Mezinárodnímu obchodu s peletami, který roste každým rokem o více než milion tun, významně ulehčila jednotná certifikace ENplus. Ta otevírá pro výrobce pelet a obchodníky nové trhy a je velkým krokem směrem k ustanovení pelet jako široce využívané energetické komodity. Národní standardy a certifikace byly totiž konečně nahrazeny jednotným systémem a v roce 2012 bylo vyrobeno už 3,2 milionů tun ENplus certifikovaných pelet. V České republice uděluje certifikaci od počátku roku 2013 Klastr Česká peleta. Pro české výrobce, kteří produkují více pelet, než český trh spotřebuje, to znamená otevření mnoha nových možností exportu.

Peletami vytápí asi deset milionů evropských kotlů a kamen

Rostoucí spotřeba dřevěných pelet znamená pochopitelně také růst poptávky po automatických kotlích a kamnech na spalování biomasy. Zatímco s briketami zatopíte i v kotli na dřevo, komfortní pelety vyžadují vždy nový kotel, odmění se vám ale bezobslužností - automatickým zapalováním i přikládáním ze zásobníku. Země s vysokou spotřebou pelet, jako jsou Rakousko, Německo, Finsko nebo Švédsko mají už pochopitelně velmi široké spektrum různých výrobců menších i větších kotlů, které se prodávají po celé Evropě, ale taky v Americe a na asijských trzích. Naopak země východní Evropy se soustředí spíš na domácí trhy a vyvážejí svoje produkty do sousedních zemí nebo do Ruska. 
V současné době je v Evropě, především ale v Rakousku, Německu, Francii a Itálii, v provozu přes dva miliony peletových kotlů a kamen s výkonem do 50 kW. Na rakouském příkladu jsme mohli vidět, že právě inovace ve výrobě kotlů na spalování biomasy byly významným faktorem ovlivňujícím popularitu vytápění peletami. Čím pohodlnější, efektivnější a výkonnější kotle jsou na trhu k dispozici, tím více zákazníků se pro pelety rozhodne. Kdo by nedal přednost automatickému ovládání teploty a dopravě pelet ze zásobníku přímo do kotle.
Zdroje:
  • Klastr Česká peleta, statistiky 2010 – 2012
  • AEBIOM: European bioenergy outlook 2012
  • IEA Bioenergy Task 40: Sustainable Bioenergy Trade
  • European Pellet Council, 2012