Původní dílna malíře a lakýrníka Pípala je rodinným majetkem více jak 150 let, poslední roky však sloužila jako truhlářství a majitelé se to rozhodli změnit. Zvolili radikální rekonstrukci, která umožní nevyužívaný prostor proměnit a dát mu novou funkci. Zvenčí sice ctili barokní historii budovy, proto fasádu zdobí antracitové prvky a původní ornamenty, uvnitř je ale budova k nepoznání. Důležitou roli hraje také dvůr, který propojuje všechny části areálu, čímž tvoří netradiční přechod mezi veřejnou a soukromou budovou, ve které majitelé nadále žijí.
Architekti využili vrstevnatého celku domu, dvora a zahrady
Návrhu rekonstrukce se ujal architektonický tým z MA (MODEST ARTIFICIALS) Studia pod vedením Dana Merty. Spoluautory jsou Matyáš Merta, Mgr. Dan Merta, Anna Mertová a Irena Mertová. Architekti využili vrstevnatého celku domu, dvora a zahrady, budově přitom dali směrem do ulice nový štít nahrazující původní valbovou střechu. K rekonstrukci přistoupili s respektem k historii místa, ale vytvořili něco zcela nového. Z původní malířské dílny se stala galerie s barem a otevřenou galerií, které lze využít pro komunitní i kulturní aktivity. Celek byl doplněn o wellness a vinný bar.
)
)
)
)
Zachování historického odkazu
Jedním z cílů rekonstrukce bylo zachování odkazu na více jak stoletou historii místa, včetně atmosféry a rodinné kontinuity. Nakonec vznikl prostor, který bude fungovat jako živé kulturní a společenské centrum, přitom přirozeně propojené s rodinným životem majitelů i kontextem lokality. Dvojice budov, dvůr a zahrada tvoří kompaktní, přitom však bohatě vrstevnatý celek.
Srdce celého areálu
Prostor původního malířství byl koncipován jako srdce celého areálu. Svým vysokým stropem, viditelným krovem, průhledy do mezaninu a industriálním osvětlením vytváří scénu, která umožňuje výstavy, společenské akce, ale i běžné denní fungování okolo baru. Bar byl vytvořen z recyklovaného ocelového tělesa z pražské Point Gallery a stal se výrazným technickým prvkem s vlastní historií.
)
)
)
)
Rozdělení na 2 hlavní zóny
Dispozice galerijního objektu, tedy původní malířské dílny, byla rozdělena do dvou hlavních zón. Přední je umístěna směrem do ulice a zahrnuje galerii, bar, mezanin, toalety a kuchyňské zázemí. Zásadním designovým prvkem je zde industriální osvětlení. Zadní část je pak přístupná jak z interiéru, tak přímo ze dvora. Zde se ukrývá wellness se saunou a do prostoru byla vložena dvoupodlažní ocelová konstrukce s dřevěnou lamelovou výplní.
)
)
Schodiště vede při boční stěně galerie do mezaninu, který se otevírá do přiznaného krovu, který byl pouze očištěn od starých nánosů. Prostor tak lze vnímat v jeho plné výšce a surovosti. Mezanin je přitom druhou výstavní úrovní, další vrstvou. Při kulturních akcích pak má fungovat jako klidnější zóna.
)
)
Dvůr propojuje všechny části areálu
Z ústředního sálu je umožněn přímý vstup na dvůr, který propojuje všechny části celého areálu. Na dvoře je žulové dláždění a fasády jsou popnuté révou. Vznikl tak klidný venkovní prostor, který slouží jako přirozené prodloužení interiéru směrem do zahrady. Právě odsud je možné sejít na zahradu s terasou, která je orientována do klidové části pozemku. V létě terasa slouží jako venkovní posezení pro návštěvníky galerie, stejně tak jako soukromý prostor rodiny žijící v druhé budově.
)
)
Druhá budova slouží rodině
Druhá budova sloužící rodině má být do budoucna rozšířena o apartmány, kde se návštěvníci budou moci ubytovat. Obytný dům ale architekti koncipovali na rozdíl od galerie jako uzavřenější a klidný. Zatím byly rekonstruovány především fasády, které byly sladěny s hlavní budovou galerie. Celý areál je také možné ovládat pomocí KNX Smart Home systému, řídícího osvětlení, vytápění i zabezpečení.
)
)
Rekonstrukce kladla důraz hlavně na industriální charakter, přiznané konstrukce, práci se světlem a zachování původních prvků. Pípalovo malířství v Humpolci tak získalo novou tvář.
Zdroj: MA Studio
)
