zobrazit 2 fotky
Bouřky mohou být děsivé, pro někoho inspirativní, avšak vždy jsou velmi nebezpečné. Když se porozhlédnete po střechách domů a vidíte čnící hromosvody, většinu z nás ani nenapadne pomyslet na to, kolik majetku a osob už možná zachránily – a stále chrání. Naštěstí zájem o prevenci škod způsobených elektrickým výbojem blesku v dnešní době stále stoupá. První bleskosvody byly instalovány na budovy State House a Academy Building ve Filadelfii. Klasické bleskosvody nesou název podle svého objevitele Benjamina Franklina z USA a používají se dodnes.
Otazníky kolem blesku
Blesk je elektrický výboj, při kterém se vyrovnává záporný náboj ve spodní základně bouřkového mraku s kladným potenciálem země. Blesk má obrovskou energii, která naštěstí nemá díky své elektrické podstatě devastující účinky obdobné silné trhavině. Většina jeho síly se po úderu neškodně vytratí. Výboje se odehrávají zejména mezi mraky, zbytek udeří do volné přírody. Ovšem i malá část energie může po zasažení nechráněného lidského sídla způsobit tragédii a velké materiální škody.
Blesk je nebezpečný hned několika způsoby:
- tzv. krokovým potenciálem, kterým zabíjí i na dálku
- biologickými účinky při přímém průchodu lidským tělem
- způsobením požáru předmětů, kterými protéká jeho bleskový výboj
- poškozením elektroinstalace, elektrických spotřebičů a další elektroniky
- explozí, prochází-li blesk např. mokrým zdivem, dojde k rychlému zahřátí vypařující se vlhkosti a následné destrukci konstrukce objektu
Něco málo o hromosvodu
Hromosvod (bleskosvod) vytváří umělou vodivou cestu ke svedení bleskového výboje, vytváří vodivý kanál mezi mrakem a zemí. Má tři části:
- jímací zařízení - tyče, mříže, vodiče, které zachycují blesk
- svody – tvoří vodivé spojení od jímače k uzemnění
- uzemnění – zajišťuje svod blesku do země
Hromosvod musí být zhotoven z materiálů, které dobře odolávají korozi. Nejrozšířenějším materiálem je žárově pozinkovaná ocel, bohužel její životnost se díky vlivům životního prostředí neustále zkracuje. Proto jsou stále používanějšími materiály nerezová ocel, hliník a jeho slitiny a měď. Je pravda, že pořizovací náklady hromosvodu zhotoveného z těchto materiálů je vyšší než u pozinkované oceli, avšak zaručuje téměř bezúdržbový provoz a několikanásobnou životnost; což stojí za zvážení.
Je-li hromosvod poškozen
K poškození hromosvodu dochází nejčastěji tehdy, když vodič v půdě zreziví a dojde k narušení dokonalého spojení se zemí.
V případě poškození hromosvodu blesk nesjede „jako po másle“; musí překonávat odpor, čímž hrozí rozžhavení drátu a případný požár. Výboj si ale může vybrat i jinou pohodlnější cestu, jakou můžou být například elektrické rozvody či televizní kabely. Odborníci zastávají názor, že než poškozený hromosvod, tak raději žádný.
Nejčastější závady, které je nutné neprodleně odstranit:
- špatné uzemnění lze zjistit pouze měřicími přístroji
- vytržení vodiče z měřicí svorky hrozí zejména po zimě kdy rozvody vlivem mrazů a následným oteplením mění svou délku
- koroze měřicí svorky
- natření měřicí svorky hrozí zejména při zhotovení nové fasády
- uvolněný ochranný trojúhelník nebo vedení svodů
- uchycení nežádoucích kabelů k hromosvodu, např. anténní vodič
Revize by se měla u obytných domů provádět jednou za pět let. Oprávněný revizní technik zjistí pomocí přístrojů stav uzemnění a posoudí celkový stav. Revize vás vyjde zhruba na jeden tisíc korun.
Co říci závěrem …
Nemáte-li hromosvod na svém domě nainstalován, zvažte pečlivě všechna fakta, která jednoznačně jeho montáž doporučují. Laická instalace bez správných propočtů by neprošla revizí, tudíž by hromosvod nebyl schválen pro provoz; o možnostech nevratných škod způsobených výbojem blesku nemluvě. Starší hromosvody by si většinou zasloužily víc pozornosti. Oslovte odborníky a nechte si nainstalovat hromosvod, který vám odborná firma doporučí. Máte-li hromosvod, objednejte si revizi, která není finančně náročná a jistě stojí za jistotu, že máte nad hlavou bezpečnou střechu.
