Když se tu v roce 2011 poprvé koplo do země, byl projekt nadšenců vnímán spíše s opatrnými rozpaky. Teď, po letech fungování, na něj ale hledí všichni se zalíbením. Koncept celé kolonie zemělodí totiž inspiruje široké okolí. Daleko za hranicemi Nizozemska.
Nevšední koncept zemělodí není Nizozemsku úplně vlastní. Domy v Olstu, v provincii Overijssel, se pro svůj vznik inspirovaly v konceptu tzv. earthships – do češtiny se to překládá zemělodí - s nimiž zabodoval už před desítkami let mezi příznivci alternativního a ekologického způsobu života architekt Michael Reynolds. Tady vznikaly na podobných principech, jen trochu víc uzpůsobené místním podmínkám. Základní věci, které jsou pro earthship charakteristické, se ale ani zde nezměnily.
Například odpad je tam, kde je to aspoň trochu možné, vždy tím preferovaným stavebním materiálem. Vychází to z myšlenky, že materiálu (jakéhokoliv) už bylo vyrobeno víc než dost. A na nás nyní je se naučit jej využívat i tak, aby nám posloužil i v jiných podobách. Třeba jako stavivo. Tam, kde se nedá pracovat s odpadem, případně kde by snad odpad jako stavivo nevyhovoval, se v co největší míře pracuje s čistě lokálními materiály. Lokálnost je určujícím faktorem.
)
)
)
)
Dům má totiž, vedený ideou earthship, vznikat z toho, co je kolem něj. Ale podléhá to právě oné lokálnosti, takže na poušti byste měli například stavět z písku, a u severního pólu zase ze sněhu. To jen pro příklad a pořádek, protože třeba taková stavba z písku na severním pólu by moc „eko“ vlastně nebyla. Což je aspekt, který činí earthship docela sympatickým konceptem.
Nejede totiž úplně na módní volně, a opírá se o materiálovou logiku. Jistě jste už viděli nějaký projekt, kde se někdo pokouší stavět ze stlačené hlíny, ale ve městě a se z venkova přivezenou hlínou. Takové dílo pak jen vypadá, že se pokouší životní prostředí šetřit. Earthship se ale skutečně přidržují toho, co je v místě typické a hojné, aby to zvládly zužitkovat ke své existenci.
K dalším principům se zcela nepochybně řadí i soběstačnost. Ta odráží nejen architekturu, ale přímo i provozní bilanci zemělodí. V praxi tedy tyto domy nevyžadují připojení na sítě. Protože buď mohou fungovat bez energie, anebo si energii samy vyrábějí. Nejrůznějšími cestami. Základem jsou prvky pasivního designu, správné orientace staveb ke světovým stranám, optimální přísun světla a tepla.
Přirozená klimatizace, například. A pochopitelně též úsporné nakládání s vodou. Jímání té dešťové, její znovu-používání, čištění a opětovné využívání. Recykluje a kompostuje se tu ve velkém. A teď trochu konkrétněji, prakticky, na příkladech z nizozemské vesničky.
)
)
Domy ze slámy, pneumatik a hlíny
Tucet domů v Olstu má svou severní stěnu vystavěnou z pneumatik automobilů – vyplněnou dusanou zeminou – která částečně podpírá střechu. V dalších jedenácti domech je tato severní stěna pro změnu vyplněna balíky slámy. Střecha se v nich opírá o dřevěný rám. Střechy na všech těch domech překvapí devítistupňovým sklonem. Má to svůj význam. Sklon odpovídá tomu, aby každá stavba optimálně zachytávala slunce.
V zimním období ho vedou do zadní části domu, ale v létě ho dovnitř nepouští. Interiéry staveb se tak nepřehřívají a vlastně nepotřebují jinou intenzivní formu klimatizace. Domy mají vpředu, v čelech svých fasád, mřížoví a vzadu střešní okna. Výškový rozdíl vytváří přirozené větrání ve všech místnostech. V případě potřeby byla přijata další opatření.
)
)
Nizozemsko nejsou zrovna tropy a tomu musí odpovídat i vytápění. Charakteristická je u domů orientace směrem ke slunci. Všechny domy tu mají skleněnou fasádu na jižní straně. Pro tepelnou kapacitu, akumulaci tepla, je pak důležité zakrytí severní stěny. Jednotlivé prvky – masiv severní stěny vyplněné zeminou, sklon střechy, osazení střechy vegetací i „hřbet“ z hlíny na severní straně – tu dohromady spolupůsobí a zajišťují izolaci objektu.
Domy s hliněnými stěnami jsou velmi dobře izolované. Jak podotýkají tvůrci zástavby v Olstu, součinitel energetické účinnosti je nulový nebo téměř nulový (liší se v závislosti na domě/domácnosti). Proměřeno a ověřeno. Přitom hliněné domy vyžadují mnohem méně vytápění než běžné domy.
S tím, že dodatečné vytápění lze zajistit hliněnými kamny a pecemi, anebo „obzvláště energeticky úspornými“ kamny na dřevo. V několika objektech byla osazena i tepelná čerpadla. A jdeme dál.
)
)
„V Olstu čerpáme podzemní vodu, abychom ji vyčistili na kvalitu pitné vody,“ prozrazují tvůrci projektu. Tu čistotu zajišťují docela rigorózně, pravidelnými měsíčními testy. Samostatnou linkou pak běží voda odpadní, šedá. Ta je filtrována na čistou povrchovou vodu, skrze helofytový filtr. Pro odpadní vodu pak mají zdejší domácnosti různá řešení. Obnáší to jímání, čištění kořenovými čističkami, opětovné využití.
Za zmínku ale stojí, že většina obyvatel má v domě nebo u něj kompostovací toaletu. To ročně šetří tisíce litrů pitné vody a zabraňuje vzniku „černé“ vody. A rozkladem uvolněné cenné minerály se tak dál udržují dostupné v místě. Pečlivě získaný a zpracovaný kompost se dál používá na pozemcích. Jinak jsou ale domy v Olstu součástí běžné kanalizační sítě (jinak by tu stavět nemohli), jen ji ale preferenčně nevyužívají.
)
)
Jak to tu mají s energiemi?
Celkem 274 fotovoltaických panelů na třiadvaceti domech poskytuje odhadem 63 300 kWh ročně, což je více než dostatečné množství pro to, aby se tahle kolonie mohla pasovat na titul energeticky neutrální bydlení.
Domácnosti mají připojení k běžné síti, ale ta tu slouží spíše jako baterie. Za optimálního slunečného počasí elektřinu dodávají do sítě, v podmračných a zimních dnech si ji berou zpět. Domů v Olstu není zase tolik, aby to tvořilo podmínky pro nějaký blackout. Momentálně je v komunitním řešení, zda skutečně nevybudovat nějaký bateriový systém, který by mohl energii skladovat elegantněji, potažmo ji distribuovat do celého okresu Middenhuis.
)
)
Zdejší obyvatelé připouští, že technické prvky jako fotovoltaické panely, solární ohřev vody a helofytový filtr prodražili náklady v rozpočtu, ale vedly k tomu, že provozní fixní náklady jsou tu mnohem nižší než v konvenčních domech.
Výstavba je zde ukázkou smíšených architektonických a krajinářských řešení. Je to kombinace parkové zeleně se zahradami, prorůstajícími hospodářskými plodinami. Poživatelná zeleň činí okolí ještě příjemnějším. Kombinace naučných stezek a částečně zpevněných povrchů poskytuje atraktivní alternativu k zpevněnému obytnému prostředí a významně přispívá k hospodaření s vodou v místě. Zvolené osvětlení na cestičkách pak ochraňuje přirozenou hodnotu tmy. Nepřesvětluje se tu.
)
)
Celou tou ekologickou kolonií v Olstu se nese idea, že je to dobré ale šlo by to dělat ještě lépe. Zdejší obyvatelé neustrnuli ve vývoji a přemýšlí dál nad tím, jak by bylo možné jejich zemělodě posunout trochu dál. Místní obyvatelé jsou náležitě hrdí na to, že si tuhle svou zónu dokázali vytvořit svépomocně. Jak říkají, výstavba svépomocí byla vědomou volbou, protože razantně ušetřila z nákladů. A vyplácí se jim i nadále.
Zdroj: Vereniging Aardehuis, Earthship.com, eutopia-earth.com
)
)
