Studio Lukáš Ildža architekti se pyšní tím, že tvoří silné koncepty ukotvené k místu, na něž jsou určeny. A realizací už má za sebou spoustu. Co teprve když se Lukáš Ildža rozhodl navrhnout dům sám pro sebe, neomezován nikým jiným. Žádná klientská zakázka, býti sám sobě klientem a přitom si být vědom, že jako architekta mne bude můj dům prezentovat i veřejně. Proklamace je jasná. Tak, jak jsem si navrhl svůj dům, bych chtěl pracovat i na jiných. Toto je má představa o bydlení. Vítejte v Hrabkově, na který teď shlíží jednoduchá bílá stavba se sedlovou střechou.
Architekt sám sobě klientem
V Hrabkově u Prešova na Slovensku vyrostl dům určený pro bydlení architekta, který si stavbu sám navrhl. Pokud je architekt sám sobě klientem, vítězí jeho tvořivá svoboda, samozřejmě ale v legislativních mantinelech. Proces návrhu stavby je osvobozen od seznamování se s klientem a hledání průniku hodnot. Dílo pak může být intimnější výpovědí o hodnotách autorovi vlastních, zhmotňují se jeho ideály, může je dokonce manifestovat. Stejně tak ale vzniká doklad autorových aktuálních preferencí a schopností. Pěkný úkol, ale také náročná zkouška. Takový dům si už s architektem spojí každý. Vzniknout tedy má něco trvalého, aby po letech nebylo možné říci: „Kdybychom stavěli dnes, tak bychom to udělali…“ Jinak?
)
)
)
)
Dům vznikl podle místa, pro místo
Ildža rozhodl zhmotnit svůj sen, vlastně najít, protože takový ani neexistoval. Romantika vesnice se snopy sena, kozami a krávami pasoucími se kousek za okny. Klid, příroda na dosah. Místo, o jakém předtím autor nového domu ani neuvažoval, nesnil. Genius loci, jaký by se dal krájet a prodávat na kilogramy. Neokoukatelné výhledy. A nový dům vznikl právě podle místa, pro toto místo. Přijal okolní krajinu jako malířské plátno a sám sebe jako tichého, čistého pozorovatele. Snahou nebylo místo tvořit, ale dotvořit a přitom zde nic nepokazit.
O usazení domu na pozemek bylo uvažováno přirozeně. Dům zcela respektuje plynulý zelený koberec krajiny a jenom z něj vykukuje. Dobrovolně se podvolil terénu, nesnaží se ho měnit. Kontinuita krajiny není domem přerušená, dům je do ní přirozeně včleněn, nevyčleňuje se z ní, nevyniká, byť bělostný svou fasádou a lehce se lesknoucí světle šedou plechovou střechou. Archetypální hmota jednoduchého domu se sedlovou střechou byla ve svažitém terénu položena na soklu z hlíny dusané do bednění (CSRE). Jakoby dům vyrostl přímo z hlíny.
)
)
Kompaktnost se dokonce stává zvenčí jakousi jednolitostí
Jazyk minimalismu ve službách kontextu, tak by se také dal návrh nového domu pojmenovat. Vyvážená jednoduchá kompozice, souhra s propracovanými detaily, podélný půdorys usazený ve svahu, sedlová střecha typického sklonu. Znaky místního venkovského kontextu jsou všudypřítomné, prošly však filtrem doby, jak řekl autor. Strohý architektonický výraz je výsledkem hledání rovnováhy mezi zásahem člověka a krajinou, mezi moderním a tradičně venkovským. Kompaktnost se dokonce stává zvenčí jakousi jednolitostí. Bílý archetypální domek na podstavci ze země se tváři jako citlivá socha v krajině. Promyšleno je přitom vše i po stránce tepelně technické. Jako by dům zpíval známou písničku „Kde je dům holubí…“
)
)
Autor si byl vědom, že nemůže mít všechno, včetně finanční stránky věci. Vybral si proto jenom podstatné, důležité věci, které udělal bez kompromisů. Zdrženlivost ve volbě velikosti domu prospěla kvalitě provedení, bohaté materiálové volbě a pravdivosti. Dům se zcela vyhnul jakýmkoli imitacím, je originálem každým coulem a všechny materiály jsou přiznané ve své podstatě. Dřevo je dřevo, hlína hlínou, plech plechem a bílá barva vše nad povrchem kopce vyzdvihuje.
Opravdovým dobrodružstvím pak byla podle autora i vlastnoručně oddřená realizace poctivého soklu domu z utloukané hlíny (CSRE = Cement Stabilized Rammed Earth). Každý, kdo půjde okolo, se zeptá, proč je tam ten červený pruh… Dokonalá funkční autenticita díla! Autor sice přiznává, že se to nevydařilo úplně podle představ, ale výsledná podoba soklu je uspokojivá.
)
)
Dispozice a interiér
Všechno má uvnitř své jasně dané místo, flexibilita nebyla prioritou. Autor věděl, co přesně chce a kde. Minimalistický a funkční design interiéru je hravý jako kočičí průlez ukrytý v knihovně, toaleta skrytá pod schody, schodišťová skříň v dětském pokoji, nebo pracovní místo v podkroví s průhledem do obýváku. Cílem bylo maximální využití obestavěného objemu, zároveň však eliminace nedefinovaných a bezúčelných, zbytečných ploch.
)
)
)
)
Dům přitom nabízí několik různých charakterů využívaného prostoru. Hraje si s rozdílnými světlými výškami, úrovněmi, cílenými orientacemi k výhledům, o které šlo především. Denní zóna je maximálně otevřená směrem vzhůru a vizuálně rozšířená do exteriéru. Jak? Celé dvě stěny hlavního obytného prostoru lemuje prosklení. Pohledem je propojená i s pracovnou v podkroví. Dětský pokoj je pro změnu dvojúrovňový, s galerií nad rodičovskou ložnicí.
)
)
)
)
Hygienická část uprostřed půdorysu se vzdala světlých výšek a světla ve prospěch ostatních prostor. Suterén je záměrně tmavý, což mu dává pocit bezpečí, je skrytý v zemi. Následný přechod do denní části je pak o to silnějším zážitkem z výhledů, umocněným právě kontrastem s tmavým suterénem. Z temného sevření jistoty vzhůru za světlem, do krajiny.
)
)
Stavební a materiálové řešení domu
Stavba je koncipovaná jako oboustranný stěnový systém. Obvodovým nosným materiálem jsou vápenno-pískové tvárnice, zvolené pro vysokou akumulaci. Obvodová stěna suterénu (sokl) je sendvičová, s venkovní vrstvou z ubíjené hlíny (CSRE). Strop suterénu je monolitická železobetonová deska, stropy nad přízemím jsou trámové dřevěné konstrukce. Stavba je založená formou základových pásů a zastřešená dřevěným krovem nadimenzovaným tak, aby mu stačily malé vrcholové kleštiny a podkrovní prostor zůstal maximálně otevřený. Výplně otvorů tvoří hliníkové dveře a okna s izolačním trojsklem v předsazené montáži. Omítaná fasáda je kontaktně zateplená grafitovým EPS. Sendvičová stěna suterénu využívá PIR desku. Střecha je zateplená minerální vlnou. Technologicky je dům vybavený tepelným čerpadlem vzduch-voda, které se využívá i při chlazení a nuceném větrání s rekuperací.
)
)
)
)
Dům v hrabkově - parametry
- Autor: Lukáš Ildža architekti; Lukáš Ildža
- Adresa: Hrabkov 321, Slovensko
- Projekt: 2019 - 2021
- Realizace: 2021 - 2025
- Užitná plocha: 146 m2
- Zastavěná plocha: 119 m2
- Obestavěný prostor: 820 m3
- Plocha pozemku: 1650 m2
Zdroj: Lukáš Ildža architekti, archiweb.cz
Foto: Lukáš Ildža
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
