Každá rostlina klíčí a roste jinak dlouho, než ji můžeme sklidit. Hovoříme o takzvané vegetační době. U některých druhů rostlin to může být jen měsíc, u jiných si nevystačíme s dobou od jara do podzimu a sazenice si proto musíme předpěstovávat již od ledna až února.
Vegetační doba nám tedy říká, kolik času uplyne od výsevu, než budeme moci sklidit chutnou zeleninu či bylinky. Vegetační dobu si nesmíme plést s pojmy vegetační období a doba vegetačního klidu, které jsou jasně vymezeny daty (doba vegetačního klidu je od 1.10. do 31.3., vegetační období představuje zbytek roku). Vegetační dobu je třeba znát především kvůli plánování výsevu a výsadby, jelikož jeden záhon můžeme v jednom vegetačním období využít k pěstování více druhů rostlin s různě dlouhou vegetační dobou. Především vhodně kombinujeme rychle a pomalu rostoucí zeleninu. Tu rychle rostoucí přitom můžeme v sezóně vysévat opakovaně.
Prvních sklizní se dočkáme od listové zeleniny (obzvláště u otužilých odrůd) a třeba od ředkviček. U listové zeleniny navíc můžeme začít seřezávat již malé lístky, jelikož ochotně dorostou (saláty, špenát, roketa, ale třeba i kopr). Taktéž kořenovou zeleninu můžeme sklízet dříve, to však již nelze říci o zelenině plodové. Zde musíme většinou počkat, až plody zcela vyzrají, u mnoha druhů navíc nejsou nezralé plody vůbec chutné. Výjimku představují například cukety, nebo okurky nakladačky, kde je naopak žádoucí sklízet mladé, menší plody, ovšem jejich chuť je výtečná.
Nejdelší vegetační dobu mají papriky
K nejrychlejším naopak patří ředkvičky
Vegetační doba je prostě zásadně důležitá informace, která samozřejmě nechybí na žádném obalu se semínky. Vegetační doba uvádí čas, který rostliny potřebují od výsevu až do sklizně, přičemž ale počítá s optimálními podmínkami pro danou lokalitu. Například nižší teploty růst zpomalí, stejně jako velké sucho. U předpěstovávané sadby pak platí, že vyšší teplotu potřebuje v době klíčení a růstu semenáčků, pozdější nižší teploty zvýší odolnost rostlin (jsou pak opravdu silné a zdravé). U rajčat a jiných lilkovitých druhů je dokonce noční pokles teplot důležitý pro stimulaci násady květů a zrání plodů. Rané odrůdy dokonce bývají rychlejší než pozdní, byť rostou ve větším chladu.
Zeleninový záhon
Rostliny s nejdelší vegetační dobou:
Mezi nejnáročnější patří papriky, o které musíme pečovat až 5 měsíců, než se dočkáme první sklizně (například u některých odrůd chilli paprik je to až 7 měsíců), začínáme proto s výsevem již v lednu, nejdéle pak na konci února.
Hned za paprikami jsou rajčata, u kterých se dočkáme prvních zralých plodů za 4 měsíce od výsevu.
Náročná je také mrkev a karotka, které potřebují 3 až 4 měsíce, ovšem můžeme sklízet i menší kořeny. To samé platí i pro petržel a též celer, 3 měsíce potřebují také kedlubny. Kořenová zelenina si dává načas i s klíčením.
Brokolice má vegetační dobu 2 až 3 měsíce a sklízíme ji dříve, než se její růžice stačí rozvolnit a poupata začnou otevírat. Ovšem brokolice má výbornou vlastnost znova obrazit (výhonková i květáková).
Chilli papriky představují v našich podmínkách naprostý extrém, proto je lepší vybírat vytrvalé odrůdy, od nichž se v dalším roce dočkáme úrody dříve
Rostliny s nejkratší vegetační dobou:
Ředkvičky sklízíme již měsíc od výsevu.
Odrůdy salátu určené k řezu listů vytvoří listové růžice do měsíce a půl, první lístky však můžeme seřezávat již dříve, oproti tomu hlávkový salát vytvoří hlávky do třech měsíců.
Listy kozlíčku polníčku sklízíme po dvou měsících.
Mladé listy rokety sklízíme již za měsíc od výsevu.
Kopr sklízíme již měsíc od výsevu (mladé rostliny), statnější pak po dvou měsících.
Listy pažitky můžeme sklízet již po měsíci od výsevu, trsy však zesílí do dvou až tří měsíců. Pažitka rychle obrůstá a sklízet ji můžeme až do pozdního podzimu. Vyžaduje ale bohatou zálivku a hnojení.
