Jak si v zahradě poradit s podmáčenou půdou? Zobrazit fotky zobrazit 14 fotek

V místech, kde je v zahradě podmáčená půda, se rostlinám nedaří, uhnívají jim kořeny, prostě nic zde neroste kromě druhů vodních či bahenních a druhů přizpůsobených právě podmáčené půdě. Ovšem právě jedním z nich začneme, jelikož nám může zásadně pomoci. Je jím obyčejná vrba.

Plot z vrby

Úžasně jednoduchým řešením je založení živého plotu z vrby. Stačí zasázet vrbové proutí, které rychle obrazí a vyroste z něj husté roští. Takový plot bude při vhodné péči pohledný a navíc bude vysušovat půdu, stačí jen každý rok provést brzy na jaře řez - zkrátit větvičky. Vrba dovede vypít mnoho vody. Vrby se ze stejného důvodu dříve vysazovaly okolo potoků, ve volné přírodě to však není třeba, najdou si zde své místo i bez našeho přičinění. Stačí dokonce o velikonocích rozplést čerstvou pomlázku a větvičky zapíchnout do země. Existuje i tradice, kdy se na přemokřeném místě do země zapíchává pomlázka nerozpletená. 
Plot z vrbového proutí získáme tak, že sázíme rostliny cca 15 cm od sebe, pokud chceme stromky či stromy, nikoli plot, odstupy zvětšíme až na metr a více. Proutky zprvu upevníme k podpoře, aby se ve vlhké půdě udržely. Ale již na podzim bude jejich kořenový systém dostatečně silný. Z dalších dřevin lze volit břízy, kaliny, jalovce, jasany, tisovce, borovici blatku, kleče. Z trvalek je vhodný blatouch bahenní, kosatec, kejklířka, invazivní máta bahenní, štítovka, popelivka zoubkovaná, nebo udatna (ta však nesmí ve vodě vyloženě stát).
Kvetoucí vrba
Kvetoucí vrba
Vrbám se vyloženě daří v záplavových oblastech, kde se řeky pravidelně rozlévají
Vrbám se vyloženě daří v záplavových oblastech, kde se řeky pravidelně rozlévají
Vrba na břehu rybníka
Vrba na břehu rybníka
Smuteční vrba s kroucenými větvemi je velmi zdobná
Smuteční vrba s kroucenými větvemi je velmi zdobná
Blatouch bahenní
Blatouch bahenní
Máta bahenní
Máta bahenní
Silně přemokřený terén
Silně přemokřený terén

Zjištění zdroje podmáčení

Nemusíme jít zrovna holandskou cestou, kde odvodnili pomocí kanálů prakticky celou zemi. Než se však rozhodneme pro konkrétní řešení podmáčené půdy v zahradě, musíme vědět, proč je půda právě v daném místě podmáčená, jak se na toto místo voda dostává a odkud, zda je problémem zvýšená hladina spodní vody, svah, kde se hromadí voda na místech pod svahem, aniž by odsud byla odváděna, přilehlá vodoteč apod. Obzvláště při koupi nemovitosti se může rychle ukázat, že problém je jen dočasný (například následek silných dešťů) a rychle zase zmizí. Největším problémem pak bude vysoká hladina spodní vody, ta se totiž bude tlačit nahoru i přes vybudovanou drenáž. Pokud však jde o vodu pod svahem, snadno ji drenáží odvedeme, navíc může stačit i jen vykopání stružek kolmo k vrstevnicím. Ovšem může též takové místo využít k vybudování zahradního jezírka, ze kterého bude přebytečná voda odváděna.
Nejhorší situaci představuje podmáčení přímo u domu
Nejhorší situaci představuje podmáčení přímo u domu
Základní metodou zjištění dlouhodobého přemokření pozemku je „díra.“ Pokud ji v daném místě vykopete, začne se zaplňovat vodou. Pokud se zaplňuje vodou, i když neprší, neobejdeme se zřejmě bez technického odvodnění. A základní a nejjednodušší způsob? Tím je vykopání zahradního jezírka, jehož vodu pak navíc můžeme používat k zavlažování zahrady, což je v současné době velmi cenná záležitost.

Jezírko jako vsak

V některých oblastech se nesmí kvůli dlouhodobému suchu zahrada zavlažovat ze studny, natož vodovodního řádu. Ovšem právě přemokřená plocha může být v tomto případě vítaným zdrojem závlahové vody. Podmáčený pozemek okolo jezírka navíc vyschne a můžeme zde založit záhony. Ovšem nebudujeme v tomto případě standardní zahradní jezírko, ale jezírko jako „vsak,“ do kterého se bude voda stahovat. Počítejte pak s tím, že někdy zde bude hodně vody, jindy málo a jindy bude suché, v závislosti na počasí.
Jezírko
Jezírko
Jezírko
Jezírko
Jezírko
Jezírko
Jezírko
Jezírko

Drenáž

Drenáž je vhodná, pokud nejde o vysokou hladinu spodní vody, ale o vodu, která se stahuje z kopce a zůstává pod svahem. V tomto případě stačí vykopat cca 30 cm hluboký a „vysvahovaný“ příkop, který vysypeme drobnějším štěrkem či oblázky. V průřezu má vysvahovaný příkop lichoběžníkový tvar, díky kterému nedochází k sesouvání stěn příkopu. Ty navíc postupně obrostou především travinami, čímž je příkop definitivně zpevněn. U jílovitých půd je vhodný spád výkopu 1:1,5, u hlinitých půd 1:1,25 a u půd písčitých 1:3. Ideální pak je odvádět tuto vodu do nádrže, čímž ji v zahradě udržíme a můžeme využívat k zavlažování. Pozor musíme dát pouze na splavování půdy a nečistot do výkopu (kanálku), mohl by se ucpat. Musíme proto pravidelně kontrolovat jeho stav. Díky tomuto řešení nemusíme budovat podzemní drenáž, investovat do trubek, navíc je mnohem účinnější. Trubková drenáž není pro změnu v terén u vůbec vidět, ale je dražší. 
Příkop
Příkop

Co je dešťová zahrada?

Dešťová zahrada je požehnání, nikoli problém. V zásadě jde o to, že veškerou dešťovou vodu v zahradě necháme vpít do země a tu přebytečnou schraňujeme. Počínaje jímkou, ke které jsou připojené okapy a konče jezírkem a nádrží na podmáčeném místě zahrady. V dešťové zahradě plně využijeme dešťovou vodu!
Zdroj: dumazahrada.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com