Přinášíme vám dva dotazy z naší poradny a odpovědi odborníka na ně. První se týká staršího domu postaveného z pórobetonových tvárnic (pravděpodobně značka Hebel), zda má smysl 40 cm silné stěny zvenčí ještě zateplovat. A druhý dotaz se týká 100 let starého domu a jeho vhodných způsobů zateplení, případně i dodatečné hydroizolace.
Dobrý den, koupili jsme rodinný dům, který byl vystavěn přibližně před 20 lety. Dům je vyzděný z pórobetonových tvárnic (pravděpodobně značka Hebel) a stěna má celkem sílu 40 cm. Je nutné a vhodné takovou stěnu zateplovat?
Dobrý den, obvodová stěna tedy bude pravděpodobně z pórobetonových tvárnic tloušťky 375 mm + omítky. Pokud posoudíme tuto stěnu z tepelně technického hlediska, tak bude mít stěna součinitel prostupu tepla U přibližně 0,46 W/m2.K. Existuje norma (ČSN 73 0540), která se zabývá tepelnou ochranou budov a pro jednotlivé stavební konstrukce jsou stanoveny požadované, doporučené a cílové hodnoty U. Pro vnější stěnu je požadované U = 0,30; doporučené U = 0,25 a cílové U = 0,18 – 0,12. Z toho je zřejmé, že porobetonová stěna tl. 40 cm nedosahuje ani (dnes) požadované hodnoty U, ale zároveň to není nikterak hrozný parametr. Pokud byste se rozhodl k zateplení stěny, jako rozumnou tloušťku tepelné izolace (běžný EPS či minerální vata) bych v tomto případě viděl 13 – 15 cm, čímž dosáhnete výsledného U cca okolo 0,20 W/m2.K.
Dobrý den, chceme udělat izolaci na cca 100 let starém domě. Zdivo je převážně z kamene a tloušťka zdí je 70 cm. Přesto, že je dům bez hydroizolace, tak nemáme žádné problémy s vlhkostí uvnitř. Jakou vhodnou izolaci použít? Zvažujeme provětrávanou fasádu, abychom nemuseli dělat dodatečnou hydroizolaci. Případně bude stačit kontaktní izolace? Chceme také uvnitř udělat nové podlahy s podlahovým topením. Současné podlahy jsou betonové bez izolace. Je lepší udělat izolovanou suchou podlahu nebo kvůli případnému vzlínání vlhkosti radši provětrávanou?
Dobrý den, v případě kamenného a smíšeného zdiva je při volbě technologie zateplení rozhodující stav a vlhkost konstrukce. Nejedná se jen o vlhkost, ale rovněž i zasolení, které se projevuje především ve spodní partii soklu opadáváním omítky. V neposlední řadě vůbec stav zdiva a především soudržnost, přídržnost i rovinnost omítky fasády, na kterou by se případně lepil kontaktní zateplovací systém.
Obecně se doporučuje provést zateplení nekontaktní, tedy izolací z desek minerální vlny, které jsou osazeny do roštu, který vymezuje i odvětrávanou mezeru pod fasádním obkladem. Vzduchová mezera by měla být minimálně 4 cm s přívodem štěrbinami od soklu a odvětrání pod střechou. Vláknitá izolace je chráněna fasádní difúzně otevřenou folií, kterých je více druhů. V případě suchého zdiva, pokud doplníme i nějaké opatření odvlhčení, lze zvolit kontaktní systém. Zde bych určitě doporučil odbornou prohlídku a vyhodnocení stavu například technikem dodavatele zateplovacího systému, který může podle vzorku stanovit vlhkost a salinitu. Jako izolant se pak doporučují buď děrované polystyreny, nebo desky minerální vaty. V obou případech je nutné dodržet skladbu všech komponentů systému, která je pro daný účel certifikovaná jako celek. Lepicí hmoty i vnější tenkovrstvá omítka je nutno volit s vyšší difúzní schopností. Jedná se tedy o materiály trochu dražší. Pokud se jedná o podlahu, doporučuji provést novou skladbu, která by splňovala všechny požadavky. Nejen tepelně izolační, ale i sanaci vlhkosti a ochranu proti radonu. Dostatečná tloušťka tepelné izolace je nutná i z důvodu podlahového topení. V případě podlahového topení norma vyžaduje provětrávané podloží. Provětrání lze provést buď v podkladní štěrkové vrstvě založení odvětrávacích flexi hadic, variantou jsou celoplošné dutiny vytvořené speciálními tvarovkami z plastu. Provětraná vrstva je uzavřena betonovou mazaninou, na níž se umístí foliová radonová bariéra, obvykle z asfaltových pásů. Následuje tepelná izolace, obvykle podlahový EPS, pak betonová deska s rozvodem topení a nášlapná vrstva. Celková tloušťka všech vrstev je kolem 40 až 50 cm, tedy se musí dost odkopat a je tedy nutno sledovat hloubku založení zdiva, aby nenastal problém s podkopáním základové spáry.
