První jinovatka na střeše napoví, kudy vám utíká teplo. Termokameru zatím nepotřebujete

Po jasné, klidné a mrazivé noci se střecha ochladí pod nulu a pokryje se jíním, kterému většina lidí říká jinovatka. Kde do krytiny proniká teplo z vytápěných místností, jíní se neudrží nebo zmizí jako první. Podívejte se proto ráno ještě před východem slunce na svou střechu a porovnejte ji se sousedními. Rovnoměrně bílá střecha je dobré znamení. Tmavé pruhy, skvrny nebo holá střecha mezi bílými ukazují, kudy teplo utíká. Jde ale jen o orientační kontrolu. Ukáže únik tepla střechou, ne přesnou vadu v konstrukci, a pár věcí ji umí zmást.

Jíní podle Elektronického meteorologického slovníku vzniká přeměnou vodní páry v led na povrchu chladnějším než nula, nejčastěji za jasné noci se slabým větrem nebo bezvětřím, kdy se povrchy ochlazují vyzařováním tepla. Jinovatka je pro něj podle slovníku lidový, odborně nesprávný název. Střecha, kterou zespodu ohřívá teplo z domu, chladne pomaleji a jíní se na ní netvoří nebo dřív roztaje. Stejně se chová sníh. Nezateplenou střechou přitom podle britské agentury Energy Saving Trust odchází zhruba čtvrtina tepla z domu.

Americký stavební fyzik Allison Bailes v rozboru zasněžených střech shrnuje pravidlo jednoduše: čím víc jíní a sněhu, tím lépe. Všímejte si těchto znaků:

• Holá střecha mezi bílými ukazuje na slabě zateplené podkroví nebo strop pod půdou.
• Pruhy v pravidelné rozteči kopírují krokve. Dřevo má horší tepelněizolační vlastnosti než výplň mezi nimi, výrazné bývají u střech zateplených jen mezi krokvemi.
• Vodorovná linie může ukázat hranici mezi vytápěným podkrovím a studenou půdou nad ním.
• Holá horní část střechy. Teplý vzduch stoupá, netěsnosti stropu proto ohřívají hlavně horní partie.
• Kroužky kolem prostupů, třeba kolem kovového potrubí od ventilátoru v koupelně.
• Rampouchy a led u okapu po sněžení. Teplo z domu rozpouští sníh zespodu a voda zamrzá na studeném přesahu. Podle amerického stavebního inženýra Josepha Lstiburka tu víc než tloušťka izolace rozhoduje vzduchotěsnost stropu. Proč pak hrozí zatékání, popisuje náš článek o zatékání do střech za oblevy.

Než začnete hledat vadu, vylučte vlivy, které jíní rozpustí i bez tepla z domu:

• Slunce. Dívejte se před východem slunce a nejvíc věřte severní straně.
• Střešní okno roztaje vždy jako první, i dobré okno izoluje hůř než plná skladba střechy.
• Komín a odvětrání jsou teplé samy o sobě.
• Střecha nad garáží nebo verandou zůstane bílá, pod ní nic netopí. Srovnávejte plochy nad vytápěnými místnostmi.
• Větraná mezera pod krytinou odvede menší množství tepla, drobné slabiny se proto neukážou. Bílá střecha tedy není zárukou dokonale zatepleného stropu.
• Strom nebo vyšší soused zakrývá část oblohy a plocha pod ním chladne pomaleji.
• Vítr a zatažená obloha. Jíní se pak obvykle netvoří a ranní pohled nic neřekne.

Teplo utíká i netěsnostmi. Americké ministerstvo energetiky ve spotřebitelské příručce radí za chladného a větrného dne zavřít okna a dveře, vypnout spotřebiče spalující palivo, pustit digestoř a ventilátory odsávající ven a podezřelá místa obejít se zapálenou vonnou tyčinkou. Kde se kouř stáčí, tam táhne. Zkuste rámy oken a dveří, půdní dvířka, zásuvky na obvodových zdech, soklové lišty a prostupy trubek a kabelů. Těsnění okna prověří list papíru: přivřete ho do okna a vytáhněte. Když vyklouzne a neroztrhne se, těsnění nedoléhá. Větrací otvory a mřížky ale neucpávejte, místnosti s plynovými spotřebiči a otevřeným ohništěm podle Energy Saving Trust větrání potřebují.

Za mrazivého rána porovnejte bezdotykovým infračerveným teploměrem povrchy téže zdi: střed stěny, kout, hranu u stropu, ostění a nadpraží okna. Výrazně chladnější pruh nebo bod bývá tepelný most. Typická místa popisuje díl našeho seriálu o stavbě obvodových stěn: patu stěny, věnec, překlady, ostění a kotvy balkonů. Příručka státního programu EFEKT o měření termokamerou a bezdotykovými teploměry varuje před dvěma chybami: neporovnávejte různé materiály, lesklý hliníkový parapet přístroj změří velmi nepřesně, a miřte co nejvíc kolmo k povrchu, nejvýš asi 45° od kolmice.

Termokamera má smysl, když střecha, kouř nebo teploměr ukážou něco, co si neumíte vysvětlit, nebo při kontrole zateplení po řemeslnících. Spotřebitelská poradna v Jižním Tyrolsku radí měřit při rozdílu teplot uvnitř a venku aspoň 15 °C, bez slunce v době měření i několik hodin předtím, tedy brzy ráno před východem slunce nebo pár hodin po západu. Cenu termovizního měření rodinného domu s písemnou zprávou tamní poradna odhaduje zhruba na 500 eur. Termogram ale ukazuje jen povrchové teploty, podle příručky EFEKT ho vyloží jen zkušený odborník a množství unikajícího tepla z něj nespočítáte. Netěsnosti na snímcích vyniknou, když se termovize spojí s blower door testem.

Taje-li jíní nad nevyužívanou půdou, vyplatí se nejdřív zateplit strop pod půdou a utěsnit půdní dvířka. Další levná opatření shrnuje přehled Jak ušetřit za vytápění.