Listopadový dupot nad stropem má na svědomí spíš kuna skalní nebo myši než plch velký, protože plši touhle dobou už spí zimním spánkem pod zemí. Kdo u vás bydlí, poznáte podle trusu a stop, a vyplatí se to vědět: myši si můžete pochytat sami, kunu ani plcha chytat nesmíte.
Těžký dupot nad stropem, jako by po půdě běhala kočka, odpovídá kuně skalní, která si na půdách domů ráda zřizuje úkryt. Lehké cupitání a škrábání večer v trámech nebo ve zdi spíš prozradí myši, případně potkana. Plch velký, pověstný noční rušitel chalup, to v listopadu skoro jistě není: plši od konce srpna do října zalézají k zimnímu spánku pod zem a budí se až na jaře. Kdo u vás bydlí, prozradí trus, stopy v prachu a zbytky potravy. A podle toho se liší i to, co smíte dělat. Myši chytat můžete, kunu ani plcha ne.
)
)
Čtyři podezřelí a stopy, které po sobě nechávají
| Kdo | Kdy a jak ho slyšíte | Trus | Další stopy |
| Kuna skalní | dupot a rachot v noci, nejvíc od dubna do září | 8–10 cm dlouhý, 1–2 cm silný, stočená špička, chlupy, peří, pecky; pořád na stejném místě | otisky jako kočičí, ale s pěti prsty a drápky; zbytky kořisti, rozcupovaná izolace |
| Plch velký | pobíhání a volání po setmění v létě; teď spí pod zemí | čerstvý v listopadu nenajdete | ohryzaná izolace a rozvody z léta |
| Myš domácí, myšice | večerní cupitání a škrábání na půdě a ve stěnách | tvar semínka, do 8 mm, rozházený po cestách | rýhy od zubů 1–2 mm od sebe, čpavkový zápach |
| Potkan | podobně, ale spíš ve sklepě a v přízemí | vřetenovitý, 2–3 cm, na hromádkách | rýhy od zubů 4 mm od sebe, díry velké jako pěst ve sklepě |
)
Kuna skalní: kočka mezi trámy
Kuna skalní je dlouhá zhruba jako kočka, jen štíhlejší, váží kolem 1,5 kg a pozná se podle bílé náprsenky rozdvojené až na přední nohy. Na půdě má denní úkryt, za tmy vyráží na lov a urazí při něm v průměru přes osm kilometrů, uvádí berlínská městská správa. Je čistotná, na záchod chodí pořád na stejné místo. Nejhlučnější je od dubna do září, kdy se páří a vychovává mláďata. Škodí na izolaci, kterou rozcupuje na hnízdo, a na kabelech. Dovnitř jí stačí otvor velký jako dlaň nebo taška, kterou nadzvedne. Jak ochránit auto nebo kurník, shrnuje článek Jak bojovat s kunami.
Plch velký teď spí. A pod zemí, ne na vaší půdě
Plch velký téměř dosahuje velikosti veverky, stříbřitě šedohnědý, s huňatým ocasem a velkýma tmavě lemovanýma očima. V létě se rád stěhuje na půdy chat a chalup u listnatých lesů, v noci tam pobíhá a volá a umí ohryzat izolaci i elektrické rozvody, popsal zoolog Peter Adamík z Univerzity Palackého v Olomouci.
V listopadu ho ale neuslyšíte. „Plši jsou praví zimní spáči. Od konce srpna až do října postupně zalézají pod zem a probouzejí se až na jaře,“ napsal Adamík v časopise Myslivost. Na příští léto radí odstranit větve přesahující nad střechu a otvory ve střeše zabezpečit kovovými mřížkami. Plch velký je ovšem zvláště chráněný ohrožený druh (vyhláška č. 395/1992 Sb.), chytat ani rušit ho nesmíte a chráněna jsou i jeho sídla. Zásah kvůli běžnému užívání domu dovoluje zákon jen po předchozím stanovisku krajského úřadu (§ 50 zákona č. 114/1992 Sb.). Zabezpečení půdy, kde plši pravidelně bydlí, proto proberte s úřadem předem.
)
Myš, nebo potkan? Prozradí je trus a mouka
Myši se do domů stěhují na podzim, když se ochladí noci, uvádí Kalifornská univerzita. Prozradí je večerní cupitání a škrábání na půdě nebo ve stěnách, píše švýcarský Spolkový úřad pro životní prostředí. Kromě myši domácí škodí v budovách i myšice, potkan se drží spíš ve sklepě a v přízemí. Čerstvý trus je měkký a lesklý, starý suchý. Kudy zvířata chodí, ukáže tenká vrstva mouky rozprášená večer na podlahu. Ráno v ní uvidíte stopy, kuna v ní nechá otisky s pěti prsty.
Kunu vystěhujte, chytat ji nesmíte
Kuna skalní je podle zákona o myslivosti zvěř. Chytat ji do ok, želez a nášlapných pastí nebo ji trávit zákon zakazuje (§ 45). U domu, na oplocené zahradě a jinde v zastavěném území obce může lov na žádost vlastníka povolit jen obecní úřad obce s rozšířenou působností a provedou ho myslivci z místní honitby (§ 41). Odchyt ale podle berlínské správy většinou nepomůže, prázdný revír brzy obsadí jiná kuna.
Spolehlivější je kunu vystěhovat. Najděte všechny vstupy, třeba podle stop v uhrabaném písku kolem domu, a v noci, kdy je kuna venku, je zavřete prknem nebo pletivem. Předtím na půdě chvíli dělejte hluk, ať ji nezavřete uvnitř. Od března do června nezavírejte nic, oddělili byste matku od mláďat. Na plašiče a pachy si zvířata podle švýcarského kantonu Aargau brzy zvyknou. Rozcupovanou izolaci vyměňte (viz zateplení půdy) a zakryjte pevnou vrstvou.
)
Na myši stačí ucpat škvíry a nastražit sklapovací pasti
Běžnou deratizaci má podle § 57 zákona č. 258/2000 Sb. podle potřeby dělat každý sám. Myši stačí otvor silný jako tužka, škvíry větší než asi 6 mm proto ucpěte hrubou ocelovou vlnou nebo drátěným sítem, radí Kalifornská univerzita. Švýcarský úřad doporučuje sklapovací pasti podél zdí tam, kde je trus, s návnadou z čokolády nebo arašídového másla a mimo dosah dětí a zvířat. Ultrazvukové plašiče podle kalifornských odborníků usazené myši nevyženou. Jed škodí i lidem a zvířatům a ve městech po otrávených myších hynou i kuny. Při přemnožení zavolejte deratizační firmu. Kudy se hosté na podzim dostávají dovnitř, popisuje článek o nezvaných hostech; hlodavce podle fotky si pro změnu vyzkoušíte v kvízu.
