Polštář, to je takové načechrané štěstí. A není nic krásnějšího, než když se do něj po náročném dni večer zaboříte. Pro samou pohodu ale občas zapomínáme na to, že ani polštáře nám neslouží na věčnost, a občas je třeba vyměnit staré za nové.
Kdy přesně nastává ten moment výměny starého polštáře v ložnici za nový? Na to neexistuje snadná odpověď. V hlubinách internetu narazíte i na takové odpovědi, že správný čas je každého půl roku. Pravda, takové odpovědi vám většinou nabízí odborníci z firem, které se zabývají výrobou těch nových a potřebují, abyste jim je kupovali. Půl roku, to je opravdu trochu brzy.
Smířlivější odpovědí je, že starý polštář za nový je třeba vyměnit tehdy, když už přestane naplňovat své funkce. Tedy, že už nepodporuje kvalitní spánek a nezajišťuje správnou polohu hlavy a krku. S tím už se souhlasit dá. I proto, že není úplně zřejmé, kdy to nastane.
)
Co by tedy měl pořád ještě dobrý polštář umět?
Měl by trochu pružit. Když na něj přitlačíte dlaň, měl by mít tendenci k tomu se trochu narovnat. Pokud je beznadějně schmoustaným pytlem, ve kterém se to sype ze strany na stranu a neposkytuje vám už žádnou oporu, dobrý už není.
Že je něco s polštářem v nepořádku vypozorujete i podle svých spacích návyků. Toho, jak dobře a hluboce spíte. Pochopitelně, že za neklidným spaním může stát spousta věcí. Třeba starostí, které máte přes den. Ale když vám polštář není nápomocný v dobrém spaní, je to ještě horší. Může být, že vám přijde příliš měkký anebo naopak tvrdý. A když vám nesedí, chce to výměnu.
)
Naprosto objektivně můžete zhodnotit i řekněme kvalitu vzhledu polštáře. Pokud je pod potahem posetý skvrnami, mastnými fleky a spoustou nečistot, už to opravdu bude chtít změnu. Jde o to, že do ložního prádla, včetně polštářů, zanášíme svou přítomností spoustu nečistot.
Je to přirozené, že za sebou necháváme kousky odumřelé kůže, mazu a výpotků, vlasových váčků. A v posteli, kde vlastně trávíme třetinu života, se těchto našich tělesných odpadů skutečně nastřádá mnoho. Polštář tak může nehezky načichnout, zapáchat. A praní s tím ne vždy pomůže.
)
Horší je, že na těch odpadech hodují nepatrní roztoči. Kteří mohou vyvolávat alergie a vyrážky, dýchací potíže, astma. A s letitým polštářem, na který každou noc něco ze sebe nasypeme, ta hostina roztočů nabývá na síle. K naší škodě. Je-li tedy polštář starý a znečištěný, znovu je třeba sáhnout po novém.
Signálem pro změnu může být i to, že praní a pobyt v sušičce – to byste měli realizovat u polštářů přibližně každých 5 týdnů – už „neudělá“ polštář jako nový.
Životnost výplňového materiálu
Svou roli pochopitelně hraje i materiál, výplň polštáře. Jinak pracuje paměťová pěna, jinak třeba husí peří. Když se ale péřové polštáře stanou ploché nebo hrudkovité, když se z pěny stane plyš a systémy mikrokuliček se rozložily na prach, je zkrátka čas.
Existují určité hrubé odhady životnosti.
Třeba péřové polštáře se počítají mezi ty nejodolnější, a odborníci jim předvídají přibližně tříletý životní cyklus. Navíc se dají snadno doplňovat a dobře se čistí. Polštáře s polyesterovou výplní stojí na opačném konci spektra. Svoje podpůrné schopnosti rychle ztrácí, většinou déle než rok v provozu nevydrží. I z tohoto důvodu zvažte použití polyesterových polštářů pouze v místech, kde nebudou pravidelně používány, například v pokojích pro hosty.
Polštáře z paměťové pěny je třeba měnit každé dva až tři roky. Jednak proto, že pěna v nich obsažená se může časem rozpadnout a stlačit, což vede ke snížení opory. A také proto, že pěnové výplně, se časem mohou zaplnit prachem, roztoči a alergeny.
Za výhru se nedají považovat ani polštáře s mikrokuličkami nebo gelovou výplní. Jejich velkým kladem je to, že jsou hypoalergenní. Ale takové nevydrží věčně. Navíc se kuličky časem deformují, a přestanou fungovat tak, jak spáči očekávají. Měnit je musíte zhruba co dva roky.
)
Važte si svého spánku
Při dnešních cenách ložního prádla a samotných polštářů se samozřejmě nikdo do pořizování nové sady s nadšením nehrne. Takže jak to udělat, aby ten váš vydržel co nejdéle?
Začněte třeba tím, že bude pravidelně – každý týden – měnit potah polštáře. Potah byste měli měnit také po každé prodělané nemoci, chřipce, kterou proležíte v posteli.
)
Samotný polštář bez potahu nechávejte hezky vyvětrat a načechrejte ho. Pokud máte tu možnost – přes letní měsíce – nechejte ho prohřát na slunci. UV záření jej totiž přirozeným způsobem desinfikuje. A samozřejmě, chovejte se ke svému polštáři hezky – používejte ho jen jako oporu hlavy pro spaní, ne jako podsedák. Na polštářové bitvy si pořiďte jiný polštář než ten, na kterém spíte. Svůj polštář nikomu nepůjčujte. Také nechoďte spát s mokrými či nedosušenými vlasy, neodlíčeným make-upem a podobně.
Staré za nové je ale opravdu občas vyměnit. Myslete na to, že polštářích strávíte třetinu života – a zrovna to jak dobře se vyspíte, rozhoduje o kvalitě každého dne. Chraňte si to své načechrané štěstí.
Zdroj: theSpruce.com, SleepFoundation.org, Time.com
