Konec léta mívá zrádný scénář. Přes den ještě chytáme bronz, ale meteorologická aplikace už varuje, že teploměr v noci nebezpečně olízne nulu. Většina pěstitelů v panice tahá těžké terakotové truhlíky přes práh a mění obývák ve skladiště. Přitom jde o zbytečnou dřinu – před jednorázovým teplotním šokem ochrání zeleň věc, kterou má každý v prádelníku: vyřazené bavlněné povlečení, prostěradla a jiné prodyšné textilie.
Proč květináče trpí víc než záhony
Rostliny v nádobách jsou v nevýhodě. V záhonu chrání kořeny obrovská masa zeminy, zatímco v květináči je dělí od ledového vzduchu jen pár centimetrů hlíny a tenká stěna. Když klesne teplota k nule, kořenový bal promrzne téměř okamžitě.
Před samotným zakrytím udělejte dva rychlé kroky:
Přisuňte květináče ke zdi: Fasáda přes den funguje jako akumulační kamna a v noci teplo pomalu vyzařuje zpět.
Srazte je dohromady: Vytvořte z nádob kompaktní skupinu. Zmenšíte ochlazovanou plochu a vytvoříte rostlinám společné mikroklima.
)
Princip improvizovaného stanu
Prostěradlo nebo povlak na peřinu nefungují jako vlněný svetr, který hřeje – jejich kouzlo tkví v zadržení stoupajícího tepla.
Pusťte látku až na podlahu: Pokud prostěradlo omotáte jen kolem koruny jako šálu, chlad se ke kořenům dostane odspodu. Látka musí splývat po stranách květináče až k zemi, aby uvěznila teplo sálající z dlažby i substrátu.
Pozor na polámání: Zvlášť u křehkých letniček zapíchněte do hlíny dvě nebo tři opěrné tyčky. Tkanina k ránu nasaje rosu, ztěžkne a bez opory by mohla jemné výhony polámat.
Zatižte rohy: Stačí pár cihel, dlažebních kostek nebo kolíčků na prádlo, aby noční vítr plachtu neodfoukl.
)
Ranní rituál: Rychle do sucha
Jakmile ranní slunce zvedne teplotu nad nulu, látku okamžitě stáhněte. Vlhkost z rosy uzavřená pod textilem v kombinaci s ranními paprsky je ideální živnou půdou pro houbové choroby a plísně. Povlečení přehoďte přes zábradlí, nechte uschnout a ponechte si ho pro jistotu po ruce.
Tenhle fígl je skvělá první pomoc, která vám ušetří záda při náhlých zářijových výkyvech. Jakmile ale noční chlad vystřídají souvislé mrazy, středomořské a tropické kousky už svůj odchod do bezpečí neodloží.
)
Další triky, jak ochránit rostliny před chladem
Kromě přehození látky přes koruny můžete na podzim využít několik dalších osvědčených triků, které udrží rostliny v bezpečí i během chladných týdnů.
Izolace zespodu (od země)
Dlažba, beton i kovové rošty na terase fungují jako chladicí desky, které z květináče okamžitě vytáhnou veškeré teplo.
Podložte nádoby silnějším polystyrenem, dřevěnou paletou, kusem kartonu nebo alespoň dřevěnými latěmi. Přerušením přímého kontaktu s mrazivou podlahou udržíte teplotu kořenového balu o 2 až 4 °C vyšší.
Obalení samotného květináče
Zatímco koruna snese lehký pokles teplot relativně dobře, promrznutí kořenů je často fatální. Květináče můžete obléknout na celé týdny.
Bublinková fólie: Skvělý izolant. Omotejte s ní pouze stěny a dno nádoby (nikdy ne korunu, kde by rostlina uhnila).
Jutové pytle a rouno: Přírodnější varianta, která navíc na terase dobře vypadá.
Metoda „květináč v květináči“: Menší nádobu vložte do větší a mezeru mezi nimi vyplňte suchým listím, slámou nebo kuličkami zmačkaných novin, případně kuličkami polystyrenu či jiným tepelným izolantem.
)
Vrstva mulče na povrchu substrátu
Zemina ztrácí teplo i odpařováním z horní vrstvy. Nasypte proto na povrch substrátu 3–5 cm suchého listí, kůry, slámy nebo chvojí. Tento organický kryt funguje jako peřina, která nepustí přízemní mrazík k horním kořenům.
Správné načasování zálivky
Voda má velkou tepelnou kapacitu, ale s podzimním zaléváním se musí opatrně. Suchá zemina promrzá hlouběji a rychleji než mírně vlhká. Pokud hrozí studená noc, zalijte rostliny dopoledne, aby substrát nasál denní teplo.
Nikdy nezalévejte večer těsně před poklesem teplot k nule – přebytečná stojatá voda v misce pod květináčem by zmrzla v led a kořeny udusila. Večer vylijte veškerou vodu z podmisek.
Využití závětří a krytých koutů
Vítr je při ochlazování největší nepřítel (tzv. wind chill efekt způsobuje, že rostlina promrzne násobně rychleji než v bezvětří). Přesuňte proto květináče pod převis střechy, pod markýzu nebo do závětrného koutu terasy.
Krytá poloha chrání rostliny nejen před prouděním mrazivého vzduchu, ale brání i nočnímu sálání tepla přímo do otevřeného nebe. Teplo, které rostliny potřebují, tak neuniká, jak se lidově říká "pánubohu do oken".
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz
