Jak postavit horskou chatu, která ctí tradice švédských srubů, ale současně obstojí v náročných klimatických podmínkách a nabídne veškerý komfort moderního bydlení? Architekti ze studia Claesson Koivisto Rune našli odpověď v projektu Van Peborgh Lodge.
A pokud jde o výhledy? Ty prosím co největší
Zadání bylo sice prosté, byť poněkud víceznačné. Tak i tak. Připravit projekt horské chaty, která měla být vhodným doplněním typické srubové zástavby. Mělo to být něco, co by svým stylem dobře odpovídalo švédskému regionu Dalarna. Ať je to tradiční, ale současně i moderní. Určitě by to nemělo být zbytečně velké. Ale rozhodně ať to není moc stísněné. A pokud jde o výhledy? Ty prosím co největší. Jen ale ať velká okna směřující do krajiny nenarušují komfort a teplo objektu.
)
)
)
Zrovna tak to bylo i s plány majitele. Přál si obydlí „hlavně pro zimní období“. Ideálně ale takové, které by jinak dobře obstálo při pobytu v dalších sezónách roku, od jara do podzimu. I z toho se dá vytušit, že se lidé ze švédského architektonického studia Claesson Koivisto Rune Architects při řešení této zakázky, zasazené do lokality malebného Idre, náramně dobře bavili. Svou cestu si ale nakonec dokázali najít.
Loď v zasněženém moři
Jejich realizace, nazvaná Van Peborgh Lodge, současným způsobem interpretuje tradiční dřevěnou architekturu. S tím, že řadou speciálních návrhů a opatření reaguje i na to, že okolní krajina v průběhu roku prochází výraznými proměnami: od masivního zasněžení metry bílé nadílky, přes tání, které činí z okolí bažinu. Jak na to šli? Dispozice chaty je rozdělena na centrální „loď“ orientovanou ve směru východ – západ, k níž na severní a jižní straně přiléhají uzavřené boční trakty.
)
Přehlednost, až přísná symetrie
Centrální část je na obou koncích zcela prosklená, čímž žádaným způsobem stírá hranici mezi interiérem a exteriérem. Ale zase ne tak moc. Díky otevřenému prostoru, otevřenému až do krovu, zde našly své místo společné zóny: obývací pokoj, kuchyně, jídelna a krb. Dvě ložnice jsou umístěny v protilehlých rozích a každá z nich má jednu stěnu kompletně prosklenou. Zbývající dva rohy tvoří kryté venkovní prostory – jeden u hlavního vstupu a druhý sloužící jako venkovní jídelna.
Celé se to vešlo do 120 metrů čtverečních zastavěné plochy. V uzavřených částech mezi nimi se nachází vstupní hala, koupelny, prádelna a úložné prostory. Vnitřní uspořádání se vyznačuje přehledností, až přísnou symetrií a vyváženým střídáním plných stěn a otevřených či prosklených ploch po celém obvodu domu.
)
)
Izolace? Moderní a celodřevěná
Jak dodávají architekti, tradiční švédské sruby jsou sice robustní, ale nesplňují současné nároky na energetickou účinnost a tepelnou izolaci.
Proto byly v tomto projektu použity masivní fošny z místního dřeva, které plní podobnou funkci jako klasické klády. Dřevo je přiznáno v exteriéru (ošetřeno směsí dehtu) i v interiéru (ponecháno v přírodním stavu). Stěny jsou konstruovány s vnitřní mezerou, která je přímo na stavbě vyplněna dřevěnými hoblinami sloužícími jako izolace. Výsledkem je celodřevěná konstrukce, která je dokonale izolovaná, prodyšná a zcela postrádá plastové parozábrany či minerální vlnu, jež by zvyšovaly uhlíkovou stopu stavby.
)
)
Ze dřeva je opravdu úplně všechno
Dokonce i střecha je dřevěná (fošny položené na dehtované lepence). Dům tak v podstatě funguje jako úložiště uhlíku. Vzhledem k vydatným zimním sněhovým srážkám má střecha masivní konstrukci s výraznými přesahy. Z architektonického hlediska tento prvek není skryt, ale naopak zdůrazněn: na obou štítových stranách je střecha diagonálně seříznutá. Toto řešení narušuje celkovou symetrii a zároveň umožňuje slunečním paprskům pronikat hlouběji do interiéru.
A komu by to snad bylo málo? Ten „hlavní dům“ v místě doplňují ještě dvě menší stavby: přístřešek pro auto či kůlna o rozloze šestatřiceti metrů čtverečních a pak absolutně nezbytná sauna. Z lehce nekonkrétního „tak i tak“ tu vzniklo velmi povedené zimní bydlení, které bude dělat svému majiteli radost i po zbytek roku.
Zdroj: Claesson Koivisto Rune Architects
Foto: Ake E:son Lindman
