Lví město, hrdý městský stát Singapur, svou rozlohou jen decentně překonává Prahu, a přitom je domovem sedminásobku obyvatel. Z toho plyne největší problém, s nímž tu místní neustále zápolí: absolutní nedostatek místa. Ani v dynamicky rostoucí metropoli sevřené hranicemi vlastního ostrova se ale lidé nechtějí vzdát vegetace. Tropická zeleň jako součást bytu je tu považována za nejvyšší kvalitu – a apartmán Green House ji rozvíjí mistrně.
)
)
Státní byty, ale ne králíkárny
Je inspirativní sledovat, jak odlišně přistupuje singapurská Komise pro rozvoj bydlení (HDB) k požadavku na rozšíření kapacity městských bytů. Státem dotované bydlení tu nekončí výstavbou unifikovaných králíkáren, ale originálně řešených apartmánů – přes svou zjevnou nahloučenost elegantních, funkčních a účelných. Jak to? Na konkrétním provedení se podílejí architektonická studia, která si budoucí obyvatelé přizvou předem. Skoro jako byste si během čekání v pořadníku na družstevní byt najali někoho, kdo vám plán teprve vznikajícího bydlení ušije na míru. A přání se v Singapuru nepřekvapivě často pojí s požadavkem na zeleň integrovanou do interiéru.
)
)
Když zmizely zahrady v ulicích
Časy, kdy byl Singapur souborem rybářských osad na svazích ostrova pokrytého džunglí, jsou nenávratně pryč. Místní se ale svého tropického dědictví nechtějí vzdát. Okrasné zahrady za domy jsou tu známkou extrémního luxusu, který si kvůli nedostatku zastavitelné půdy nemůže skoro nikdo dovolit, a tak si lidé nepřítomnost venkovní zeleně vynahrazují tím, že ji zvou přímo do obydlí. Zeleň se stává žádanou součástí interiéru, soukromým smaragdovým pokladem. Tomuto trendu podléhá i výstavba apartmánů HDB – včetně bytu nazvaného Green House, tedy skleník, který navrhli architekti ze singapurského studia Right Angle.
Místo tří pokojů… stačí jeden
Na počátku stál univerzální třípokojový byt s koupelnou a toaletou o výměře 88 metrů čtverečních. Bez balkonu, tedy bez prostoru pro městskou domácí zahradu. Po zásahu architektů se změnil v apartmán otevřeného plánu, prosvětlený a vzdušný, který zeleň vstřebal do sebe. Jednotícím prvkem jsou neutrální barevné tóny, které vytvářejí bezešvě propojený sdílený prostor podtržený přírodními materiály. Úsporné a efektní rozdělení funkcí zajistila do bloku vsazená pohovka – „ostrov“, který oddělil kuchyňský kout od části, již můžeme formálně nazvat obývacím pokojem. A když se do ní pohodlně usadíte?
)
)
Místo výhledu na zástavbu se před vámi otevře pohled na kýženou zeleň v květnících vsazených do pevné konstrukce. I pohovka je zakončena masivním kamenným květináčem. Rostliny jsou v celém bytě to jediné, co se vymyká strohým liniím úpravného bydlení, proto o něm architekti mluví jako o skandi-tropiku – kombinaci severského minimalismu a místní vegetace. Stromy by tu mladý pár měl rád, prozatím si vystačí s několika bonsajemi. Vše ostatní je skryté za posuvnými dveřmi, ve vestavěných skříních a boxech. Green House je čistý, a o to víc v něm zeleň mikrozahrad vyniká.
)
)
Byt se zahradou? Ne, obytná zahrada
Zastiňující posuvné lamely vytvářejí působivý zelený koridor, který odděluje vstup a šatnu i sprchový kout. V podobné, jen vertikální otočné podobě jsou instalovány v ložnici – ta se tak může ponořit do šera a dopřát obyvatelům večer soukromí. Další zeleň tvoří stěnu za zavěšenou televizní obrazovkou. Ať se ukládáte ke spánku, připravujete večeři nebo posedáváte na gauči, nemusíte se prodírat listím, a přesto je zeleň všudypřítomná. Jak říká šéfarchitekt Alex Liu: „Green House není volnou napodobeninou bytové zahrady. On jí ve své osobité podobě skutečně je.“
Zdroj: Right Angle Studio
Foto: Jonathan Danker Photography
)
)
)
)
)
)
