Ochraňte vzrostlé stromy před stavební technikou

Vzrostlé stromy na pozemcích stojí určitě za zachování. Poskytují stín, útočiště živočichům a ty ovocné nám dávají chutné plody. Pokud tedy plánujete stavbu domu, garáže či například zapuštěného bazénu, určitě dejte pozor i na ochranu stromů a to především před stavební technikou, ale i před případným chemickým znečištěním, kontaminací půdy, stejně jako před zaplavením a případným ohněm, navážkou či výkopy. Jak na to?

Na prvním místě je vždy ochrana před mechanickým poškozením

Mechanické poškození stromů a keřů mohou způsobit stavební stroje a dopravní prostředky, stejně jako stavební práce. Poškozen může být kmen, větve a kořeny. V extrémním případě může být nutné uhynulý strom pokácet. Nejlepší ochranou je v tomto případě oplocení či ohrazení, ovšem v dostatečné šíři, myslet prostě musíme i na kořeny a zpravidla platí, že co vidíme nad půdou, to má dřevina i v zemi. Případně je též možné alespoň obednit kmen do výšky alespoň 2 metry (ovšem samozřejmě v závislosti na vzrůstu dřeviny), pokud se z důvodu manipulace na staveništi jiné řešení nenabízí. Vhodné je též vyvázání větví směrem vzhůru, hrozí-li jejich poškození stavební technikou a nebo dopravními prostředky. Je-li to samozřejmě třeba, provádí se na stavebních pozemcích či pozemcích, kde probíhá rekonstrukce, takzvané prostorové uvolnění. Prostě je rozumně zváženo, které dřeviny budou výstavbě překážet a které nikoli a tomu se přizpůsobí jejich počet. Některé se prostě pokácí, jiné nechají. Samozřejmě je obvykle třeba získat pro pokácení potřebné povolení. Může se však při prostorovém uvolnění stát, že některé dřeviny budou vystavené intenzivnějšímu slunečnímu záření a bude u nich hrozit popálení. Řešením je nátěr kmene a silnějších větví vápenným mlékem či jinou bílou barvou, která ale nesmí svým složením ohrozit zdravotní stav a život dřevin. Použít lze též například zákryt z rákosových rohoží.

Nebezpečná je též navážka

Především kořeny dřevin je třeba ochránit před případnou navážkou, ne každá dřevina má totiž natolik silné kořeny, že ji unesou. A zde je možná jediná ochrana: prostě se nesmí zavážka provádět v kořenové zóně žádné z dřevin rostoucích na pozemku! Pokud je pak taková zavážka nutná, kontaktujte odborníka, který bude vědět, co které stromy vůbec vydrží. Čili, jak může být zavážka v kořenové zóně konkrétního stromu silná a jak ji rozvrhnout. Před navážkou je pak samozřejmostí skrývka vegetačního pokryvu a ornice z plochy. A při samotné zavážce nesmí dojít k přejetí kořenové zóny těžkou technikou! V žádném případě se zavážka nesmí provádět blíž jak 1 metr od kmene stromu. Navíc se zde smí uskladnit pouze materiál, který není jakkoli toxický, propouští vzduch a vodu a je hrubšího zrna.

Pokud pak potřebujete například projet těžkým strojem nad kořenovou zónou stromu, je třeba zakrýt plochu rounem, abychom rozložili zátěž, tedy tlak vzniklý při zátěži. Na rouno pak navezeme cca 20 cm silnou vrstvu drenáže a na ni prkna či fošny, po kterých přejedeme.

Nebezpečí při výkopech

Nebezpečné je samozřejmě i hloubení výkopů, stejně jako modulace terénu zahrady. V oblasti kořenové zóny vzrostlých dřevin se prostě nesmí odkopávat zemina, stejně jako snižovat terén! A pokud to vyžaduje například realizace inženýrských sítí, nesmí být výkop blíže jak 2,5 metru od paty kmene a výkop musíme provést opatrně, tedy ručně! Technické sítě by pak měly vést až pod kořenovým systémem, což je ale mnohdy velice těžké. Je navíc třeba zachovat veškeré kořeny, které jsou v průměru silnější jak 3 cm a poškozené menší kořeny musíme ošetřit stimulátorem růstu. Pokud poškodíme větší kořeny, je navíc třeba zacelit jizvy. Jestliže při výkopu hrozí mrazíky či dokonce silnější mrazy, chráníme kořeny netkanou textilií (prostě je obalíme, aby jim bylo teplo). A nakonec je třeba stěny výkopu stále vlhčit, dokud není opět zasypán. Obzvlásště nebezpečné je budování základů staveb, obzvláště těch podsklepených a též výkopů pro bazény a jezírka, případně jímky, septiky apod. V mnohých případech lze dokonce problém elegantně obejít použitím základových patek místo budování základů, ovšem i patky je třeba umístit nejblíže 1,5 metru od kmene a uzpůsobit jejich rozestupy.

Hrozí i chemické znečištění, zamokření a nebo dokonce zaplavení

Dřevinám určitě neprospějí oleje, barvy, rozpouštědla, louhy, kyseliny, ale ani cement či nadměrné množství vápna. Prostě je třeba dávat při manipulaci s chemikáliemi a stavebními hmotami pozor. Ohromným rizikem jsou též odpadní vody, které dovede staveniště produkovat. Je třeba zajistit na pozemku speciální jímku, případně odvádět tyto odpadní vody mimo vysazené dřeviny, ale i záhony, skleník apod. Nakonec odpadní vody a chemie neprospějí ani travním plochám, které mohou zůstat stavebními pracemi nedotčené.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com