Plamének (Clematis) je úctyhodným rodem (čítá cca 250 divoce rostoucích druhů) většinou popínavých dřevin s nápadnými květy. Řazen je do čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae), ovšem na rozdíl od tradičních zástupců této čeledi doslova nadchne především svými květy. Pokud tedy máte v zahradě nějakou zídku, pergolu či jinou konstrukci, po které by se plaménky mohly pnout, určitě neváhejte.
Plaménky dovedou vytvářet na konstrukcích, po kterých se pnou, opravdu bohaté porosty. Vlastně jde o jedny z nejkrásnějších kvetoucích rostlin našich zahrad. Jde o rostliny vytrvalé s dřevnatými, plazivými stonky, které však jsou na rozdíl například od břečťanů či vistárií subtilnějšího růstu a proto nepotřebují natolik robustní a pevnou konstrukci. Když to hodně zjednodušíme, tři bambusové dvoumetrové klacky, zapíchnuté pod mírným úhlem do země a svázané nahoře uprostřed, unesou plamének dostatečně. Ale samozřejmě mohou plaménky zdobit jakoukoli konstrukci. Okolo menší opory pak vytvoří plaménky menší keříky, pokud je pravidelně zastříháváme. Můžeme je však nechat i bujně pnout bez jakéhokoli omezení.
Mezi klematisy však také najdeme vzpřímeně rostoucí keře a polokeře, vzácně i byliny. Některé druhy se také dovedou rozmnožovat oddenky.
)
Záplava barevnosti květů plaménků je až neskutečná, pokud se pokusíte nějaké barevné kombinace představit, podívejte se, zda to najdete právě u plaménků (od bílé až po žlutou, lososovou, purpurovou, červenou, modrou a fialovou barvu a jejich různé kombinace). Z plaménků můžeme v zahradě pěstovat základní botanické druhy i vyšlechtěné kultivary. Květy mohou mít jednoduché i plné, jednobarevné i v barevných kombinacích. Plaménky pochází z oblastí u Středozemního moře, kde se jim daří nejlépe. Z čím teplejší oblasti pochází, o to tmavší a intenzivnější barvy květů mají.
)
Plaménky se pnou po oporách úponky vznikajícími z přeměněných řapíků. Květy těchto rostlin jsou oboupohlavné, u původních botanických druhů menší, trubkovité či zvonkovité, zpravidla se čtyřmi okvětními lístky. Šlechtěné kultivary mají květy větší a o pěti či více okvětních lístcích. Velkokvěté druhy pak mají květy i s deseti lístky. Květy vyrůstají samostatně a nebo v mnohokvětých latách. Jde o rostliny většinou opadavé, jen výjimečně stálezelené.
)
Vyšlechtěné druhy nejsou zpravidla schopné vyrůstat až do takových výšek jako původní druhy botanické, to však lze využít jako přednost. Můžeme vedle sebe vysadit více druhů různě kvetoucích a rostoucích do různých výšek. Rostliny se navzájem propletou a vytvoří krásné barevné kombinace. Přitom platí, že oč menší mají původní druhy květy, o to jich mají více. Původní druhy jsou navíc odolnější a snesou i horší podmínky (nekvalitní zemina, polostín, plné slunce). Šlechtěné druhy jsou naopak choulostivější.
)
Plaménky mají velmi bohatý kořenový systém, proto okolo sebe potřebují dostatek místa, není možné vysazovat hned vedle nich další rostliny. Specifikou plaménků je potřeba stinného místa právě pro jejich kořeny, které se rády přehřívají. Květy však naopak vyžadují sluníčko. Je logické, že takové místo najdeme jen těžko, proto se využívá mulč a nebo zakrytí země okolo kořenů textilií. Případně lze kus od klematisů vysadit půdokryvný druh, který jejich kořeny zastíní.
)
Půdu mají plaménky rády propustnou, výživnou a spíše vápenitou, schopnou udržet dostatek vlhkosti. Nesnesou však přemokření. Plaménkům též prospěje každoroční řez, který pomůže udržet pěkný tvar rostlin, a kterým zároveň odstraníme suché výhony. Řez je dobré provést na jaře ještě před rašením rostlin, abychom nepolámali nové pupeny. Pomocí řezu ponecháme pouze nepoškozené, silné a zdravé výhony. Ostatní výhony (slabé, suché, staré a polámané) je třeba řezem odstranit, přestanou tak překážet zdravým výhonům v růstu a nebudou rostlinu vysilovat. Zbývající výhony rozdělíme tak, že polovinu z nich (silnější a větší výhony) seřízneme na výšku cca 60 cm, ostatní pak seřízneme na výšku 30 až 40 cm.
)
Ve střední Evropě rostou 4 původní druhy klematisů, z toho 3 i v České republice:
- Clematis integrifolia - v ČR roste výjimečně u Lanžhota (kriticky ohrožený druh)
- Clematis recta - v ČR roste v teplých oblastech (ohrožený druh)
- Clematis vitalba - v ČR roste na jižní Moravě, v teplých oblastech Čech je místy zdomácnělý
Velmi známé jsou u nás také druhy:
- Clematis alpina - v naší přírodě neroste, nejblíže jej najdeme v Alpách a Karpatech
- Clematis flammula - původní druh v jižní Evropě, v ČR okrasná rostlina, vzácně zde i zplaňuje
- Clematis orientalis (plamének východní) - roste od Číny až po Ukrajinu a jihozápadní Asii, v ČR pěstován jako okrasná rostlina
- Clematis tangutica - pochází z Číny, v ČR pěstován jako okrasná rostlina
- Clematis viticella - v ČR pěstovaný druh, vzácně je zdomácnělý nebo zplaňuje, pochází z jižní a jihovýchodní Evropy
)
