Je lepší bydlet ve městě nebo na venkově? (Foto: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 6 fotek

Český venkov již dávno není jen o zemědělství. Dnes se stále více proměňuje v prodlouženou ruku měst a životní styl obyvatel venkova a městského obyvatelstva se k sobě stále přibližují. Většina lidí, kteří se stěhují na venkov, již dopředu počítá s tím, že všude bude muset dojíždět – za prací, do školy, vozit děti na kroužky, za kulturou či na nákupy.

Existují typicky „městští lidé“, kteří by bez ruchu města nemohli žít a vysloveně si ho užívají. To se ale v průběhu života může změnit. Každopádně, každý, kdo přemýšlí o „útěku“ z města na venkov, musí zvážit, zda této změně dokáže přizpůsobit svůj život z dlouhodobého hlediska. Romantická představa vlahých večerů uprostřed čisté přírody totiž nemusí vyvážit zápory, kterým bude muset čelit.

Je lepší život na venkově nebo ve městě? (Foto: Shutterstock)
Je lepší život na venkově nebo ve městě? (Foto: Shutterstock)

Klady venkova

Na stranu plusů venkova si přičtěte zdravější a klidnější způsob života (pokud denně nedojíždíte hodiny za prací!) a lepší cenovou dostupnost bydleníMezi negativa patří menší pravděpodobnost pracovního uplatnění v místě bydliště a častá absence občanské vybavenosti. Za vším si zkrátka budete muset dojet.

Obyvatelstvo se sem stěhuje zejména ze dvou hlavních motivů. Prvním z nich je touha po klidnějším a zdravějším způsobu života. Druhým motivem bývá relativně lepší cenová dostupnost bydlení. Záměrně uvádím slovo relativní, protože zázemí velkých měst se již dávno dostalo do hledáčku developerů, pro které je zde jednodušší získat stavební povolení než ve velkém městě. Zároveň se sem začala stěhovat i střední třída, což nahrává růstu cen realit.

Velkou změnu zaznamenal náš venkov po roce 1990, kdy odstartovala velká proměna rázu venkova nejen co do počtu obyvatel, ale také v otázce rozmístění služeb. Venkov začal ztrácet svou soběstačnost, postupně zde přestávaly fungovat obchody a mizet veřejné služby. S tím také souvisí úbytek pracovních míst na venkově. Tak trochu začarovaný kruh.

Zcela bez občanské vybavenosti se pak většinou ocitají menší obce, k čemuž přispívá množství trvale neobydlených chalup. Ty bývají často využívány k rekreačním účelům a obsazené jsou jen sezónně. Ani to nenahrává rozvoji podnikání v těchto místech a růstu veřejného sektoru a s tím související zaměstnanosti. 

Ale pozor, ne všechny obce se své soběstačnosti a kulturního vyžití zcela vzdaly. Proto si při obhlídce svého budoucího bydliště všímejte nejen prodávané nemovitosti a přírody, ale také zkuste zajít na obecní úřad. Už sama vývěska před úřadem často napoví, jak je obecní komunita aktivní. 

Stěhování z města může mít své klady (Foto: Shutterstock)
Stěhování z města může mít své klady (Foto: Shutterstock)

Na venkově žije jen čtvrtina obyvatel

Dnes v českých městech žijí téměř tři čtvrtiny obyvatelstva, což je více než 7 milionů. Tuto statistiku navíc zvyšují zejména metropolitní zázemí, která nelze považovat za čistokrevný venkov ve své původní podobě. 

Nevyhnutelný trend suburbanizace

Není venkov jako venkov. Jak jsme již zmínili, statistické údaje o počtu venkovského obyvatelstva v ČR zvyšují počty obyvatel v zázemích velkých měst, které bývají často označovány jako satelity, příměstské oblasti nebo sídelní kaše. Naštěstí se dnes již od výstavby „městeček“ na zelené louce pomalu ustupuje a namísto toho se developeři zaměřují na zastavování proluk mezi domy v původních obcích. 

Stejně tak i vy, pokud se chystáte na výstavbu nového domku, je lepší se poohlédnout po nějaké obci s delší historií, kde lze očekávat, že zde nějaká ta občanská vybavenost bude. 

V souvislosti s trendem útěku do zázemí měst odborníky nejvíce znepokojují infrastrukturní potíže. Místní obyvatelstvo bývá denně ochotno dojíždět za prací a do škol desítky, ba i stovky kilometrů. Problém je v tom, že se ještě zdaleka ne všude podařilo přizpůsobit dopravní infrastrukturu. Dojíždějící tak musí čelit husté dopravě a častým dopravním komplikacím, jakými jsou zácpy apod. 

TIP: Proto, ještě než složíte rezervační zálohu na koupi nemovitosti, zkuste si, jak dlouho vám bude trvat cesta do práce v ranní špičce či naopak, kolik času a nervů vám zabere odpolední cesta zpět. 

Z úst odborníků zaznívají i takové názory, že budoucností měst je tzv. polycentrismus. Tedy jev, kdy město slouží primárně jako produkční jednotka a nikoliv jako místo k bydlení. Pracoviště v blízkosti bydliště se již často stává pouze bonusem pro nemnoho obyvatel. Nutno podotknout, že suburbanizace není žádnou českou specialitou. 

Dojíždění není zdravé ani po jiných stránkách, jakými je nehospodárnost, neefektivita či zátěž pro životní prostředí. V neposlední řadě životní styl, kdy každý člen rodiny ráno někam odjede a doma se všichni sejdou až večer, nenahrává rodinné idyle. Snad i to je jedním z faktorů, který má vliv na velké množství rozvodů, kterému naše společnost v současnosti čelí. Navíc, matky, které zůstávají na mateřské dovolené a jsou zvyklé na městský život, se ne vždy vyrovnají s až příliš velkým klidem vesnice přes den – za kterým se sem původně stěhovaly.

TIP: pokud se chystáte stěhovat na venkov, abyste zde vychovávali děti, poohlédněte se, zda v okolí bydlí rodiny s podobně starými dětmi. Pokud si navíc „sednete“ s jejich rodiči, získá váš život na venkově zcela nový rozměr a smysl. 

Suburbanizace (Foto: Shutterstock)
Suburbanizace (Foto: Shutterstock)

Lze zlomit denní dojíždění?

Netvrdím, že dojíždění je špatné. Některá povolání zkrátka jiné řešení nenabízejí. Avšak vyplatí se zkusit hledat cesty, jak žít v místě svého bydliště, nejen sem chodit přespávat. 

Vše je o vynalézavosti, práce na venkově dávno již není jen o zemědělství. Příklady cest, jak na to:

Dejte děti do místní školy – v menších obcích bývají často malotřídní školy. Ty přinášejí téměř samé výhody: méně dětí ve třídě, přátelštější vztah mezi dětmi a pedagogem, vzájemná pomoc žáků různého věku při výuce a mnoho dalšího. 

Zaměstnání na venkově – zřejmě se budete muset spokojit s menší nabídkou a možná i nižším platem. Je však pouze na vás, zda svůj čas a klid chcete prodávat za vyšší plat. Navíc, pokud budete žít v místě svého bydliště, utratíte mnohem méně peněz. 

Home office – všemu nahrává klesající nezaměstnanost, kdy mají pracovníci mnohem větší šanci, že si vyjednají tzv. home office a do skutečného místa výkonu práce budou muset fyzicky dojíždět třeba jen jeden či dva dny v týdnu. 

Buďte freelancerem – tedy odborníkem, který se nechává najímat pouze na určité úkoly, pracuje na živnostenský list.

Podnikejte – zaslužte se o rozvoj venkova. Své služby můžete poskytovat nejen místnímu obyvatelstvu, ale i všem, kteří do vašich končin zavítají z města. 

Návrat k řemeslu – mnoho lidí, kteří roky pracovali pouze „hlavou“, se dnes obracejí k práci rukama. Ano, možná vám nějaký čas bude trvat, než se prokoušete do tajů řemeslné činnosti. Ale pokud se vám to podaří, rozhodně nebudete mít o práci nouzi. Kvalitní řemeslníci jsou dnes vysoce ceněnými a váženými lidmi. 

Pokud se i vy rozhodujete o stěhování na venkov, přejeme šťastnou volbu!

 

Je lepší život ve městě nebo na venkově? (Foto: Shutterstock)
Je lepší život ve městě nebo na venkově? (Foto: Shutterstock)
Život ve městě (Foto: Shutterstock)
Život ve městě (Foto: Shutterstock)