Taky už se nemůžete dočkat, až opadnou mrazíky? Starý rok se překlopil a je tu nový, je tedy na čase začít přemýšlet, jak se budete letos realizovat na zahrádce. Abychom se mohli celou sezónu těšit z krásných barev a bohaté úrody, je třeba věnovat dostatek času přípravě.
Podzim je nepřekonatelně krásné období právě kvůli proměně krajiny, při které hraje zásadní roli dozrávání a ukončování vegetačního období. A právě listy stromů a jejich měnící se barvy, pokud jde o druhy opadavé, hraje klíčovou roli na malířských paletách přírody. Jedno je však jisté, všechno toto listí skončí na zemi a dokonce i dosti jehličí. Co pak s ním?
Pokud ve své zahradě narazíte na různé fyziologické poruchy ovocných dřevin, byť tyto nejsou zrovna napadené nemocemi a škůdci, může být příčinou nedostatek draslíku (K), hořčíku (Mg), bóru (B), fosforu (P) a nebo vápníku (Ca). Právě nyní, tedy na podzim, je proto zásadní nezanedbat výživu ovocných dřevin.
Někdo přidává do květináče vlastní ostříhané nehty, a roste mu to jako blázen. Druhý zalévá vodou s vyluhovanými cibulovými slupkami, třetí básní o zázračném působení pravého koňského hnoje a další nedá dopustit na slepičince, zatímco ostatní sypou na pole průmyslový granulát s výživou.
Klejotokem mohou trpět ovocné stromy v každé zahradě. A bohužel u starších stromů jej již odstraníme jen obtížně, proto je třeba zakročit již v mládí dřevin. Klejotok je vlastně jakýmsi gumovitým slizem (pryskyřicí, klej = pryskyřice), který na vzduchu tuhne a hnědne (rostlinný exsudát).
Vaječné skořápky jsou velmi zajímavým materiálem, který nevyužijeme pouze jako součást velikonoční výzdoby, ale jejich uplatnění je mnohem širší. Jak je využít, kam se hodí a kam určitě ne?
Je to boj, který většina z nás svádí každý rok, a bez ohledu na zdánlivě pozitivní výsledek se do něj musíme pouštět znovu a znovu. Nelze jinak: chodníky zarostlé plevelem totiž nejsou zrovna hezkou vizitkou. Takže ať už se chodník nachází na našem zápraží nebo v uliční části, přiléhající k pozemku obce, je třeba zbavit se ve spárách zeleně. Teď je na to ideální čas.
Pamatujete si ještě práškovací letadla a s jejich prací související výstražné dopravní značky u silnic? Dokonce se stala tak slavnými, že jsou součástí populární kultury. Ovšem i dnes je občas třeba sáhnout po chemii, i když pro běžného zahrádkáře v mnohem menší míře. Jak to ale provést správně, šetrně a bezpečně? Přece nebudeme plošně zamořovat zahradu.
Trápí vás v zahradě mšice a nejste zrovna zastánci chemických postřiků? Poohlédněte se po hmyzu, který se mšicemi s oblibou živí. A pozor, mravenci to určitě nejsou, tito “dobytkáři“ farmaří a právě „stáda“ mšic jsou jejich bohatstvím a zdrojem lahodného nektaru.
Za vyvážení klasické žumpy, resp. jímky platíme nemalé finanční prostředky. Lze jejich obsah používat k hnojení zahrady? Vždyť dříve se obsah žump běžně vyvážel na pole. Jak s ním tedy můžeme naložit dnes?
Dobrý hospodář chápe, že půda na jeho pozemku je o něco víc než jen substrát, který přidržuje kořeny rostlin. Takže to, co si z ní úrodou vzal, zase musí vrátit zpátky. Nejlépe pak nenáročným a přesto maximálně efektivním zeleným hnojením.
Ráno bez kávy si málokdo z nás umí představit. Silná voňavá káva příjemně nastartuje náš den. V kávě obsažený kofein zrychluje metabolismus a napomáhá stimulovat mozkové funkce. Ale káva, respektive kávová sedlina - lógr, nám skvěle poslouží i po dopití šálku svého oblíbeného nápoje. Obsahuje totiž přírodní antioxidanty, hořčík, draslík a železo, které mají mají pozitivní vliv nejenom na náš organismus.
Jak nám pomohou barvy lepových desek s některými škůdci? Proč se prodávají lepové desky žluté, modré a bílé? Proč máte náhle žluté, bílé či modré triko obalené hmyzem a jindy ne? Seznamte se s barevnou alchymií v zahradách.
Některé pokojovky v zimě hnojení potřebují a důvodů může být více, ovšem většina odpočívá a proto bychom je hnojením jen zbytečně rušili. Některé můžeme po delší době trochu přihnojit, mnohé si však na svou dávku hnojiva rády trpělivě počkají až do jara.
Postřiky nemusíme mít rádi, ale nevyplatí se je podceňovat. Škůdců ovocných stromů je celý zástup, a absence zimy jim hodně pomohla. Chemické ošetření sadu v předjaří vám pomůže srovnat skóre.
Nic netrvá věčně, a ani rašelina jako substrát nám nevydrží na věky. Její světové zásoby se rapidně zmenšují a my musíme hledat alternativy. Co dokáže rašelinu alespoň částečně zastoupit?
Aby pokojové rostliny přečkaly zimu, tedy ve většině případů období vegetačního klidu, naprosto bez úhony, vyžadují odpovídající péči (a nebo naopak nepéči). Základní pravidlo je přitom jasné: hnojíme a zaléváme především rostliny v zimě kvetoucí.
Letoší sezóna je již za vámi a s úrodou v zahradě to nebylo zrovna slavné? Tedy s tou, co nezničil mráz ani škůdci? Jaké chemické prvky rostliny zásadně potřebují? Jaké děláme největší chyby v jejich výživě?
Začaly se vám rostliny obalovat jemnou pavučinou? Pak máte nejspíš co do činění se sviluškami. Ještě než situace dojde tak daleko, varuje vás náhlé žloutnutí listů, z kterých tito škůdci vysávají šťávu.
V obchodech se s guanem setkáváme běžně, prodává se buďto slepičí tekuté či granulované a nebo granulované guano mořských ptáků. Ovšem právě slepičí guano si můžeme snadno vyrobit sami.
