Zima za moc nestála, ovocné stromy bude třeba postříkat dřív, škůdci už čekají Zobrazit fotky zobrazit 2 fotky

Postřiky nemusíme mít rádi, ale nevyplatí se je podceňovat. Škůdců ovocných stromů je celý zástup, a absence zimy jim hodně pomohla. Chemické ošetření sadu v předjaří vám pomůže srovnat skóre.

Nepoužívat ve vlastním sadu ovocných stromů postřiky a dobrat se tak pocitu, že veškerá vaše úroda je vlastně naprosto „bio“, je podobně užitečné, jako ulovit všechny bobříky anebo umět vyjmenovat tabulku chemických prvků. Tedy, že z toho můžete sami mít dobrý pocit, ale k lepší úrodě vám to stejně nepomůže. Proměna klimatu nahrává šíření nepůvodních druhů a škůdců, a je trumfovou kartou nejrůznějších zhoubných patogenů. Zvlášť teď, v časném předjaří, kdy se nám pořádná zima tak nějak zapomněla ukázat. Protože pořádná zima a mráz, ať už je zahradníky proklínán, slouží jako „dezinfekce“ stromů před parazity. Takže v rozumné míře aplikovat ochranný postřik se tedy rozhodně vyplatí.

Čistý sad je základ, hygiena stromů vám šetří práci

Teď jen pro kontrolu, jestli jste před zimou na něco nezapomněli: seschlé plody jste jistě odstranili, zbytky listí na větvích neuvidíme, odstranili jste seschlé větve, starou kůru jste očistili a zavápnili, viďte? Protože pokud jste zapomněli, máte k předjarní úpravě a postřiku opravdu pádný důvod. Většina z prevítů, pardon, škůdců ovocných dřevin, totiž využívá seschlé kůry na kmeni, zábalu suchých listů nebo přeschlých větví jako zimního útočiště. Protože na jaře to odtud nemají do práce a k jídlu daleko. Čas před začátkem jara se tedy jeví jako ten nejakutnější moment, kdy s tím můžete ještě něco udělat. Prořezávka je víc než záležitostí formy, stejně jako postřik.

Postřik ovocných dřevin
Postřik ovocných dřevin

Kdo se to tu probouzí?

Není přitom od věci si zjistit, s kým máme co do činění, respektive proti jakým škůdcům zasahujeme. Ano, můžeme vždy aplikovat univerzální postřik, ale selektivní je prostě lepší, protože jde vždy k jádru problému. Něco jiného nás bude zajímat u švestek než u jabloní. Jádroviny a peckoviny jsou škůdci nejvíce ohrožené, ale úplně zapomenout bychom neměli ani plododárné keře. Právě v nich se mohou skrývat ti, kteří se později ochotně přesunou na ovocné stromy. A o jakých desperátech je tu řeč?

Nenápadná kalamita

Třeba o svilušce ovocné, která má podobu nápadné červené tečky. Nenechte se ale zmást, může mít i bílou barvu. Tento roztoč, který se živí sáním rostlinných šťáv, to umí pořádně roztočit. Zvlášť když se namnoží. Jejich prvním cílem jsou obvykle listy, a protože se probouzí dřív, je u těch rašících vždy jako první. Tím v zásadě dokáže zahlušit celý strom a zpozdit jeho vývoj. Deformace letorostů a květů jsou pak přidruženým efektem jejich řádění. Prozradit je mohou i drobné „pavučinky“ u stopek plodů, listů. To už je ale pozdě. Postřik likviduje jejich přezimující vajíčka, ještě než se dostanou do akce.

Pořádný prevít je i květopas jabloňový. Dá se říct, že už jeho jméno postihuje podstatu celého problému. Tihle brouci totiž do rašících pupenů a plodů vyžírají otvory. Takže se květy nikdy plně nerozvinou, zůstanou poškozené, zaschnou. Květopasi zimu tráví za rozbrázděnou kůrou stromů, a budíček mají natočený na teplotu 10°C. Pokud proti nim nezasáhnete včas, bude iniciativa po zbytek roku stát na jejich straně.

Druh, který se rád stěhuje

Nic proti samičkám z Asie, ale těm od štítenek bychom se v zahradě raději vyvarovali. Tento srdečný pozdrav z Číny se u nás zabydlel už před generacemi, a patří mezi nebezpečné karanténní škůdce. Jak je poznáte? V předjaří mají podobu miniaturních trnů, na omak mastně voskových. Tento trnitý štítek chrání jejich nymfy, které se už brzy probudí a začnou aktivně hledat potravu. Jen dvě informace: voskovitý štítek je dobře kryje před působením postřiků, musíte vybrat ten správný. A druhá? Zrovna tohle je druh, který se může z  okrasných keřů přesunout na ovocné stromy.

Beruška je dobrý pomocník

Pokud jste entomolog a máte bystrý zrak hodináře, pak máte mšice rádi. Z 850 druhů žijících v Evropě ale určitě nemají radost zahradníci. Mšice se totiž polo-paraziticky přidržují všeho, z čeho mohou získat ovocné šťávy. Dosahují přitom značné specializace, od experty tyjící z maliníku přes slívy až po jabloně. Problémy působí všude. Předjarní postřik spolehlivě zlikviduje jejich vajíčka, přezimující ve výhonech a větvích, ale na pozoru se před nimi musíte mít celý rok, než založí kolonie na listech. Chcete biologickou, ne-postřikovou prevenci? Pak potřebujete slunéčka sedmitečná, berušky. Ty s nimi dokáží zatočit.

Instantní epidemie i vytrvalí spáči

Dvě větší bledě-bílá křídla, velikost kolem 3 milimetrů, trochu podoba s křísem. Představuje se mera jabloňová, a spousta zahradníků by radši vyklučila celý sad, jen aby se jich zbavila. Proč? I ony vysávají rostlinné šťávy, ale umí přímo napíchnout „žílu“ sítkovic. Takže dochází k velmi výraznému oslabení stromu, navíc tyhle vpichy jsou vstupní branou pro další patogeny. Zlikvidujte je, dokud je čas, protože jinak vám strom může dočista seschnout. Velmi podobně se projevují i vlnatky krvavé, které dokáží v sadu způsobit skutečnou epidemii.

Seznam škůdců ovocných stromů, kteří se už brzy s pořádným hladem probudí, by nebyl kompletní bez „píďalek“ tmavoskrvnáče zhoubného, vážné nekrózy dřeva způsobující puklice švestkové nebo o něco později startujícím obalečům a pro třesně zhoubným vrtulím. A spousty dalších. K přezimování si váš strom a jeho neošetřená zákoutí mohly zvolit bodrušky nebo předivky, plodomordky a ploskohřbetky. Vědět o sobě dají až později, ale na co chcete čekat? Na jaře se prostě probouzí příroda, a s ní zahajují novou etapu svého života i žraví škůdci. Zasáhnout je postřikem ještě před tím, než se z nich stane skutečný a prakticky neřešitelný problém, je víc než rozumné.

Kdy začít s postřikem? Včas

Ať už si zvolíte jakýkoliv postřik, platí pro něj obecné podmínky aplikace: čím je tepleji, tím lépe. Bude totiž účinnější, efektivnější. Takže stříkat příliš brzy je zbytečné, stejně jako stříkat pozdě. Ideální teplota? Kolem 15°C, pokud to bláznivé počasí umožní. Jde to ale i při 10°C. Postřik musí zůstat působit co nejdéle, neměl by jej tedy opláchnout déšť, nebo jej odrušit případný mrazík. Při aplikaci nepospícháme, nezapomínáme i na kmen. A ještě jedno pochopitelné časové omezení: když už raší pupeny, nestříká se. Z této nelehké rovnice se dá odtušit, že ideální doba pro postřik bude napříč výškovým profilem České republiky skutečně rozmanitá, a bude hodně záležet na konkrétních podmínkách vašeho sadu. Na konci března už bude nejspíš pozdě.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com