Je to dům plný nápadů. Nápadů, které svět už vidět. Ani ne tak „někde“ jako spíš „někdy“. Projekt ze San Franciska si totiž pohrává s tím, jak vypadaly venkovské chaty kolem roku 1917. Přestože dnes jde o moderní rodinný dům, který stojí v samém srdci obřího města.
Rekonstrukce přerostla v něco jiného
Začalo to nenápadně. Projekt ve své nejjednodušší podstatě zahrnoval rekonstrukci a malou přístavbu stávajícího dvoupatrového rodinného domu v sanfranciské čtvrti Cow Hollow. Původně plánovaná rekonstrukce se však vyvinula v něco jiného. Objevnějšího, chcete-li. Zmíněný objekt měl totiž docela zajímavou historii. V roce 1917 vznikl podle návrhu Elizabeth Austinové. Ženy, architektky.
Ve Státech přitom byla tahle profese téměř úplně vyhrazena mužům, Austinová byla skutečně ojedinělou výjimkou z pravidla. Šance, že by vám před bezmála 110 lety navrhla dům žena, dosahovala pravděpodobnosti, jako asi dnes na výhru ve státní loterii. A právě to posouvalo hodnotu projektu rekonstrukce někam dál. V očích současných majitelů nemovitosti.
Uchovat to staré, ale jen zvenčí
Architekt Mark English, který byl vedením stávající rekonstrukce pověřen, se proto rozhodl, že než jen „smýt nános minulosti“, bude mnohem účelnější dát vyniknout tomu, co tento dům činilo mimořádným. Tedy oživit nějak jeho původní tvář, kterou mu kdysi vetknula ona slavná architektka. Zadání tak pokročilo z pouhé rekonstrukce do roviny, v níž bylo třeba chránit původní vizi a zároveň s nezbytnou přístavbou uvést starý dům do nové epochy.
Oživení šindelové fasády
English navrhl promyšlený koncept zásahů a přístaveb, které obohatily původní jádro historicky cenného domu. Během stavebního procesu byl každý kus vnějších ozdob a doplňků odstraněn, označen, zrenovován a znovu umístěn. Tedy alespoň u těch prvků, které se daly zachránit. Velkým krokem bylo oživení dřevěného obkladu, tedy šindelové fasády.
Ta přiblížila vzhled stavby době, kdy ve čtvrti Cow Hollow stála vlastně ještě sama. Ovšem to bylo v časech, kdy se podobné úpravy vyskytovaly spíše u chat. U domu, který je dnes součástí rušné ulice, to působí hodně nezvykle. Ale docela osvěžujícím způsobem.
Kam zmizela střecha? Ustoupila světlu
Pokud se zvenku oživoval a konzervoval původní historizující styl, zevnitř se už šlo do moderního stylu bydlení. Architekti přepracovali uspořádání interiéru tak, aby svým klientům usnadnilo současný způsob života. Kromě přeměny stávajícího podkroví na obytnou plochu a provedení přístaveb v prvním a druhém patře kompletně otevřeli centrální část půdorysu, prostor ve tvaru písmene U, kde odstranili většinu druhého patra.
Tím v srdci domu vytvořili jídelní prostor s dvojitou výškou a dali vyniknout nebývale světlé místnosti, která minulost nepřipomíná. Původní architektu Austinovou by ale takové uspořádání nejspíš potěšilo. I proto, že tento ojedinělý dům se po rekonstrukci může vydat vstříc dalším staletím.
Zdroj: Mark English Architects
Foto: Joe Fletcher


