Nemusíte být nutně fandové post-apokalyptických filmů anebo skalní vyznavači alternativního životního eko-stylu, abyste věděli, že k hnojení zahrady lze využít ledacos. Třeba lidské fekálie, doslova zásoby z vlastního zdroje. Jenže pozor. Tohle téma je dnes pořád dost na hraně, a pojí se s ním řada praktických komplikací. Splašky ze septiku zahradu pohnojit můžete, ale není to jen tak.
Pořídit si nádrž na vodu je vynikající nápad. To ale neznamená, že by jeho provedení nemohlo skončit debaklem. I prodejci nádrží, kterým pro tentokrát dáme rádi za pravdu, po vás obvykle chtějí dopředu pár odpovědí. Třeba, kolik té vody vlastně budete chtít. Odkud a jakým způsobem ji budete zadržovat. Jak ji z nádrže budete dostávat ven. A s tím souvisí, na co vlastně budeme vodu využívat.
Pokud plánujete stavbu nového domu, určitě budete řešit také problém s odpady, tedy s odpadní vodou. A stejný problém řeší i chataři a chalupáři. Řešením je připojení k veřejné kanalizaci, jímka, žumpa či septik, domovní čistírna odpadních vod, ale také kořenová čistička. Oč jde a jak vlastně funguje?
Když už ne jímku na dešťovou, pak alespoň sudy či tisícilitrové barely, má dnes již snad každý majitel rodinného domu se zahradou. U novostaveb jde dokonce o povinnou záležitost. Ovšem různí se nároky na kvalitu této vody při jejím využívání. Jak dešťovou vodu čistit?
Pojem dešťová zahrada nepředstavuje nic jiného než originální, ovšem zcela přirozený způsob, jak na pozemku nakládat s dešťovou vodou. Jak takovou dešťovou zahradu vytvořit?
Každý člověk spotřebuje průměrně 150 l vody za den. Dešťovou vodou lze nahradit až 40 % této spotřeby. Zbývajících 60 % lze v domácnosti využívat úsporně pomocí moderních technologií.
Proč je vůbec důležité zadržovat dešťovou vodu, jak si vybrat vhodnou nádrž a jak se nás snaží motivovat stát?
Jak rekonstruovat podlahu staršího kamenného domu, jak získat dotaci na nádrž na dešťovou vodu, jak se správně rozúčtovává teplo?
Za déle trvajícího horka a sucha nám již pravidelně vysychají zdroje vody. Vodu však potřebujeme stále, nejen k pití, mytí a vaření, ale i ke splachování toalety a zalévání v zahradě. A řešením je sběr a ukládání vody dešťové.
Nemůžete se napojit na veřejnou kanalizaci a uvažujete o vlastní žumpě? Jaký je rozdíl mezi septikem a žumpou a jak je to s legislativou?
Vybrat vhodnou nádrž na dešťovou vodu může být zapeklitý úkol. Prodává se mnoho druhů nádrží a špatná volba vás vyjde draho. Je třeba vybírat chytře.
Chcete využívat pročištěnou odpadní vodu například na splachování záchodu? Nechcete zbytečně plýtvat pitnou vodou? Nebo prostě nemáte kanalizaci ani žumpu?
Využitím dešťové vody na zahradě a v domě ušetříme až 30%, ale dokonce i až 50% vody pitné, za kterou musíme nejčastěji draze platit. A kam s touto vodou? Pod zem!
Produkce užitkových rostlin a celkový stav zahrady jsou závislé na vodních poměrech. Co dělat, když je na zahradě vody nadbytek?
Představujeme přírodní i technická řešení, jak si v zahradě udržet co nejvíc vody.
Příliš málo vody v zahradě je problémem, příliš mnoho však také. Co je vodní režim pozemku a lokality a proč je třeba počítat s působením vody na pozemku už při projektování zahrady?
U starších domů záleží jen na vás, zda "dešťovku" využijete a jak, ovšem v případě novostaveb máte POVINNOST nákládat na svém pozemku s dešťovou vodou účelně.
Z dešťové vody si můžete vyrobit pitnou i na svém pozemku. Stačí k tomu dostatečně velká plocha střech a zařízení, které takovou úpravu dokáže. Praktické je však i pouhé jímání dešťové vody či vsakování na pozemku.
Bez vody by nebyl život a tak je v rukou každého z nás šetřit její zdánlivě nevyčerpatelné zdroje.
Šetrnost se při využívání přírodních zdrojů vždy vyplatí. A o čem jiném by mělo toto pravidlo platit nejvíce než o životadárné vodě.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
