Splašky ze septiku hnojit můžete, ale až poté, co je proženete kompostem Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Nemusíte být nutně fandové post-apokalyptických filmů anebo skalní vyznavači alternativního životního eko-stylu, abyste věděli, že k hnojení zahrady lze využít ledacos. Třeba lidské fekálie, doslova zásoby z vlastního zdroje. Jenže pozor. Tohle téma je dnes pořád dost na hraně, a pojí se s ním řada praktických komplikací. Splašky ze septiku zahradu pohnojit můžete, ale není to jen tak.

O to, co doma na své toaletě děláte, zatím ještě stát zájem nemá. Ale když se pokusíte nějak zužitkovat tyto své osobní odpady, zájem se dostaví. Do konfliktního pole totiž rázem vstupujete s ministerstvem zemědělství, které už o hnojení něco ví. Své k tomu mohou říct hygienici a další orgány ministerstva zdravotnictví, protože s lidskými fekáliemi není legrace. Do kolize se můžete dostat s ministerstvem životního prostředí, zvlášť, když takhle „přirozeně“ chcete přihnojovat zahrádku na území nějaké chráněné krajinné oblasti. A to už vůbec nehovoříme o nejrůznějších občansko-právních sporech se sousedy, které může vaše jinak vcelku chvályhodná snaha po absolutní recyklaci vyvolat.

Neříkejme tomu odpad, ale surovina

Vzít do ruky kutchan a začít rozlévat obsah žumpy/septiku mezi záhonky tedy znamená pořádný krok k organickému farmaření, zrovna tak jako k nařčení z obecného ohrožení. Pokud tedy netrefíte tu správnou míru. A protože se pohybujete v šedé zóně mezi působností tří až čtyř ministerstev a asi půltuctu zákonů, musíte počítat s komplikacemi. Následující doporučení tedy berte jako spíše velmi volné teoretické tipy k dalšímu zvážení. A aniž bychom vás nabádali k obcházení zákonů, pro jistotu už neříkejte pevnému odpadu ve svém septiku „odpad“. Nazývejte jej spíš druhotnou surovinou, protože odpadu se musíte řádně zbavit, zatímco pro zužitkovatelné suroviny platí jiná pravidla.

Hurá s tím do záhonku neplatí

Kde začít? Zpátky u onoho kutchanu, nádoby s kbelíkem na dlouhé tyči, kterým se septiky vybíraly ještě před vynálezem čerpadla. A u informace, že přímá cesta obsahu žumpy na jakýkoliv záhonek je opravdu špatná. Nedělejte to. Kromě extrémního zápachu tím fakticky napomáháte šíření nebezpečných infekcí, a otrávíte si nejen sousedské vztahy, ale půdu v celé zahradu. Takové přímé použití lidského odpadu nedává smysl, protože hnojivo je agresivní, nevhodně se rozkládá, jeho obsahové látky prosakují do půdního horizontu a mohou ovlivňovat kvalitu vodních zdrojů v širším okolí. Je to prostě ta špatná varianta. Že to tak funguje po celém světě? Ano, v Africe i v Indii. A problémů s tím mají víc než dost.

Je třeba rozložit odpad

„Fekální“ bakterie Escherichia coli (a není jediná) přečká v půdě opravdu dlouho, a každý škrábanec, později utržený na vaší zahradě, vás může odeslat na jednotku intenzivní péče s pořádnou otravou krve. Jak se takové bakterie zbavit? Tím, že projde tepelným rozkladem, fermentací. Jinými slovy, pokud chcete hnojit „vlastním“, musíte to prohnat minimálně přes kompost. I proto se hodí mít na zahradě víc než jeden, protože na tenhle „septikový“ budete potřebovat kompost extra. Pevný odpad z jímky do něj zapracujete a necháte sezónu nebo dvě pracovat. Výsledkem je opravdu dobrá, rozložená a na živiny bohatá prsť. Aby byl takový kompost relativně neškodný, je třeba dodržet následující.

Musíte zabránit přímého vsaku vyluhované „štávy“ z kompostu do podloží (proto je ideální betonový bazén hnojiště), rozkládaný substrát musí být vhodně provzdušňován (přehazujete jej i 4x do roka) a musíte zajistit optimální teplotu. Nutnou limitou je tu magická hranice „zapaření“ 55°C. Při té to totiž většinou nebezpečné bakterie vzdají a dojde k jejich neutralizaci. Pak už máte jen „trochu jiný“ kompost, s jehož aplikací nejsou problémy. Skoro. Pořád jej nemůžete, ve svém vlastním zájmu, aplikovat na záhonky s pěstovanými poživatinami. Je to super materiál na vylepšování trávníků, na zahradní květiny, pro přilepšování ovocným stromům. Právě proto máte komposty dva, z nichž jeden je univerzální, a druhý je tenhle speciální.

Provětrávání a teplo je důležité

Přehazování takového speciálního kompostu zvyšuje provzdušnění i teplotu tlení. Urychlit to můžete přídavkem kompostovacích bakterií, případně přenosem rozkladné kultury z jiného, už zaběhlého kompostu či hnojiště. Odměnou za práci navíc je úspora peněz za vyvážení jímky/septiku, a hnojivo bohaté na dusík a fosfor. Pohlídat si musíte ještě aplikované množství. Bez konkrétních údajů, nehodí se lidský kompost nakládat stále na ty samé plochy opakovaně a nikdy by podíl této složky neměl přesáhnout kolem 5 % celkového množství substrátu. Jsou to orientační údaje, závislé na tom, jak velkou zahradu, trávník nebo sad obhospodařujete.

Kalové jezírko a zelené hnojení

Jak si ještě můžete pomoci? Dobře fungující rozkladný proces zlepšuje průchodnost septiku, takže se vyplatí užitečnou bakteriální kulturou obohatit i ji. Hlavně proto, že jímka nebo septik pak nesmrdí. Máte suchý záchod? Funguje to podobně. Jen se hodí materiál průběžně upravovat. Třeba po každé vykonané potřebě zasypat pilinami, a občas lopatkou vápna. Inu, desinfekce a snížení zápachu, navíc obojí pomáhající rychlejšímu rozkladu na kompostu.

Pracovat se teoreticky dá i s „lidským hnojištěm“, byť to zrovna doporučit nemůžeme. A nezapomeňte, že bez tepla rozkladu to bezpečně nepůjde. Pro jakékoliv následné hnojení obvykle platí to, co běžná statková hnojiva: ideálně nenechávat nic na povrchu, ale do 48 hodin zapravit do země. Nehnojit na zmrzlou zem a vůbec to zařídit tak, aby nedošlo ke splachu. Budete potřebovat stabilní neprosákavé podloží a spoustu vápna k neutralizaci. Zmínit se hodí ještě jeden, alternativní způsob, který má blízko ke kompostům a kořenovým čistírnám odpadních vod.

Kalová jezírka nebo bezodtoké „mokřady“. Nic pro CHKO. Podstatné je, že na patřičně uzpůsobenou zamokřenou plochu nanášíte pevný odpad mezi rychle rostoucí vegetaci (sítina, kyprej, chrastice), která postupně z nastřádaného materiálu za optimálních podmínek vybuduje svou biomasu. Tu pak posekáte a necháte projít kompostem. Je to vlastně bezpečnější, než klasické kompostování, protože fekálie „protáhnete“ rostlinami i kompostem.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com