Tak trochu zvláštní mobilheim, vlastně obdoba dřívějších maringotek kombinovaná se stylovým přívěsem, to je divoká Aranka, jejíž autor se nezalekl luxusního řešení vnitřního vybavení minimalizovaných obytných prostor ořechovým dřevem. Vlastně architekt svou první realizaci projektu Hideandseek přímo nazval Aranka z ořechového dřeva. Původně navrhl rovnou 3 objekty, postaven však byl zatím jeden, právě Aranka.
Správně pořízený záznam o stavu bytu nebo domu je klíčový pro případné jednání s pojišťovnou. Pokud dojde ke škodě způsobené například požárem, vytopením nebo krádeží, právě kvalitní dokumentace může urychlit vyřízení pojistné události a zvýšit šanci na odpovídající plnění. Že nevíte, jak efektivně a jednoduše takový záznam pořídit? Čtěte dál!
Prosklená chatka stojící na pilotech vyrostla u rakouského Hainburg an der Donau, navržena však byla českým architektem Janem Tyrpeklem. U něho je známa tendence k maloformátovým stavbám zasazeným do krajiny. Běžný je i kombinovaný rezidenční účel takových staveb, ale hlavně výhledy umocněné vyvýšením objektu. Ne nadarmo je v jeho repertoáru třeba i zateplený glampingový posed. Tyrpeklovy projekty se vyznačují minimalistickou čistotou, přírodními materiály a unikátními pobytovými zážitky. A právě i rakouská prosklená chatka vznikla jako požadavek vytvořit unikátní zážitky z pobytu v přírodě.
Nic proti místním, ale Borová Lada zní spíše jako diagnóza, než jako adresa. Vesnice na konci světa a poslední výspa civilizace, dobrá ke strávení dovolené v přírodě. Nikoli však k bydlení. Nu, a právě tyto ne úplně lichotivé představy nyní narušuje projekt architektů ze Studia Plyš.
Projekt moderního domu Pupunha mění způsob, jakým se staví a vytváří ubytovací kapacity pro cestovní ruch v křehkých ekosystémech jihoamerických deštných pralesů. Ponechává si dojem architektonické senzace, ale přitom si počíná s velkou ohleduplností vůči svému okolí.
To si takhle Martin, Marek a Josefína postavili na Křivoklátsku místo chaty maringotku. Po čase ale zjistili, že jim již nevyhovuje. Nechali si proto navrhnout a postavit hned vedle maringotky chatku, ale ne jenom tak ledajakou. Vlastně jde o starou halu, která však má většinu svých původních vlastností zakrýt, načež se stane chatou. A maringotka? Ta bude sloužit pro uměleckou hudební tvorbu. Na pozemku zůstane.
Bez recepce, bez personálu, ale s maximálním komfortem. Hotel Hi Inn Self-Service v čínském Ningbo představuje nový typ ubytování, který spojuje nízké náklady s vysokou efektivitou. Architekti ze studia Vermilion Zhou Design Group vsadili na modulární princip a samoobslužnost. A ukázali, že jednoduchost se vyplácí.
Novou prosklenou útulnu, která má dokázat, že i moderní architektura dovede splynout s přírodou, navrhl italský ateliér CRA. A zajímavý je jak samotný vznik objektu, tak jeho osud. Včetně příběhu mediálního. Z hlediska čistě fatalistického totiž designeři vyšli z 3D scanu skaliska, kterému navrhli útulnu na míru. Ta se představí v ulicích Milána během zimní olympiády a po ní bude pomocí helikoptéry přesunuta na své finální stanoviště, kde má sloužit několik lidských generací.
Z čela je jedna z posledních chalup před Jizerkou nenápadná. Nepopře, že zde stojí více jak 100 let, do krajiny a okolní zástavby patří a její staré srdce zůstalo při rekonstrukci zachováno. Jak celkový vzhled, tak vůně smrkového dřeva, zatuchlý chlad žulových bloků a praskání polínek v kamnech. Druhá strana chalupy však ukazuje něco nebývalého. Nový obytný prostor vybudovaný z původní kůlny je celý prosklený. Ano, obývák oddělují od krajiny a počasí jenom tabule skla. Prostor pak uvnitř ohřívají ohromná sálavá kachlová kamna.
Pod tlakem developerů se veřejné projednávání jejich projektů může změnit v nerovný boj, kde jsou zneužívány zákonné mezery, používají se metody manipulace, falešné participace i zastrašování. Seznamte se s 25 nejčastějšími praktikami, které se opakují napříč developerskými kauzami. Poznejte je, pojmenujte je a nenechte se zastrašit! Seznam praktik připravila na základě svého výzkumu organizace Arnika, která spojuje od roku 2001 lidi usilující o lepší životní prostředí.
V Liberci není mnoho možností, kam se vydat k vodě. To Liberečtí dobře vědí. Přitom bylo jenom kousek od Liberce torzo někdejšího koupaliště lesního. Znovu otevřené sice bylo v roce 2018, ale bez potřebného zázemí a 2 suché roky po sobě přinesly zhoršení kvality vody i snížení jejího množství. Na koupaliště lidé opět zanevřeli. Než se v roce 2020 našlo pár nadšenců, kteří začali doslova na koleni a s minimem prostředků koupaliště zvelebovat a stavět novou budovu plovárny. Výsledek vidíte na fotografiích, je nádherný, přitom jednoduchý a levný. Práce však ještě nekončí, v plánu jsou další realizace, například dětský vodní prvek, pobytové schody, nové sportovní zázemí a mnoho dalšího.
Původně šlo o součást statku, později byla budova využívána rodem Schwarzenbergů jako lovecký zámeček. Koncem 90. let 20. století vila chvíli sloužila jako pension s restaurací, ale teď jde do tuhého. Ve hře je boj o její existenci. V rámci projektu Stay Bohemia se totiž dobrovolnice snaží vilu zachránit a nabídnout ji na základě zprostředkovatelské smlouvy člověku, který jí vdechne nový život. Hrozí podle ní, že vila bude zbourána developerem a místo ní bude postaven nový rekreační rezort.
Na půdorysu původního domu z 80. let 20. století byl postaven nový dům. A to hned vedle dalšího původního domu z roku 2013, který má střechu i fasádou z plechových šindelů. Oba domy tak vlastně tvoří jakési protipóly, které spolu však paradoxně ladí, přitom nová stavba s tradičními rysy venkovské zástavby rozšířila možnosti rodinné rekreace.
Architekt Pavol Šiška nazval tento svůj architektonický počin Dudodomom. Ukotvil malou rekreační dřevostavbu přímo v kmeni, na kmeni a k větvím starého dubu. Nejenže zde můžete spát, vařit a jíst, ale také se můžete osprchovat a dotýkat "živých" větví. Portfolio tohoto slovenského architekta je vůbec nestandardní, převažují totiž právě malé dřevěné stavby, takzvané tiny house, zasazené do srdce přírody. A pokaždé jinou "cévou".
Časy se rozhodně mění a s nimi i zvyky českých chalupářů. Proč mít chalupu zrovna v nějaké vísce za městem? Nebo třeba v krkonošských kopcích, na Šumavě? Jedna rodina z Prahy si pro své letní chalupaření vybrala nejdrsnější evropské pobřeží, protože Bretaň, to jsou útesy, rozbouřené moře, silný vítr a rychlé změny počasí. Žádná plážová idylka. Místní lidé jsou drsní a ošlehaní větry jako horalové.
Odpočívat se dá různými způsoby a zrovna saunu můžete mít pohodlně umístěnou přímo ve svém domku. Vyjdete si ven na zahradu, kde se zchladíte v ledové vodě a pak se můžete vrátit do vyhřátého interiéru. To ale evidentně investora a architekty z Ateliéru HRA z pražských Nuslí nelákalo. Vybrali si bývalý kamenolom, který je dnes zatopený, a saunu s odpočívárnou nechali plavat na hladině. Kromě toho je k dispozici zázemí i na pevnině, konkrétně obytná dřevěná bouda (tiny house) rozměrů a typologie maringotky, krytý prostor na uskladnění dřeva a Hot Tub pod širým nebem.
Vlastně bude velmi skromná, minimalistická a přirozená. Až hrubě tesaná, dřevěná každým coulem, jak má ostatně správná chata být. A dokazuje, že i na malém prostoru je možné vytvořit uprostřed přírody místo pro odpočinek s nádhernými výhledy i možnostmi vlastní realizace. Pozemek pro novou chatu leží na jednom z říčních ostrohů, na skále nad řekou Svratka. Terén ostrohu od jihu pomalu stoupá, načež na severu přímo nad řekou zase dramaticky padá dolů. Chata navržená ateliérem TJ ARCHITEKTI se vyznačuje strohou architekturou s ostrou pultovou střechou a tmavou fasádou korespondující s okolními kmeny stromů. Okenice jsou z venkovní strany také tmavé, ale když se otevřou, zasvítí na nás světlá barva dřeva oken, dveří a právě i vnitřní části okenic.
Na rozdíl od staveb, které byly nominovány 8. září na nominačním večeru do finále soutěže STAVBA ROKU 2025 může veřejnost nadále hlasovat pro kterékoli z přihlášených děl. Galavečer, kde budou vyhlášeny výsledky, se uskuteční v úterý 4. listopadu 2025 v pražském Rudolfinu. Hlasování veřejnosti bude otevřené do 3.11. do 24:00.
Vypadá přesně jako domy, které tu na dohled od Sněžky vyrůstaly už před stovkou let. A přesto je Bouda Horní Malá Úpa novostavbou. Působivou, energeticky udržitelnou, nenáročnou. Skvěle zasazenou do místa, kde je třeba si přírody vážit. A kde na citlivém provedení stavby skutečně záleží. Už to prostě není chata, ale rovnou bouda. Nikoliv tedy psí, ale horská.
Projekt, který určitě není o velikosti, ale spíše o provedení, které je v případě Chaty na Kohútce skutečně působivé. Václav Navrátil a Jan Sedláček ze studia SENAA architekti se totiž pustili do zajímavě řešené stavby v Novém Hrozenkově. Odpovídá tomu, co by se očekávalo od srdce Valašska. Ale přitom ve stylu, jež je blízký současnosti.
