
Stavební zákon tenisákem parlamentních voleb. Zruší se zase všechno a začne znova?
Stavební zákon je, zdá se, tenisovým míčkem na kurtu bez stavebních úprav. Pořádně nacucaným vodou, která podivně zapáchá, těžkým a trhajícím výplety tenisových raket. Čím větší rána tím větší díra, lámou se dokonce i rámy. Tenisákem odskakujícím od prachmizerné plochy kurtu prapodivně, protože tu a tam šutr a zapomenuté zednické kladívko, kolečko nebo hřebík. Přitom tenisté moc dobře vědí, že právě takhle se Davis Cupy a Wimbledony vyhrávat nedají. Dokonce ani malé turnaje na české Štvanici. Co s tím? Zruší se zase všechno a začne znova? A má to vůbec smysl?