Lovecký zámeček Dřevíč, který získal jako pozůstalost po Karlu Schwarzenbergovi Robert Schmiedlehner, je na prodej. Zámeček umístěný v křivoklátských lesích nabízí celkovou plochu 852 metrů čtverečních, více jak 25 hektarů pozemků, kapli svatého Huberta, altán s jezírkem, kaštanovou alej a pavilon skrytý v lesích. To vše je nyní k mání údajně za 65 milionů korun, ale bez movitého majetku. Ten musel být předán do sbírek zámku Orlík. Obrazy, listiny, insignie a další rodinné památky zde tedy již nemají být.
Rodinné sídlo, rezidence, ale třeba i chov koní
Prodávaný zámek Dřevíč je vhodné využít jako rodinné sídlo, rezidenci, ale třeba i pro chov koní. Od Prahy je vzdálen pouhých 30 km, nejbližší občanská vybavenost je v Nižboru a Berouně. Prodej zámečku přitom přichází pouze několik měsíců poté, co se nemovitost dostala definitivně do rukou Roberta Schmiedlehnera. Ten je v médiích označován za pravděpodobného rodinného příslušníka zesnulého politika a aristokrata Karla Schwarzenberga.
)
Už v 16. století zde stála myslivna
V každém případě jde o výjimečné sídlo s unikátní atmosférou, kde se doslova měnily dějiny. Začněme ale dávnější historií. První myslivna zde stála už v 16. století a současnou barokní podobu sídlo získalo ve století 18. Ve 20. století na zámečku pobýval například prezident Emil Hácha a Marta Gottwaldová.
)
Texaský ranč české diplomacie
Karel Schwarzenberg zámeček koupil v roce 1992 po svém návratu z exilu a nechal jej kompletně zrekonstruovat. Poté se objekt stal jeho trvalým domovem i místem důležitých politických jednání. Vznikla zde například slavná Dřevíčská výzva z roku 1999, probíhala zde neformální setkání k česko-německé deklaraci, zámeček hostil například německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera nebo americkou zpěvačku Joan Baezovou. V médiích byl zámeček označován za „texaský ranč české diplomacie“, který si pro jeho fotogeničnost oblíbili i filmaři.
)
Předán osobě mimo bezprostřední rodovou linii
Hlavní budova zámečku má dřevěné podlahy, špaletová okna a vstupní dveře navržené Bořkem Šípkem. Dům pro hosty byl nákladně zrekonstruován v roce 2017 renomovaným architektonickým studiem. Karel Schwarzenberg opakovaně zdůrazňoval, že rodinný majetek chápe jako svěřenství, které má být předáváno dalším generacím. Překvapivá proto byla skutečnost, že Dřevíč nevložil do rodinné nadace, ale odkázal osobě mimo bezprostřední rodovou linii.
O dědictví bylo rozhodnuto již v roce 2014
Robert Schmiedlehner, nový vlastník a nyní i prodejce zámečku Dřevíč, se narodil v roce 1962. Nyní působí jako tiskový mluvčí rakouského Musea Zinkenbacher Malerkolonie. Jeho jméno v souvislosti s rodem Schwarzenbergů dosud veřejně nefigurovalo, přesto však Karel Schwarzenberg určil Roberta už v roce 2014 v darovací smlouvě za budoucího vlastníka zámečku (obdarovaného) pro případ své smrti. V dokumentu je uvedeno, že kníže bezplatně a neodvolatelně převádí pro případ své smrti vlastnické právo k celému areálu Dřevíče právě na Schmiedlehnera.
Smlouva zahrnovala pozemky, budovy, inventář a související lesy a louky. Zároveň však stanovila zásadní povinnost, že totiž součástí předmětu daru nejsou movité věci, které patří do sbírky zámku Orlík. Obdarovaný je proto musí bezodkladně vrátit rodině Schwarzenbergů, v prvé řadě pak Johannovi Schwarzenbergovi (obrazy, listiny, insignie a další rodinné památky).
)
Zpřesnění smlouvy
Po smrti Karla Schwarzenberga v prosinci 2024 však bylo třeba smlouvu zpřesnit kvůli v katastru odlišně vedeným parcelám. Schmiedlehner proto v červnu 2025 uzavřel s Johannem von Schwarzenbergem, jediným dědicem a správcem pozůstalosti, dodatek smlouvy. A teprve tímto dodatkem byl potvrzen převod celého areálu zámečku Dřevíč na nového vlastníka. Schmiedlehner nemá zájem se k záležitosti vyjadřovat. Čili i důvody prodeje zámečku jsou neznámé.
Zdroj: echo24, Wikipedia
