Zdaleka ne každý nový projekt se může pochlubit připojeným doplňkem zeleně, vzrostlých stromů, které na architekta a jeho projekt čekaly dvacet let. Jenže Bee House, ateliérová výstavba od studia Zlesart a architekta Petra Nováka, není zrovna standardním projektem.
Střecha bytového domu je jedním z nejcennějších aktiv, které může šetřit nebo vydělávat peníze. Nejde pouze o pronájem plochy pro antény, ale především o možnost výroby vlastní elektřiny.
Mnoho Čechů, obzvláště starší generace, si myslí, jaké ohromné milionové hodnoty v podobě svého domu vlastní. Ve skutečnosti však vychází spíše ze svých představ a emocí než z reality. A nakonec musí slevit až miliony, pokud na prodeji trvají. Není vůbec výjimkou, že předražené staré domy mají nakonec hodnotu pouhého pozemku, vlastně ani tu ne, protože demolice také stojí nemalé peníze. Podle výzkumu agentury STEM převyšuje hodnota starých domů sotva hodnotu pozemku v případě více jak 522 tisíc budov.
Poetická pocta krystalicky čistému brutalismu, nejkrásnější dům na světě, nebo nejbrutálnější možné popření architektury? Casa Brutale provokuje ve všech směrech, jde totiž o bohatě prosklený betonový kolos, který se má zaříznout do skály. Má, protože dosud nebyl postaven, existuje pouze v plánech a vizualizacích. Co si o tom domě myslíte vy?
V angličtině se jim říká spite house a funkčnost u nich nebývá na první místě. Tyhle domky vznikají proto, aby jimi jejich majitelé někomu pořádně hnuli žlučí. Staví se proto, aby naštvaly městské úředníky nebo zastínily výhled nebo slunce, zakryly dvůr protivnému sousedovi apod. Jsou nehezké, ale krása u nich na seznamu priorit nehraje roli. Mají jen někoho pořádně vytočit. Jako právě tento domek za 23 miliónů.
Z původní chalupy ve stráni nad krkonošskou vesničkou Strážné vlastně zbyl jenom trámový strop. Starou roubenou chalupu totiž překryly nánosy přestaveb, přístaveb a roztodivných přílepků, nekvalitně prováděných oprav a umakartových obkladů. Vlastně po nekonečné plejádě stavebních zvěrstev chaloupka vypadala jako objekt vytržený z nějakého asijského slumu. K záchraně prostě z původní stavby nezbylo téměř nic, co by mělo nějakou hodnotu, co by stálo za námahu. Proto byla postavena chalupa nová, nádherná, výjimečná. Budova, jejímž návrhem se může pyšnit studio Mimosa architekti.
Prestižní ocenění Pritzker Architecture Prize, kterému se také říká Nobelova cena za architekturu, letos získal architekt Smiljan Radić Clarke z Chile. Je to autor, který proslul svou precizní prací s materiály a jehož díla sice často vypadají jako velice prostá, ale za jejich strohostí se skrývá precizní inženýrství a konstrukce. Předsedou letošní poroty byl architekt Alejandro Aravena, také Chilan, který získal stejnou cenu v roce 2016.
Dřevěné fasády, sruby, ploty, pergoly nebo zahradní stavby vyžadují spolehlivou ochranu před vlhkostí, UV zářením a biologickým napadením. Ve Skandinávii se k tomu po staletí používá dřevní tér – přírodní nátěr získaný z borovicového dřeva. Tento tradiční nátěr na dřevo vyniká dlouhou životností, prodyšností a jednoduchou údržbou. Švédský výrobce Auson vyrábí dřevní tér od roku 1928 a vyváží ho do celého světa.
Poetický dům jednoduchého obdélníkového půdorysu a se sedlovou střechou je ukázkovou pasivní dřevostavbou. Dům, který respektuje ráz místní krajiny a zástavby, budova s doplňujícími objekty jako jednoduchými hmotami s plochou střechou. Na plochých střechách se počítá s extenzivní zelení, vykoupat se dá v přírodním jezírku s kořenovou čistírnou. Propojení s přírodou je maximální, interiér byl navíc navržen a harmonizován pohledem feng šuej. Hlavně však byl určen pro mladý pár se třemi kočkami.
Studio Lukáš Ildža architekti se pyšní tím, že tvoří silné koncepty ukotvené k místu, na něž jsou určeny. A realizací už má za sebou spoustu. Co teprve když se Lukáš Ildža rozhodl navrhnout dům sám pro sebe, neomezován nikým jiným. Žádná klientská zakázka, býti sám sobě klientem a přitom si být vědom, že jako architekta mne bude můj dům prezentovat i veřejně.
The Blooming Haus neboli „kvetoucí dům“, tak pojmenovali návrh své nové stavby v indickém Bengálúru architekti ze studia WhiteScape. Dům byl zasazen na jihozápadně orientovaném rohu pozemku mezi na jaře bujně kvetoucí stromy, na východ od něj se zvedá kopec, v pozadí stojí chrám. A na pěti podlažích budova nabízí mnohem víc, než byste si dokázali představit. Zahrada jakoby proniká dovnitř a interiér naopak ven. Dům se zelená a kvete, přitom se zdá, že roste směrem vzhůru, stejně jako okolní dřeviny.
Pasivní domy by neměly být pasivní v ekologii a ochraně nerostného bohatství. A protože se foukaná celulózová izolace vyrábí z upcyklovaného papíru, jde o vysoce ekologické, recyklační řešení. Využíváme přitom cennou surovinu, která může být neprávem vnímána jako odpad. Surovinu eliminující možné problémy s plísněmi, alergiemi a astmatem, tepelný izolant fungující skvěle v zimě i v létě. Navíc schopný vyplnit každou dutinku a záhyb. Práce s ní je rychlá, na klíč a nevzniká žádný stavební odpad.
V krajině hrabství North Ayrshire na jihozápadě Skotska, nedaleko města Beith, byl uvnitř a okolo částečně kamenné a cihlové zříceniny vybudován obytný dům, který architekti z Ann Nisbet Studio nazvali Cuddymoss. Koncipovali jej jako budovu ve zřícenině, ke které přibyly 2 nové přístavby. Výsledek vyznívá decentně, citlivě, ale když architekti místo navštívíli poprvé, moc zde z původního hospodářství nezbylo. A nebylo příliš z čeho vycházet. Čtyři vnější kamenné zdi, betonová deska, dvě cihlové stěny pro oddělení dobytka a jedna vnitřní kamenná zeď. Vnitřek ruiny byl plný trosek včetně zřícené střechy. Co s tím? Buldozer?
Téma ceny montované haly je v roce 2026 jedním z nejčastějších dotazů investorů i firem. Není se čemu divit. Vývoj posledních let, zejména růst cen surovin a energií, zásadně změnil nejen samotné stavebnictví, ale i způsob, jakým se na cenu díváme. Zatímco dříve hrála hlavní roli pořizovací cena, dnes je stále důležitější celková ekonomika provozu a stavby.
Nejlepší řešení bývají často ta nejjednodušší. A právě při stavbě domu to platí dvojnásob. Proč na sebe skládat vrstvy materiálů, hlídat jejich kompatibilitu a správné napojení, trápit se lepením izolace, když můžete mít všechny výhody v jedné jediné vrstvě?
Jezdí k vám „na chatu“ návštěvy až nápadně často? Možná by se vám vyplatilo postavit jim dům pro hosty. Právě tak to udělali majitelé nemovitosti v newyorském Accord.
Pokud jste snili o stavbě domu, která vyroste na pozemku během několika málo hodin, a přesto se v ní nebudete bát zatopit v krbu nebo přivrtat poličku, pak jste snili o Domu jedním tahem.
To zvolání z titulku: „Město, kde je skvělé být naživu! “ si v kalifornském městečku Colma dokonce vybrali za své heslo. Turisty ani zájemce o přistěhování na něj ale zrovna nelákají. Přeci jen, kdo by chtěl pobývat v sídle, kde mrtví přečíslují živé v poměru dobře tisíc ku jedné?
Střecha není jen ochrana domu, ale dlouhodobá investice. Betonové tašky Terran nabízejí odolnost, široký design i moderní technologie, které zajistí spolehlivost a estetiku na desítky let.
Lidé většinou staví a rekonstruují domy a případně k nim něco přistavují. Rodinné domy, chaty, chalupy, vždy jde o podobný příběh. V norském Tingvollu, konkrétně Årsundu, to ale pojali paradoxně jinak. Nejprve přibyl ke starému rekreačnímu domu z 50. let přístavek, pak se již chátrající dům zboural a nahradil jinou stavbou, která na původní přístavek navázala. Vznikl tak vlastně dům postavený opačně, tedy až dodatečně k přístavku. A vlastně je sám přístavbou. Architektonicky ale stavba navržená architekty ze studia Rever & Drage Architects vyráží dech, přitom je dokonale funkční.
Individuální projekt na míru, nebo typový dům? Společnost GOOPAN dokáže navrhnout a postavit obojí. Tento dům připravila pro tříčlennou rodinu, která jej postavila na Písecku v Jižních Čechách.
Když kanadský milionář Marcel LeBrun odešel po čtyřicítce do důchodu, zjistil, že ho zahálka nebaví. V rodném Fredericton proto začal stavět dřevěné mikrodomy pro lidi bez domova. Z jednoho skromného přístřeší se stal projekt, který mění životy i pohled na řešení bezdomovectví.
Revitalizace brownfieldů představuje jednu z klíčových cest, jak mohou města růst udržitelně – bez dalšího zabírání volné krajiny a naopak s využitím území, která byla po desítky let nevyužívaná. Společnost FINEP patří mezi developery, kteří tuto cestu dlouhodobě následují a systematicky rozvíjejí. Na jedné straně stojí dokončený a úspěšně realizovaný projekt Pergamenka v pražských Holešovicích, na straně druhé Nový Opatov – rozsáhlý brownfieldový projekt, který je již ve výstavbě, i když se vzhledem ke svému rozsahu stále nachází v počáteční etapě realizace.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
