Revitalizace domu na rozhraní Libně a Vysočan ukazuje střídmý přístup k nájemnímu bydlení, který místo „maximalizace kapacity“ staví spíše na postupném rozvoji existujícího domu, aniž by budova ztrácela svůj potenciál a původní charakter. Architekt Matěj Šebek tu vytvořil novou vrstvu nad městem.
Červená cihla? Proč by ne, chtělo by se říct. V Belgii je to docela tradiční materiál a v tomhle materiálovém vyznění tu běžně vznikají novostavby i dnes. Jenže dům nazvaný Atlas nestojí nikde v Belgii. Dokonce ani na evropském kontinentu. Zabydlel se, i s nápadně červenou cihlovou fasádou, v kanadském Torontu.
Dnes už není potřeba natírat fasády ani převlékat vojáky za spokojené sedláky. Stačí postavit infrastrukturu pro projekt, který možná jednou vznikne. Maďarský kruhový objezd u Zalaegerszegu ukazuje, že princip Potěmkinových vesnic úplně nezmizel, jen se přizpůsobil 21. století.
Rčení o zlatých českých ručičkách je spíše horoucím snem malého národa, s realitou má však v mnoha případech málo společného. Nebo jinak, za jednoho skvělého řemeslníka a stavebního odborníka se dovedou schovat další jednotlivci, ale i desítky až stovky „ostatních“ ve smyslu průměru až podprůměru. Zkusil jsem obvolat několik známých, kteří se nějakým způsobem profesně realizují ve stavebnictví. Mladý stavební podnikatel, vystudovaný stavař a zároveň úředník stavebního úřadu, stavební inženýr - projektant zapsaný v ČKAIT, architekt a také celoživotní živnostenský řemeslník. Ferda mravenec, práce všeho druhu, ale šikovný. Jména nechme jmény, raději si však představme, na co poukázali a na co jsme společně přišli. A nakonec to bude chtít v kvízu trochu odvahy. Pravda může bolet.
Na pražských Hřebenkách je právě nabízena k prodeji výjimečná historická vila z roku 1914. Tedy ne celá, ale pouze samostatná část dvojvily v ulici Tichá. Přesto ale jde o velmi prostorný a zajímavý objekt s autentickým geniem loci, který se může stát výjimečným rodinným sídlem i firemním zázemím. Od roku 1947 o vilu pečovala rodina, která se snažila o citlivý přístup k údržbě budovy. Nakonec ale došlo v roce 2015 ke kompletní rekonstrukci vily, ovšem opět s respektem k původní architektuře a historii objektu. Vila tak získala současný obytný komfort v kombinaci se zachovanou stylovou elegancí doby, ve které byla postavena.
Debata o tom, jak má asi tak vypadat „nový“ dům postavený na české vesnici, běží už docela dlouho. Příkladů správného řešení je pomálu. Bukovanský domeček k nim ale patří. To ostatně musíte uznat už jen podle fotografií.
Starší dům může mít neopakovatelné kouzlo, dobrou polohu i zahradu, na kterou by se čekalo celé roky. Zároveň ale nemusí odpovídat dnešním nárokům na pohodlné bydlení. Má smysl pustit se do rekonstrukce, nebo bude lepší začít znovu a postavit nový dům?
Moderní roubenka nabízí atmosféru tradiční chalupy a pohodlí současného bydlení. Může sloužit k víkendovému odpočinku, práci na dálku i celoročnímu životu. Aby se v ní dobře bydlelo v létě i v zimě, záleží také na podobě a skladbě střechy.
Jak vměstnat co nejvíc domů na co nejmenší plochu a přitom nevytvořit anonymní sídliště? Nizozemský architekt Piet Blom na tuhle otázku odpověděl po svém. V Hengelo vyzdvihl 184 domů na betonové pilíře a prostor pod nimi přenechal ulicím, obchodům, hřištím a komunitnímu životu. Jak to celé dopadlo?
Záměrem bylo neměnit terén stavbou, ale obývat jej víceméně v takové podobě, v jaké se na místě nachází. To je docela netradiční přístup a zdá se, že s ním kanadští architekti ze studia yh2 tentokrát zabodovali. Do zalesněné krajiny regionu Potton vstoupili s tím, že připravované plány rodinného domu přizpůsobí horizontu, a nikoliv naopak.
Dům je díky své poloze na parcele nepřehlédnutelný a proporcemi odhalený okolí ze všech stran. Co si přála početná rodina s odrostlejšími dětmi? Trochu víc soukromí. A jak toho architekti dosáhli? Nečekaně – větším, ne menším množstvím oken.
Z Prahy si odskočit jen tak do Grónska? Žádný problém. Řeč totiž bude o kdysi největší obytné budově v dalekém Nuuku. A za příměr nám poslouží největší český megapanelák. Bytový dům v Zelenohorské ulici.
Ne každý objev, který má potenciál změnit svět k lepšímu, začíná v potemnělé laboratoři zvoláním: „Heuréka!“. Joe Doucet z městečka Katonah ve státě New York se ke svému vynálezu dobral o dost prostším způsobem. Když spolu s architekty řešil projekt domu pro svou rodinu, zaseknul se na úplné drobnosti. A to, jakou že má mít ten dům nakonec barvu.
Kolik místa potřebujete k bydlení? A kolik místa potřebuje město, aby se do něj vešel další dům, totiž právě ten váš? Jsou to dvě otázky, ale úzce spolu souvisí. A australští architekti ze studia Carter Williamson na ně mají jednu společnou odpověď.
Co se stane, když se dánské hygge zabydlí v Itálii? V horském bytě pro mladou rodinu dostává severská představa útulnosti trochu jinou podobu. Totiž méně strohou, barevnější, ale pořád příjemně jednoduchou.
Sun Valley zní jako místo zalité sluncem, jenže zdejší horská krajina umí být po velkou část roku pořádně nehostinná. Greenhorn Cabin od Farmer Payne Architects na ni odpovídá robustní, ale citlivě členěnou architekturou, která se zařezává do svahu, otevírá se výhledům a současný komfort ukrývá do podoby tradičního horského domu.
Musíte dům renovovat celý najednou, nebo můžete postupovat po krocích? Nová zelená úsporám umožňuje obojí, ale s jinými limity a jinými pravidly. Kdy se vyplatí co a jak podat víc žádostí postupně, vysvětluje energetický auditor Petr Kotek.
Jak se ve středověku stavěl hrad, když nebyly bagry, jeřáby ani motorové pily? Ve francouzském Guédelonu se rozhodli na tuhle otázku neodpovídat odhadem, ale pustit se do experimentu v životní velikosti. A jejich unikátní stavba už je téměř hotová.
Dřevostavba Roma spojuje velkorysý prostor, moderní vzhled a praktickou dispozici 5+1. Nabízí 150,56 metrů čtverečních užitné plochy, garáž a komfortní zázemí pro rodinný život.
Když se před lety začal pražský Karlín proměňovat ze záplavami zkoušené a industriální čtvrti v magnet pro mladé profesionály a mezinárodní firmy, mnozí to vnímali jako neopakovatelný fenomén. Dnes se však velmi podobný urbanistický posun odehrává jen o pár kilometrů jižněji. Vršovice, tradiční pražská čtvrť se silným průmyslovým odkazem, zažívají razantní transformaci. Z kdysi nepřístupných areálů a brownfieldů se stávají moderní rezidenční celky citlivě provázané s historickou zástavbou, přičemž klíčovým katalyzátorem proměny je nejen nová výstavba, ale i unikátní rekultivace bývalé dopravní infrastruktury.
Sklo tvoří většinu plochy každého okna, přesto na něj při plánování myslíme většinou až na posledním místě. Nejde jen o počet tabulí, ale i o další vlastnosti izolačního zasklení, které zásadně ovlivní nejen náklady na vytápění, ale také uživatelský komfort. Kdo chce zimu v teple, měl by začít plánovat včas.
Plánujete stavbu domu a díváte se na prázdný pozemek? Největší nejistota každého stavebníka na začátku je: „Vejde se mi tam ten dům vůbec? Jak to bude vypadat? Kam dáme bazén, aby to celé dávalo smysl?“ Dům jedním tahem (DJT) na svém novém webu přichází s nástrojem, který vám dá odpovědi dřív, než vám projektant zvedne telefon.
Má smysl adaptovat městský byt, který vznikl bezmála před šedesáti lety? Architekt David Bilo o tom nepochybuje. Navíc mu zakázka na „oživení“ jednoho takového bytu v Coimbře dala příležitost navázat na dílo slavného portugalského architekta.
