Vzhledný? Ne, to určitě není. A původní? To vlastně také ne. Přišel k nám totiž od sousedů ze severu. Ale dobře se tu zabydlel a připomíná nám pořádný kus historie. Byl totiž dobře postavený. Zhruba tak by se dal uvést průměrný Familok. Dům typický pro oblasti Horního Slezska, stavební model, který po určitou dobu expandoval ze severu právě i k nám.
Dřevostavby lákají na rychlost a efektivitu. Zatímco u zděného domu se často čeká měsíce, dřevostavba může stát během několika týdnů.
Může při výběru projektu domu fungovat něco jako "láska na první pohled"? Mladý pár se stal důkazem, že ano. Když totiž Václav s Ivou poprvé spatřili projekt Smysluplného domu HELUZ Element, okamžitě je oslovil svým designem a dispozičním pojetím. Projekt ale také zároveň naplňoval jejich racionální požadavky, došlo tedy k dokonalému spojení rozumu a emocí. Takovému spojení, které se dá jenom těžko naplánovat, ale když se to podaří, když si všechno dokonale sedne, víte, že jste našli svůj budoucí domov. A Václav s Ivou ho našli.
Bungalov Bára je jednopodlažní dřevostavba, která nabízí na zastavěné ploše 146 metrů čtverečních užitnou plochu 124 metrů. Domek je nízkoenergetický, jeho střecha má valbový tvar, počítá se se zastřešeným garážovým stáním a terasou. Vnitřní dispozice RD jsou 4+kk. Bára byla navržena jako dům samostatně stojící, není tedy vhodný do řadové zástavby. Půdorysné rozměry domu jsou 13 x 13,84 m.
Když se tu v roce 2011 poprvé koplo do země, byl projekt nadšenců vnímán spíše s opatrnými rozpaky. Teď, po letech fungování, na něj ale hledí všichni se zalíbením. Koncept celé kolonie zemělodí totiž inspiruje široké okolí. Daleko za hranicemi Nizozemska.
Jak smysluplně investovat do vlastního bydlení? Řešíte účty za energie? Přemýšlíte, jak a čím topit? Opravujete dům po babičce? Dřevostavba – jaké má výhody? To jsou aktuální otázky všech, co řeší své bydlení. Odpovědi na ně přinese veletrh Stavotech s letošním sloganem MŮJ DŮM – MŮJ HRAD.
Výstavba prvního bytového domu v Česku s mokřadními střechami právě startuje. Zelené střechy již nejsou na našem území žádnou novinkou, ale právě mokřadní střechy kombinují přednosti zelených střech a systému recyklace vody. Využívají rostliny a vodu pro přírodní chlazení i podporu biodiverzity. K zavlažování mokřadních rostlin přitom bude sloužit kromě přirozené dešťovky také mechanicky předčištěná odpadní voda, která pak bude dočišťována v kořenové čistírně.
Zhruba již před deseti lety se rodina z vesnice nedaleko jezera Rozkoš ve Východních Čechách stěhovala do svého nového domu. Postavili ho hned vedle pozemku s původním domkem babičky a od té doby stačí jenom otevřít branku a babičku navštívit. A naopak. Ukázalo se přitom, že dům není nikdy hotový, stejně jako není nikdy hotový vývoj rodiny.
Na půdorysu původního domu z 80. let 20. století byl postaven nový dům. A to hned vedle dalšího původního domu z roku 2013, který má střechu i fasádou z plechových šindelů. Oba domy tak vlastně tvoří jakési protipóly, které spolu však paradoxně ladí, přitom nová stavba s tradičními rysy venkovské zástavby rozšířila možnosti rodinné rekreace.
Rčení o zlatých českých ručičkách je spíše horoucím snem malého národa, s realitou má však v mnoha případech málo společného. Nebo jinak, za jednoho skvělého řemeslníka a stavebního odborníka se dovedou schovat další jednotlivci, ale i desítky až stovky „ostatních“ ve smyslu průměru až podprůměru. Zkusil jsem obvolat několik známých, kteří se nějakým způsobem profesně realizují ve stavebnictví. Mladý stavební podnikatel, vystudovaný stavař a zároveň úředník stavebního úřadu, stavební inženýr - projektant zapsaný v ČKAIT, architekt a také celoživotní živnostenský řemeslník. Ferda mravenec, práce všeho druhu, ale šikovný. Jména nechme jmény, raději si však představme, na co poukázali a na co jsme společně přišli. A nakonec to bude chtít v kvízu trochu odvahy. Pravda může bolet.
Rodinný dům v Polance nad Odrou svítí do dálky bělobou a uvnitř je otevřený. Určen byl pro dva architekty a jejich děti, postaven na místě původního cihlového domu po praprababičce. Dům je nenáročný na metry čtvereční a technologie, kompaktnost, jednoduché hmoty a přiznané materiály. A právě nyní tento sympatický domek bojuje o Českou cenu za architekturu. Hlasovat můžete, třeba právě pro něj, do 31.10. i vy. Ceny veřejnosti bude oznámen na galavečeru 13. 11. 2025.
Je těžké to zobecňovat, narazíme totiž na velké i docela malé. Ale v jednom řekněme středním českém paneláku většinou žijete s padesátkou až stovkou dalších lidí. Sousedů z partají, nastřádaných v jedné obytné budově. Přijde vám to moc? Pak by se vám asi v bytovém komplexu v čínském Qianjiang příliš nelíbilo.
Za stavbou pasivního bungalovu s plochou střechou stála obyčejná a pochopitelná touha mladé rodiny po vlastním domě se zahradou. Bydlení v malém pražském bytě už jim nevyhovovalo. Řešili však ještě jeden problém. Na ploché střeše chtěli umístit fotovoltaiku, o šikmou střechu a podkroví nestáli. Co ale s veškerým technickým zázemím a zbytečnými věcmi? Na půdu to nepůjde. Tak kam? Do sklepa!
Stavíte dům z Ytongu, nebo už stojí na vašem pozemku? Pak máte jedinečnou příležitost proměnit svou stavbu v šanci na atraktivní výhru. Společnost Xella CZ spustila soutěž „Dům z Ytongu“, ve které si můžete rozdělit finanční odměny v celkové hodnotě 100 000 Kč.
Majitelka nového domu u Liberce vystřídala za svůj život několik domů, teprve nyní však podle svých slov našla to pravé. Dům, který bez kompromisů kombinuje estetiku, praktičnost a individuální přístup. Dům, který se stal nejen místem k životu, ale především odrazem hodnot, přání a životních priorit.
Jak z malého a tmavého bytu vytvořit světlý, vzdušný a útulný domov? Tento projekt z australského Melbourne ukazuje, že i prostor o rozloze pouhých padesáti metrů čtverečních může působit překvapivě velkoryse. Díky chytrým architektonickým zásahům, pečlivě promyšlenému členění a citlivému propojení s historií budovy se podařilo proměnit zanedbaný byt v harmonické a elegantní místo k životu.
Základem nového rodinného domu na okraji malé obce nedaleko Prahy se stalo české dřevo. A právě spojení udržitelnosti, přirozené krásy dřeva a promyšleného vztahu k místu definovalo v tomto případě vztah k přírodě i architektuře. Architekt Lukáš Pejsar navrhl pro dané místo stavbu, která se otevírá do zahrady s přírodním jezírkem a harmonicky splývá s okolní krajinou. Vlastně se v ní rafinovaně ukrývá a vytváří majitelům domu soukromí.
Při stavbě domu chceme mít jistotu, že práce budou probíhat rychle a zároveň bez kompromisů v kvalitě. Právě základy představují konstrukci, na kterou se musí investor i stavitel spolehnout po celou dobu životnosti budovy. Díky moderním recepturám betonů je ale dnes možné zvládnout realizaci základů rychleji, efektivněji a s menší náročností na práci.
Nová budova Victoria Palace to vlastně nemá vůbec snadné. Po téměř devadesáti letech je první novostavbou, která doplnila Vítězné náměstí v Pražských Dejvicích, konkrétně v jeho severovýchodní části mezi ulicemi Jugoslávských partyzánů a Verdunská. A také si to hned pěkně „slízla“, protože Češi nesnáší změny a tato stavba se výrazně liší od všeho okolo sebe. Pokud jste ale jiného názoru než škarohlídi ze strany odborné i laické veřejnosti, můžete stavbě dát svůj hlas v anketě Česká cena za architekturu. Hlasovat můžete do 31.10., ceny veřejnosti budou oznámeny na slavnostním galavečeru 13. 11.
Kolega napsal: „Mohl bys, prosím, připravit nějaký trefný článek (a k němu kvíz) na téma současné české architektury?“ No jo, ale co je vlastně současná česká architektura? Architektů, dobrých architektů, je u nás spousta, ale jak všichni dobře ví, přece jen jsme „malý“ český plácek s omezenými možnostmi. A odkazovat se pořád na avantgardu 20. století a dokonce ještě starší architekturu, to už přece nemá smysl. Je současná moderna vůbec současnou, z čeho vychází a kam směřuje? Jak se vůbec dnes navrhuje a staví?
