Hned na začátku připouštíme, že z určitého úhlu pohledu vyniká fasáda domu z vlnitého plechu. Právě vlnitý plech vytváří vzhled budovy, jako by byla sestavena z kontejnerů. Jenže tohle není případ nějaké alternativní nízkorozpočtové stavby. Naopak. Celý rodinný dům z ulice Henville v australském Fremantle je velmi promyšleným dílem, které skvěle pracuje s omezeným prostorem stavební parcely.
Nebude to zrovna lichotivé čtení, natož optimistické. Říkávalo se „postav dům a zasaď strom“, to druhé můžeme udělat kdykoli, ale to prvé už nedělá většina z nás hodně dlouho. Jarní statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukázaly na současný paradox tuzemského stavebnictví. Zatímco celková stavební produkce vykazuje mírné oživení a křivky prodejů nových bytů v metropolích rostou, segment klasických rodinných domů zažívá tvrdé vystřízlivění. Počet dokončených domů meziročně propadl o rovných 20 %.
VEXTA 101 je moderní patrový dům s dispozicí 4+kk, chodbou se schodištěm, dvěma koupelnami a technickou místností. Na velmi malém půdorysu (9.96 x 6.96 m a zastavěná plocha pouhých 69.3 metrů čtverečních) nabízí dostatek prostoru pro pohodlný život čtyřčlenné rodiny. Ložnice a dva samostatné pokoje v patře zajišťují dostatek soukromí, rozlehlý obývák s kuchyňským koutem je společenským centrem a zároveň přechodem do zahrady přes terasu.
Máte pocit, že vám v Česku úřady mluví do každého detailu stavby? Že regulace v CHKO nebo památkové zóně už jsou za hranou? Pak vás možná překvapí, že proti Londýnu je to všechno jen lehký trénink. V britské metropoli se totiž ze stavebního řízení stalo něco mezi maratonem a minovým polem.
Nová zelená úsporám pro rodinné domy v roce 2026 nabízí široké možnosti, ale také jednu zásadní změnu: běžným domácnostem pomáhá především zvýhodněným úvěrem, zatímco přímé dotace jsou určeny hlavně nízkopříjmovým domácnostem v programu NZÚ Light. Přehledně vysvětlujeme, kdo může žádat, na co lze peníze použít a jaké částky připadají v úvahu.
Zateplení fasády, výměna oken, oprava balkonů, tepelné čerpadlo, fotovoltaika, rekuperace, zelená střecha nebo využití šedé vody. Nová zelená úsporám 2026 nabízí společenstvím vlastníků jednotek a bytovým družstvům podporu pro rozsáhlé i dílčí renovace bytových domů. Na co konkrétně lze žádat a jak na to?
Je vám horko? Možností, jak tento problém vyřešit, se nabízí spousta, jedna z nich ale předčí všechny ostatní. Schovejte se pod zem! V pražských Jinonicích stojí unikátní podzemní dům, který se ukryl do protihlukového valu u ulice Polívkova a který je téměř celý zasazen do země. V zimě zde není třeba příliš topit, v létě se díky tepelněizolačním vlastnostem zeminy přirozeně chladíte, respektive se podzemní místnosti nepřehřívají. I díky vyspělému systému větrání je uvnitř příjemné klima po celý rok, a přitom je energetická náročnost budovy nízká. Rodinný dům, který splynul s krajinou a zároveň chrání své obyvatele nejlepším možným způsobem, navrhli architekti Arnošt Navrátil a Petr Páv.
Malý pozemek, navíc atypicky tvarovaný. Přesně takový si pro svou novou provozní budovu vybrala společnost VAE ProSys. Autoři projektu tak stáli před výzvou – najít materiály, které splní nároky na energetickou úspornost a zároveň neuberou z půdorysu cenné metry čtvereční. Výsledkem je atypická dvoupodlažní budova ve tvaru připomínajícím trojúhelník z bloků Sendwix.
Když se řekne bulharská vesnice, připomíná to spíš nějaký nepovedený vtip nebo narážku. Rezidenční výstavba u města Lozen vás nejspíš na první dobrou nenapadne. O to větší překvapení je, když ji uvidíte. Žerty stranou, velké věci tu opravdu umí. A v oblasti plošné rezidenční zástavby tu určitě pozadu nejsou.
Stavební trh v roce 2026 znovu roste, hypotéky se stabilizovaly a ceny prací i materiálů dál mírně zdražují. Co to znamená pro lidi, kteří chtějí stavět rodinný dům?
Nizozemský startup Respyre vyvinul bioreceptivní betonovou vrstvu, která byla nazvána „mechový beton“. Důvod je jednoduchý: mech roste bez potřeby půdy a trvalého zavlažovacího systému na speciálním betonovém povrchu, na který byl nanesen gel obsahující spory mechu a startovací množství živin. Pak je třeba stěnu až 3 měsíce zavlažovat a dále by už měl vznikat nový ekosystém, který se postará sám o sebe. Nejde přitom o žádnou novinku, technologie je na trhu dostupná už od roku 2024 a má za sebou reálné projekty v Nizozemsku a Belgii. U nás si ale mechový beton zatím nekoupíte.
Na první pohled obyčejný dům v běžné vesnické zástavbě. Rekonstrukce od studia ika.architekti ale ukazuje, jak lze tradiční formu citlivě proměnit v současné bydlení s osobitým výrazem. Výsledkem je dům, který zůstává navenek nenápadný, zatímco uvnitř překvapí nečekaným prostorovým řešením.
Na portugalském pobřeží vyrostla nová bytová věž, jejíž fasáda se inspirovala rytmem lodních kontejnerů, které jsou v námořních přístavech světa všudypřítomné. Kubické balkony obytné budovy připomínající zavěšené kontejnery otevírají výhledy k oceánu a na zeleň, přitom vytvářejí příjemný stín. V obytné věži pojmenované Tower 15 najdete malé garsonky, rodinné byty i několik vícepodlažních penthousů. Budova stojí v Leça da Palmeira, čtvrti města Matosinhos nedaleko Porta.
Například dostupnost polystyrenu je v současné době kvůli ropné krizi jen omezená a tomu odpovídají i ceny tohoto materiálu, který se právě s oblibou používá při zateplování budov. A právě v takové situaci se znovu objevují staré mýty o tom, že bez polystyrenu to nejde. Jenže ono to jde a jak. A často dokonce lépe.
Představte si domov, kde se snoubí velkorysý prostor, chytré dispoziční řešení a kvalitní konstrukce. Dům, který poskytne dostatek soukromí pro každého člena až šestičlenné rodiny a zároveň nabídne velkorysý prostor pro společné chvíle. Přesně takový je HELUZ SPACE.
Dům v zahradě od australského studia Edition Office zpochybňuje tradiční vztah mezi stavbou a zahradou. Namísto jasně vymezeného objektu, který je obklopen zelení, tu vzniká prostorová struktura. Ta pracuje s vrstvami vegetace, filtrací, stíněním světla a postupným odhalováním svého objemu. Architektura tu splývá a je pohlcována zelení.
Zdaleka ne každý nový projekt se může pochlubit připojeným doplňkem zeleně, vzrostlých stromů, které na architekta a jeho projekt čekaly dvacet let. Jenže Bee House, ateliérová výstavba od studia Zlesart a architekta Petra Nováka, není zrovna standardním projektem.
Střecha bytového domu je jedním z nejcennějších aktiv, které může šetřit nebo vydělávat peníze. Nejde pouze o pronájem plochy pro antény, ale především o možnost výroby vlastní elektřiny.
Z původní chalupy ve stráni nad krkonošskou vesničkou Strážné vlastně zbyl jenom trámový strop. Starou roubenou chalupu totiž překryly nánosy přestaveb, přístaveb a roztodivných přílepků, nekvalitně prováděných oprav a umakartových obkladů. Vlastně po nekonečné plejádě stavebních zvěrstev chaloupka vypadala jako objekt vytržený z nějakého asijského slumu. K záchraně prostě z původní stavby nezbylo téměř nic, co by mělo nějakou hodnotu, co by stálo za námahu. Proto byla postavena chalupa nová, nádherná, výjimečná. Budova, jejímž návrhem se může pyšnit studio Mimosa architekti.
Prestižní ocenění Pritzker Architecture Prize, kterému se také říká Nobelova cena za architekturu, letos získal architekt Smiljan Radić Clarke z Chile. Je to autor, který proslul svou precizní prací s materiály a jehož díla sice často vypadají jako velice prostá, ale za jejich strohostí se skrývá precizní inženýrství a konstrukce. Předsedou letošní poroty byl architekt Alejandro Aravena, také Chilan, který získal stejnou cenu v roce 2016.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
