Když se tu v roce 2011 poprvé koplo do země, byl projekt nadšenců vnímán spíše s opatrnými rozpaky. Teď, po letech fungování, na něj ale hledí všichni se zalíbením. Koncept celé kolonie zemělodí totiž inspiruje široké okolí. Daleko za hranicemi Nizozemska.
V horní části barcelonské čtvrti Sant Gervasi – Galvany, nedaleko rušné Avenidy Diagonal, se nachází půvabný apartmán o rozloze 160 m², jehož rekonstrukci a interiérový návrh realizovalo studio Mimouca Barcelona. Projekt představuje harmonické spojení klasických prvků s moderním pojetím a důrazem na světlo, prostor a kvalitní materiály. Klienty byli novomanželé z Madridu, kteří se rozhodli usadit v Barceloně a hledali domov odrážející jejich vášeň pro architekturu, umění a kulturu.
Když se za dob studené války začal používat pojem „fallout shelter mania“ (mánie protiatomových krytů), původně mělo jít o výstavbu bunkrů americkou vládou pro civilní obyvatelstvo, k tomu však ve větší míře vlastně nikdy nedošlo, důvodem byly peníze. A takzvaná bunkrománie nakonec probíhala skrytě na soukromých pozemcích. Lidé si do bunkrů investovali sami a také z tohoto důvodu není dnes znám počet postavených bunkrů a tedy skutečné číslo oné mánie. Tenkrát obě strany ideového, mocenského a diplomatického konfliktu chrastily zbraněmi a kromě zbraní jaderných zahrál svou roli také vynález vodíkové bomby. A ano, historie se opakuje, opět se chrastí jádrem a dalšími smrtícími vymoženostmi. Němci dokonce začali vyrábět sériově takzvané zahradní bunkry, které by se měly za ceny od 50 000 do 150 000 euro běžně vyskytovat v nabídkách hobby marketů a zahradních center. Zapomeňte na zahradní boudu na nářadí nebo zahradní domek. Když už něco, pak rovnou bunkr.
Sklo musí kromě toho, že je krásným a výrazným prostředkem moderní architektury, zároveň plnit i důležitou bezpečnostní funkci. Nejenže musí dobře vypadat, ale musí také umět chránit. Jak zvenčí, třeba pro případné pokusy o vloupání, tak zevnitř. V interiéru totiž zajišťuje naši osobní bezpečnost. Nesmí se rozbít a pokud se to stane, nesmí nás poranit, ohrozit naše zdraví a životy. A je už jedno, zda jde o prosklené zábradlí, schodiště nebo příčky. Bezpečnostní zasklení je zde právě proto, aby estetika nepřevažovala na úkor bezpečnosti.
Aukce nemovitostí nejsou zase takovou novinkou, abychom je v Česku vůbec neznali. I u nás se odehrávají, a vlastně se stávají v poslední době stále populárnější formou prodeje. Protože umí, zvlášť v místech s vysokou poptávkou, zajistit nabízejícímu tu nejlepší cenu za nemovitost. A bez nějakého složitého dohadování. Ti, co pak v aukci zvítězí, se ovšem ze svého úspěchu nemusí radovat dlouho. Proč, to trochu naznačuje výzkum amerických ekonomů.
Jak smysluplně investovat do vlastního bydlení? Řešíte účty za energie? Přemýšlíte, jak a čím topit? Opravujete dům po babičce? Dřevostavba – jaké má výhody? To jsou aktuální otázky všech, co řeší své bydlení. Odpovědi na ně přinese veletrh Stavotech s letošním sloganem MŮJ DŮM – MŮJ HRAD.
Výstavba prvního bytového domu v Česku s mokřadními střechami právě startuje. Zelené střechy již nejsou na našem území žádnou novinkou, ale právě mokřadní střechy kombinují přednosti zelených střech a systému recyklace vody. Využívají rostliny a vodu pro přírodní chlazení i podporu biodiverzity. K zavlažování mokřadních rostlin přitom bude sloužit kromě přirozené dešťovky také mechanicky předčištěná odpadní voda, která pak bude dočišťována v kořenové čistírně.
Technologie, umění a tři tuny kreativity nad hlavami návštěvníků galerie EPO1.
Domy jako je tenhle nenajdete jen v Kamenici nad Lipou. Města a městečka nejen na Vysočině, ale na území celého Česka, jsou takových plná. Seřazené v řadové zástavbě, nevýrazné svou průměrností a nápadné snad jedině svým věkem. Širokými vraty průjezdu ještě připomínají dobu, kdy bylo běžné mít doma malé hospodářství. I takové domy se však mohou po rekonstrukci zásadně lišit od jiných.
Nemáte na svém pozemku dostatek prostoru pro garáž, nebo do ní nechcete investovat? Nejdůležitější je, aby váš vůz byl chráněn shora, tedy před deštěm, sněhem, námrazou a slunečním zářením, ale i případnými kroupami. A právě Carporty, čili krytá parkovací stání, jsou moderní alternativou tradičních garáží. Oproti garážím jsou levné, s minimálními nároky na výstavbu, efektivní a elegantní. V případě, že pod přístřeškem právě nestojí automobil, je lze využít i jinak. Ale hlavně zapomeňte na ranní škrábání námrazy, ometání sněhu a obavy z krupobití.
Zhruba již před deseti lety se rodina z vesnice nedaleko jezera Rozkoš ve Východních Čechách stěhovala do svého nového domu. Postavili ho hned vedle pozemku s původním domkem babičky a od té doby stačí jenom otevřít branku a babičku navštívit. A naopak. Ukázalo se přitom, že dům není nikdy hotový, stejně jako není nikdy hotový vývoj rodiny.
Na půdorysu původního domu z 80. let 20. století byl postaven nový dům. A to hned vedle dalšího původního domu z roku 2013, který má střechu i fasádou z plechových šindelů. Oba domy tak vlastně tvoří jakési protipóly, které spolu však paradoxně ladí, přitom nová stavba s tradičními rysy venkovské zástavby rozšířila možnosti rodinné rekreace.
Rčení o zlatých českých ručičkách je spíše horoucím snem malého národa, s realitou má však v mnoha případech málo společného. Nebo jinak, za jednoho skvělého řemeslníka a stavebního odborníka se dovedou schovat další jednotlivci, ale i desítky až stovky „ostatních“ ve smyslu průměru až podprůměru. Zkusil jsem obvolat několik známých, kteří se nějakým způsobem profesně realizují ve stavebnictví. Mladý stavební podnikatel, vystudovaný stavař a zároveň úředník stavebního úřadu, stavební inženýr - projektant zapsaný v ČKAIT, architekt a také celoživotní živnostenský řemeslník. Ferda mravenec, práce všeho druhu, ale šikovný. Jména nechme jmény, raději si však představme, na co poukázali a na co jsme společně přišli. A nakonec to bude chtít v kvízu trochu odvahy. Pravda může bolet.
Některé bizáry vytvořené samozvanými řemeslníky a samouky na stavbách (a nejen na nich) jsou doslova nepřekonatelné. Dominují přitom i na instagramovém profilu Delniq vytvořeném architektem Lukášem Janoutem dva pojmy: ROVINA a PĚNA. A právě stavebními pěnami v nekonečných možnostech jejich využití se budeme zabývat v tomto článku. Nevěřili byste, co všechno dovedou stavební pěny vyřešit. Kdyby fušeři fušovali i do lékařství, pěny by se určitě používaly také v chirurgii a porodnictví.
V době, kdy většina novostaveb nabízí stejný neutrální interiér, působí malý byt v centru Madridu jako svěží závan osobitosti. Dokazuje, že i z obyčejných materiálů dostupných v každém hobbymarketu lze vytvořit domov s duší – stačí nápad, odvaha a trocha hravosti.
Rodinný dům v Polance nad Odrou svítí do dálky bělobou a uvnitř je otevřený. Určen byl pro dva architekty a jejich děti, postaven na místě původního cihlového domu po praprababičce. Dům je nenáročný na metry čtvereční a technologie, kompaktnost, jednoduché hmoty a přiznané materiály. A právě nyní tento sympatický domek bojuje o Českou cenu za architekturu. Hlasovat můžete, třeba právě pro něj, do 31.10. i vy. Ceny veřejnosti bude oznámen na galavečeru 13. 11. 2025.
Je těžké to zobecňovat, narazíme totiž na velké i docela malé. Ale v jednom řekněme středním českém paneláku většinou žijete s padesátkou až stovkou dalších lidí. Sousedů z partají, nastřádaných v jedné obytné budově. Přijde vám to moc? Pak by se vám asi v bytovém komplexu v čínském Qianjiang příliš nelíbilo.
Architekt Pavol Šiška nazval tento svůj architektonický počin Dudodomom. Ukotvil malou rekreační dřevostavbu přímo v kmeni, na kmeni a k větvím starého dubu. Nejenže zde můžete spát, vařit a jíst, ale také se můžete osprchovat a dotýkat "živých" větví. Portfolio tohoto slovenského architekta je vůbec nestandardní, převažují totiž právě malé dřevěné stavby, takzvané tiny house, zasazené do srdce přírody. A pokaždé jinou "cévou".
Připomíná to výlet do minulosti, který znovu absolvovat nechceme. Suché venkovní záchody, ty dřevěné budky doplněné v názvu o předponu „kadi“, nás skutečně nelákají a přidržujeme se jich jen jako toho nejnutnějšího řešení. Badatelé z kanadské univerzity ale návratu latrín fandí. Vylepšili je novým objevem.
Za stavbou pasivního bungalovu s plochou střechou stála obyčejná a pochopitelná touha mladé rodiny po vlastním domě se zahradou. Bydlení v malém pražském bytě už jim nevyhovovalo. Řešili však ještě jeden problém. Na ploché střeše chtěli umístit fotovoltaiku, o šikmou střechu a podkroví nestáli. Co ale s veškerým technickým zázemím a zbytečnými věcmi? Na půdu to nepůjde. Tak kam? Do sklepa!
