Problémy s vlhkým zdivem poznáte snadno: podle map na stěnách, opadané omítky, zatuchlého vzduchu nebo bílých výkvětů. Nová výmalba na ně nestačí. Když se chcete vlhkosti opravdu zbavit, potřebujete správně navrženou sanaci.
Kde končí pouhé stěny a začíná skutečný domov? Jak se na podobě našich měst podepisují rozhodnutí politiků či developerů a jaké příběhy se skrývají za odvahou komunit stavět svépomocí? Od středy 30. září do pondělí 5. října 2026 proběhne v Praze, Brně a více než třech desítkách dalších českých i slovenských měst 15. ročník mezinárodního festivalu Film a architektura. Letošní jubilejní přehlídka nabídne pod výstižným mottem „Byt či nebyt“ unikátní pohled na kulturu bydlení i městského plánování.
Osm bytových jednotek, apartmány v dispozicích tří a čtyřpokojových. Celkem všechno pohromadě představuje nějakých 1537 metrů čtverečních užitné plochy. K tomu ještě pár soukromých teras a balkonů a taky vlastní kryté parkování. Když se to takhle přednese, jenom to zašumí. Jenže to, čím ohromuje bytový projekt Navarro, skutečně nejsou čísla.
Přístavba lodžie dokáže proměnit nejen jednotlivé byty, ale i atmosféru celého domu. Tam, kde dříve chyběl venkovní prostor, vznikne místo pro odpočinek, zeleň i každodenní chvíle na čerstvém vzduchu.
Hongkong je světovým rekordmanem v počtu výškových budov. Jeho panorama však skrývá řadu paradoxů: většinu území zabírají hory, zatímco miliony obyvatel se tísní na nevelké zastavěné ploše. A právě v tomto městě plném mrakodrapů se dodnes překvapivě používá tradiční stavební technologie: lešení z bambusu.
Moderní výrobní a logistické areály dnes procházejí zásadní proměnou. Doby, kdy průmyslová hala plnila pouze funkci jednoduchého zastřešení strojů nebo skladového zboží, jsou minulostí. Současné podnikatelské prostředí vyžaduje chytré propojení provozu, administrativy i reprezentativní architektury do jednoho úsporného celku. Klíčovou roli v tomto segmentu hrají montované ocelové haly od společnosti MONT-KOVO, která na českém i slovenském trhu působí již od roku 1995.
Vybírat si mezi přírodními katastrofami a hledat, která je pro vás lepší? To dá rozum, že nejpřijatelnější asi bude ta, která se vám vyhne. V arménském kraji Vayots Dzor si ale vybrat uměli. Už od 60. let mají jasno v tom, že všechno je lepší než sela. Specifický typ povodní. Něco, čemu se ve světě odborně říká „bahnotok“.
Postavit dům a přitom neutratit ani halíř? Pro dnešního stavebníka je to nepředstavitelné. Tradiční sámské goahti si ale vystačilo s tím, co nabízela okolní krajina: dřevem, březovou kůrou a drnem. A přece chránilo před větrem, deštěm, sněhem i zimou. Ukazuje, že dobré bydlení nemusí být velké, drahé ani složité.
V roce 2025 získala tato stavba z Plzeňského kraje titul Stavba roku. Na přípravě a realizaci novostavby rodinného domu v Nové Vsi u Plzně se podílelo studio LUNI architekti (Lukáš Janout, Nina Ratočka Pevná, Pavel Janout) a stavební společnost Saportan s. r. o. vedená Zdeňkem Wienerem a Bohumilem Hrnčířem. Projekt oslovil porotu soutěže především tím, jak citlivě propojuje moderní estetiku s tradičním venkovským charakterem okolí. Cena tedy byla udělena za architektonické a stavební řešení rodinného domu. Uznejte sami.
Snímky zasněžené krajiny v okolí tohoto víkendového domu vypadají za letního horka spíš jako nemístná legrace, ale míněny tak určitě nebyly. Projekt Woods Retreat, který stojí v lesích státu New York, a jsou za něj odpovědní architekti z ateliéru BE_Design, navíc skutečně vznikl jako reakce na vedro.
Obnovené mokřady, pestřejší zemědělská krajina, městské louky, úsporné budovy i protipovodňová nádrž. Do finále Adapterra Awards 2026 postoupilo 18 českých projektů, které ukazují různé cesty, jak lépe zvládat sucho, vedra i přívalové deště. O jednom z vítězů může rozhodnout veřejnost.
Čtyři roky víkendové práce, pečlivé plánování a exaktní představa o tom, jak má vypadat ideální domov. Na okraji brdských lesů v západních Čechách vznikl propracovaný bungalov, jehož investoři dokázali vlastní prací ušetřit kolem dvou milionů korun. Ušetřené peníze ale nepovažovali za slevu, investovali je zpět do stavby – konkrétně do špičkových stavebních materiálů, které domu zajišťují dlouhou životnost a nízké provozní náklady.
Rozlehlý byt v brazilské Curitibě byl navržen jako společný domov matky a dcery. Světlý interiér o rozloze 237 metrů čtverečních propojuje otevřenou společenskou část, dostatek úložných prostorů i místa určená ke čtení a odpočinku. Jeho nejzajímavějším prvkem je soukromá knihovna, kterou lze pomocí skládacích stěn spojit s hlavní ložnicí, nebo naopak úplně skrýt.
Na pomezí zvlněné krajiny nedaleko Brdské vrchoviny, pouhých čtyřicet kilometrů od Prahy, vznikla stavba, která dokonale naplňuje představu o úniku z městského shonu. V obci Krámy vyrostl víkendový dům, jehož hlavním úkolem je poskytnout svým majitelům a jejich čtyřnohému doprovodu plnohodnotné soukromí a bezprostřední kontakt s okolní přírodou. Návrh pochází z dílny ateliéru Anna Koukolová architekti a jeho autorkami jsou Anna Koukolová a Marcela Koukolová.
Rodina žila ve svém manhattanském bytě téměř čtrnáct let. Jak děti rostly, prostor o rozloze 149 metrů čtverečních začal být příliš těsný a ve hře bylo stěhování. Nakonec se však majitelé rozhodli jinak. Architektonické studio Worrell Yeung původní loft v historickém domě kompletně otevřelo a navrhlo znovu. Výsledkem je vzdušný byt s další ložnicí a koupelnou, množstvím úložných míst a překvapivě flexibilním interiérem.
Když se pouštíte do rekonstrukce, většinou řešíte hlavně dispozice, materiály a rozpočet. Snadno přitom zapomenete na klíčovou otázku: bude dům stejně dobře sloužit i za deset nebo dvacet let? Tedy až děti vyrostou, rodiče zestárnou nebo se k vám nastěhují prarodiče?
Získat vlastní bydlení s rozumnými pořizovacími i provozními náklady je v dnešní době pro mnoho lidí klíčovým rozhodnutím. Právě proto přišla společnost RD Rýmařov s novinkou v podobě Bungalovu 60 S. Tento moderní nízkoenergetický dům přináší promyšlenou koncepci, která dokazuje, že ke komfortnímu a plnohodnotnému životu není nutné vytvářet stametrové obytné prostory.
Když se řekne středověká sakrální architektura, v myslích většiny lidí vyvstanou masivní pískovcové či žulové katedrály západní Evropy. Severní a střední Evropa však napsala zcela unikátní kapitolu stavitelského umění. V oblastech kolem Baltu a v povodí Odry a Visly, kde chyběl kvalitní přírodní kámen, proměnili středověcí stavitelé obyčejnou hlínu v monumentální sakrální díla. Polská cihlová architektura – od svých románských počátků až po vrcholnou cihlovou gotiku (Backsteingotik) – dodnes fascinuje svou syrovostí, rytmem a neuvěřitelnou řemeslnou zručností.
Pouhých 45 metrů čtverečních nemusí znamenat stísněné bydlení. Rekonstrukce malého bytu v Barceloně ukazuje, že mnohem důležitější než samotná plocha je způsob, jakým se s ní pracuje. Architekti odstranili zbytečné komunikační prostory, využili prakticky každý kout a nechali denní světlo proudit napříč interiérem. Výsledkem je byt, který působí překvapivě vzdušně a nabízí vše potřebné pro pohodlný každodenní život.
Jak skloubit úctu ke staleté památce s nároky současného bydlení? Barton Manor na ostrově Wight ukazuje, že řešením nemusí být zakonzervování minulosti. Citlivá obnova zde doplňuje historické vrstvy o nové funkce. Včetně krytého bazénu.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
