Vodní příkop, ke kterému středověcí stavitelé zapomněli dostavět hrad? Anebo nástraha v cestě, důmyslná past na opravdu neopatrné řidiče? Pohled na „zavodněnou stavbu“ lemující silnici u anglického Roystonu se podbízí mnohým výkladům. Ve skutečnosti je to však nádherný střípek zapomenuté historie.
Je mi velkou ctí vyprávět vám příběh bělohradského pískovce, jehož kouzlo každý den zas a znovu objevuji. Kouzlo, kterým kamenný prostor přitahuje nejen mě, ale i všechny ostatní svým nezaměnitelným géniem loci.
Konec novodobé Babylónské věže? Financial Times právě referovaly o konci saudskoarabského snu Muhammada bin Salmána o utopickém městě Neom a projektu The Line (Čára). Co tento sen ničí? Především zákony fyziky a financí. Ovšem také špatná příprava a představy o možné realizaci pouze z vizualizací, nikoli studií proveditelnosti. Práce tisíců architektů, inženýrů a jiných odborníků přichází nazmar. Něco se nakonec postaví, ale co to bude?
Při rozhodování, z jakého materiálu postavit rodinný dům, stojí většina investorů před stejnou otázkou: dřevo, nebo cihla? Pojďme se na obě varianty podrobněji podívat.
Začneme návodnou otázkou. Jak byste postupovali, pokud byste měli sami vymyslet způsob, jak nejlépe osvětlit neznalým turistům něco z historie vašeho města či vesnice? Jakou metodu, prostředky, byste k tomu asi zvolili? Možností se nabízí hodně. V litevském Šilutė vás ale donutí koukat se při cestě městem pod nohy.
S novou topnou sezónou opět eskaluje inzerce souvisejících témat. A někdy může jít až o hranici zneužívání motivu strachu, pokud si podnikatelé v oboru uvědomí nějakou „díru na trhu“. Vlastně oblast, která se zdá být nevyplněnou a přitom nejlépe zároveň hrozí možné legislativní postihy. Tentokrát chceme upozornit na problematiku kontrol systému vytápění stanovených zákonem č. 406/2000 Sb. a vyhláškou č. 38/2022 Sb., které jsou zaměřeny na bytové domy a tedy obvykle SVJ. Zeptali jsme se Zlaty Botero Vaškové, jednatelky online portálu sousede.cz, zaměřeného na správu a komunikaci domů a SVJ, zda se SVJ mají něčeho obávat.
Sen o domově se začíná měnit v plán. Co všechno je potřeba zařídit, než krumpáčem rýpnete do země? Druhý díl našeho seriálu vás provede vším podstatným.
Práci se špinavým nádobím asi nikdo úplně nezbožňuje, a tak si ji usnadňujeme, jak to jen jde. Proto taky někdy necháváme mastné nebo špinavé talíře a hrnce odmáčet ve dřezu. Po takové lázni z nich pak nečistoty jdou skutečně lépe dolů. Jenže úplně rozumný nápad to není. Kvůli bakteriím.
Památkově chráněný secesní dům v pražském Karlíně z roku 1909 prošel citlivou rekonstrukcí. Domu na adrese Sovova 3 byly obnoveny původní detaily, architekti se totiž inspirovali původní podobou budovy a jejími prvky. Především však byly zrekonstruovány společné prostory i byty a dokonce přibyly 2 nové byty mezonetové. Představíme si na fotografiích i textem jeden z nich, prostorný 4+kk, který propojuje kouzlo starého domu s komfortem moderního bydlení.
Naše představa génia bývá obvykle spojena s rovnicemi a experimenty. Ne s betonem a okny. Přitom právě architektura nás obklopuje každý den. Slovutný architekt Le Corbusier byl jedním z těch, kteří ji dokázali proměnit v manifest moderního myšlení. A zároveň nám ukázal, že i génius se může pořádně mýlit.
Barva je jedním z nejsilnějších nástrojů architektury v interiérech. Dokáže definovat prostor, ovlivnit jeho vnímání a proměnit náladu místnosti bez nutnosti fyzických zásahů. Ve světle současného minimalismu, který často spoléhá na neutrální paletu, představuje práce s výraznými odstíny způsob, jak vrátit interiérům identitu a individualitu. Dobře zvolená barva může nahradit zdi, zvýraznit funkční zóny nebo prostě přinést každodenní radost.
V Liberci není mnoho možností, kam se vydat k vodě. To Liberečtí dobře vědí. Přitom bylo jenom kousek od Liberce torzo někdejšího koupaliště lesního. Znovu otevřené sice bylo v roce 2018, ale bez potřebného zázemí a 2 suché roky po sobě přinesly zhoršení kvality vody i snížení jejího množství. Na koupaliště lidé opět zanevřeli. Než se v roce 2020 našlo pár nadšenců, kteří začali doslova na koleni a s minimem prostředků koupaliště zvelebovat a stavět novou budovu plovárny. Výsledek vidíte na fotografiích, je nádherný, přitom jednoduchý a levný. Práce však ještě nekončí, v plánu jsou další realizace, například dětský vodní prvek, pobytové schody, nové sportovní zázemí a mnoho dalšího.
Studio Mjölk architekti dovede překvapit, „o tom žádná“. A tento řečnický trik nebyl nyní použit náhodou. Jedním z nejpřekvapivějších výtvorů studia je však možná i trochu paradoxně Poslední místo nad Vratislavicemi. Vůbec nejde o klasickou funerální architekturu, vytvořeno bylo konejšivé prostředí určené k odpočinku, rozjímání a bolestnému rozloučení v tichu důstojného prostředí volně uloženého doprostřed přírody. Jako když je popel rozfoukán větrem a nesen vodou, jako když se tělo ukládá do země. Můžete zde rozsypat popel svých blízkých, vysypat jej do jamky, vzpomenout i na nenarozené dítě nebo zesnulé miminko. Není důležité, zda jste věřící a k jaké víře se hlásíte, nebo zda jste ateisté. Důkaz, že pohřební tradice se i v Česku mění.
Na věčné časy a nikdy jinak? To už v Česku dobře známe. Ovšem to bratrské přátelství, z něhož se mezi Čínou a Sovětským svazem vyvinula vražedná paranoia, mělo o dost jiný průběh. A vyústilo i v docela jiná opatření. V podzemí Pekingu vyrostla síť propojených krytů, doslova celé město pod městem.
Sluneční lázně v Luhačovicích získaly za svou geniální rekonstrukci již více ocenění. Titul Gloria musaealis v kategorii Muzejní počin roku, titul Stavba roku Zlínského kraje 2024, Hlavní cenu Lázeňská inspirace 2025 a nyní dokonce titul STAVBA ROKU 2025. Projekt obnovy Slunečních lázní i precizní péče o celou rekonstrukci přinesly ovoce. Nyní je však hlavně areál někdejších Slunečních lázní, postavených podle návrhu slavného architekta Dušana Jurkoviče, opět otevřen veřejnosti. A to je ovoce nejlahodnější. Především „chaloupka“ Vodoléčebného ústavu působí na první pohled jako ta perníková z pohádky, ale je převážně ze dřeva. A lidé ji milují.
Vzhledný? Ne, to určitě není. A původní? To vlastně také ne. Přišel k nám totiž od sousedů ze severu. Ale dobře se tu zabydlel a připomíná nám pořádný kus historie. Byl totiž dobře postavený. Zhruba tak by se dal uvést průměrný Familok. Dům typický pro oblasti Horního Slezska, stavební model, který po určitou dobu expandoval ze severu právě i k nám.
Upřímně, při sledování slavnostního galavečeru jsem se neubránil pocitu, že alespoň zvláštní ceny by měly být až na konci, po vyhlášení vítězů, a že by se měly „odbavit“ nějak rychleji. Ano, kdo miluje architekturu, vidí zajímavé stavby, jednu za druhou, ale jako celek pro mě vyznívá celý galavečer k nepřežití. Když se navíc sečtou všechny oceněné Stavby roku a počiny se zvláštním oceněním, dojdeme přesně k číslu 46, což je celkový počet všech nominovaných finalistů. Uf. Jako by nestačil večer nominační. Ale k faktům, osobní pocity nehrají žádnou roli.
Původně šlo o součást statku, později byla budova využívána rodem Schwarzenbergů jako lovecký zámeček. Koncem 90. let 20. století vila chvíli sloužila jako pension s restaurací, ale teď jde do tuhého. Ve hře je boj o její existenci. V rámci projektu Stay Bohemia se totiž dobrovolnice snaží vilu zachránit a nabídnout ji na základě zprostředkovatelské smlouvy člověku, který jí vdechne nový život. Hrozí podle ní, že vila bude zbourána developerem a místo ní bude postaven nový rekreační rezort.
Dřevostavby lákají na rychlost a efektivitu. Zatímco u zděného domu se často čeká měsíce, dřevostavba může stát během několika týdnů.
Sedm pater, v objemu staviva přibližně 11 000 tun. Zkrátka objekt, který byl k nepřehlédnutí. A jevil se být i k nepřesunutí. Jenže budovu telefonní společnosti se přesunout o pár desítek metrů podařilo. Bez výpadků provozu a přerušení spojení. Zhruba před sto lety. Jak je to možné?
