Motýlci kroužící kolem polic jsou jen špičkou problému, skutečnou škodu totiž dělají housenky, které se do domu dostanou v nakoupené mouce, rýži, ořeších nebo krmivu a pak se nenápadně množí. Návod prochází pět míst, kde se zavíječi nejčastěji schovávají, a radí, jak zásoby i police vyčistit bez postřiků, jen úklidem, mrazem, teplem a těsnými dózami.
Jak smysluplně investovat do vlastního bydlení? Přemýšlíte jak a čím topit? Dřevostavba – jaké má výhody? To jsou aktuální otázky všech, kteří řeší své bydlení. Odpovědi na ně přinese veletrh Stavotech s letošním sloganem KROK K DOMOVU.
Stačila jediná fotografie na sociálních sítích a z chátrajícího středověkého domu se přes noc stala senzace světového formátu. Turisté za ním začali jezdit zdaleka, historici zkoumali jeho stáří a místní radnice přehodnotila plány na demolici. Internetová sláva mu možná zachránila život.
Téměř každý zahradník mířící na jaře do hobby marketu odjíždí s kufrem plným těžkých plastových pytlů se zahradnickým substrátem. Vládne všeobecné přesvědčení, že nákupem této vonící černé hmoty člověk podporuje přírodu, zúrodňuje záhony a dává sazenicím to nejlepší. Pravda je však šokující a nepříjemná. Základem drtivé většiny komerčních substrátů je vrchovištní rašelina, jejíž masivní těžba představuje environmentální katastrofu globálního rozměru. Likvidace prastarých rašelinišť ničí unikátní biotopy a vypouští do atmosféry miliony tun oxidu uhličitého, který byl v chladné, mokré zemi uvězněn po tisíce let. Evropské země proto přistupují k zákazům prodeje rašeliny pro hobby pěstitele a udržitelná alternativa se z okrajové výstřednosti stává naléhavou nutností pro každého, komu záleží na budoucnosti krajiny.
Když se staví rodinný dům, příběh mívá až příliš často podobný scénář: po měsících či letech náročného plánování, koordinace řemeslníků a vyčerpávajícího financování sice stojí hotová hrubá stavba nebo zkolaudovaný dům, majitelům ale nezbývá energie, síla a mnohdy ani finance na jeho úplné dokončení. Obyvatelé nového rodinného domu na Kutnohorsku se však rozhodli jít zcela jinou cestou. Od samého počátku měli jasno: chtějí mít domov kompletní, promyšlený do posledního detailu, včetně interiéru a navazující zahrady.
Malý dům, který může vyřešit docela velkou otázku: jak bydlet blízko sebe, ale přitom každý ve svém. Tvrdonický Výminek navazuje na tradiční model vícegeneračního bydlení, kombinuje ho s prefabrikovanou dřevostavbou a na kompaktním půdorysu ukazuje, kolik prostoru lze získat chytrou dispozicí, světlem a promyšlenými detaily.
Z dovolené si nemusíte přivézt jen fotografie a pár suvenýrů. Mladý pár si z cesty do Maroka odvezl také inspiraci pro podobu svého sedmdesátimetrového bytu. Jeho uspořádání připomíná spletitou strukturu starého města, zatímco výrazná červená stěna propojuje jednotlivé místnosti. Interiér doplňují sytě modrá, přirozená kresba dřeva a nábytek s příběhem.
Podzimní víkendy v českých vesnicích a zahrádkářských koloniích jsou dlouhá léta provázeny stále stejným rituálem. Vzduch plní hluk motorových fukarů na listí, k nebi stoupá štiplavý dým ze zapálených hromad organického odpadu a záhony se mění ve zryté, dohola ostříhané plochy připomínající vojenské cvičiště. Generacemi předávaná tradice velí uklidit zahradu do posledního spadlého lístku, sesekat suchá stébla trvalek a vyrýt půdu do hlubokých brázd. Moderní půdní biologie a agroekologie však hovoří jasně: tato posedlost sterilním pořádkem je to nejhorší, co můžete své půdě i živočichům před příchodem zimy udělat. Odhození hrábí, vypnutí fukarů a vědomá podzimní nečinnost nejsou bezohledným přístupem, nýbrž vrcholnou zahradnickou moudrostí a ušlechtilou leností, která chrání půdní život, dramaticky zvyšuje úrodnost půdy pro příští rok a zvyšuje biodiverzitu v lokalitě.
Cihla patří k tradičním a prověřeným stavebním materiálům, po kterém stavebníci sahají pro jeho bezkonkurenční životnost, vysokou akumulaci tepla i schopnost vytvářet přirozeně zdravé vnitřní klima. Aby však moderní hrubá stavba fungovala jako harmonický, energeticky stabilní celek bez technologických slabin, vyžaduje masivní stěnový systém stejně kvalitního partnera také v horizontální rovině. Právě takové řešení přináší společnost CZP STROPY, s.r.o. se svými keramickými stropními panely CZ JW. Spojení tradiční keramiky s precizní průmyslovou prefabrikací představuje cestu, jak postavit dům s vynikajícími užitnými vlastnostmi a zároveň výrazně zkrátit dobu výstavby.
Společnost ZAPA beton se v letech 2025 a 2026 podílela na realizaci monolitických středových svodidel metodou New Jersey v rámci modernizace dálnice D1 v úseku Lipník nad Bečvou – Mankovice. Pro zhotovitele stavby, společnost EUROVIA CZ a.s., bylo z betonárny Suchdol nad Odrou dodáno celkem přibližně 4 000 m³ betonu C 35/45 XF4 S1 Dmax 22 mm.
Byt v historickém činžovním domě na Masarykově nábřeží, původně navržený architekty Josefem Brzákem a Františkem Weyrem v letech 1903–1905, se dočkal rekonstrukce. Nový přístup současného architekta, Martina Čeňka, zde hledá a nachází rovnováhu mezi původním secesním charakterem a nároky moderního bydlení.
Revitalizace domu na rozhraní Libně a Vysočan ukazuje střídmý přístup k nájemnímu bydlení, který místo „maximalizace kapacity“ staví spíše na postupném rozvoji existujícího domu, aniž by budova ztrácela svůj potenciál a původní charakter. Architekt Matěj Šebek tu vytvořil novou vrstvu nad městem.
Fádní, obyčejný a nenápadný. Takový byl a navenek zůstal rodinný dům, který v dublinských uličkách snadno přehlédnete. Za vysokou zdí se ale odehrála přelomová změna: přízemí přišlo o dvě stěny a otevřelo se zahradě. Dům se rozrostl, zmodernizoval a vyspěl.
Devět z deseti Čechů přiznává, že zemědělství nerozumí, přesto k němu chová silný pozitivní vztah. Právě tuto propast mezi laickým vnímáním a realitou moderního hospodaření chce zaplnit nová aliance investorů Orbis Terra. Sdružuje pět významných zemědělských skupin, které dohromady zaměstnávají přes dva tisíce lidí. Jejich cílem je posunout veřejnou i politickou debatu od dohadů o tom, komu jaká dotace prospěje, k věcnému hodnocení dopadů na půdu, krajinu a technologický rozvoj.
Červená cihla? Proč by ne, chtělo by se říct. V Belgii je to docela tradiční materiál a v tomhle materiálovém vyznění tu běžně vznikají novostavby i dnes. Jenže dům nazvaný Atlas nestojí nikde v Belgii. Dokonce ani na evropském kontinentu. Zabydlel se, i s nápadně červenou cihlovou fasádou, v kanadském Torontu.
Prestižní anketa Strom roku, kterou každoročně pořádá Nadace Partnerství, oslavila své 25. výročí mimořádným ročníkem. Místo tradičního hledání nového favorita se organizátoři rozhodli ohlédnout do historie a uspořádat souboj dosavadních vítězů. V napínavém hlasování, do kterého se zapojilo 13 stromových velikánů z celé České republiky, vybojoval titul Strom čtvrtstoletí čtyřsetletý dub z aleje ve Skaličce v Olomouckém kraji.
Debata o tom, jak má asi tak vypadat „nový“ dům postavený na české vesnici, běží už docela dlouho. Příkladů správného řešení je pomálu. Bukovanský domeček k nim ale patří. To ostatně musíte uznat už jen podle fotografií.
Přírodní barvířství představuje fascinující průsečík botaniky, řemesla a alchymie. Než průmyslová revoluce v druhé polovině devatenáctého století přinesla syntetický anilin, spočíval veškerý barevný svět lidstva v rostlinných pigmentech, zeminách a minerálech. Středoevropská flóra přitom nabízí mimořádně pestrou paletu látek schopných trvale obarvit vlnu, len, konopí či kůži; stačilo pouze porozumět zákonitostem jejich sklizně a chemického zpracování.
V Ostravě nabírá reálné obrysy jedna z technicky nejodvážnějších veřejných staveb současného Česka. Nové sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny, známé pod názvem Černá kostka, udivuje konstrukcí, která v pozemním stavitelství nemá obdoby. Namísto běžného lesa sloupů se budova o půdorysu 36 na 36 metrů spoléhá na metody prověřené při budování mostů. Všechna patra visí na excentricky umístěných betonových jádrech, takže hotová stavba bude vizuálně i staticky fungovat jako devět mohutných mostních konstrukcí naskládaných na sebe.
Starší dům může mít neopakovatelné kouzlo, dobrou polohu i zahradu, na kterou by se čekalo celé roky. Zároveň ale nemusí odpovídat dnešním nárokům na pohodlné bydlení. Má smysl pustit se do rekonstrukce, nebo bude lepší začít znovu a postavit nový dům?
