Zima už je, zdá se, v nenávratnu a dá se čekat, že o ní dalších pár měsíců neuslyšíme. Projekt architektů z amerického studia Sparano + Mooney se k ní ale vrací. A láká. Připomíná to nejkrásnější ze zasněžených svahů, které doplňuje horským útočištěm s fasádou z ohýbané oceli.
Z původní chalupy ve stráni nad krkonošskou vesničkou Strážné vlastně zbyl jenom trámový strop. Starou roubenou chalupu totiž překryly nánosy přestaveb, přístaveb a roztodivných přílepků, nekvalitně prováděných oprav a umakartových obkladů. Vlastně po nekonečné plejádě stavebních zvěrstev chaloupka vypadala jako objekt vytržený z nějakého asijského slumu. K záchraně prostě z původní stavby nezbylo téměř nic, co by mělo nějakou hodnotu, co by stálo za námahu. Proto byla postavena chalupa nová, nádherná, výjimečná. Budova, jejímž návrhem se může pyšnit studio Mimosa architekti.
Pro celoroční bydlení na chatě či chalupě jsou nutné stavební zásahy a také atakování úředního šimla. Přinášíme vám praktické rady, jak rekreační objekt zabydlet.
Zřejmě budete mít problém s odpady a udržováním cest, zřejmě nebude všude snadné získávat poštu, budete si pro ni muset chodit, nebo dojíždět. Ale jinak? Trvalý život v rekreačních objektech, dokonce i v hodně malých chatičkách, přináší více benefitů než omezení. A hlavně více svobody. Ne každý po ní však touží a každý si ji představuje tak trochu jinak.
Co je největší chybou při likvidaci dřevomorky? Její amatérská likvidace bez jakýchkoli znalostí a zkušeností, kdy se houba rozrůstá dál.
Vlastně je to spíše dům než chata, nikoli užitnou plochou, ale vybavením. Novostavbu chaty najdete v malebném údolí potoku Kocába, na místě původního rekreačního objektu ze dvacátých let 20. století. Budova má jednoduchou formu, tedy obdélníkový půdorys, dvě patra (přízemí a podkroví) a sedlovou střechu. Vstupní podlaží je přístupné venkovním schodištěm, hlavní obytný prostor je orientován směrem do zahrady a k potoku. V podkroví jsou dva pokoje přístupné schodištěm. Vlastně jde o přestavbu chaty do jednoduché, tradiční formy domu se sedlovou střechou, který byl obložen odolným opalovaným dřevem. Okna jsou dřevěná a střecha z plechové falcované krytiny.
Společnost Nemoinspekt působí na českém trhu od roku 2012 a specializuje se na technické inspekce nemovitostí. Za dobu svého působení pomohla tisícům klientů ověřit skutečný technický stav bytů, rodinných domů i bytových domů a předejít tak nepříjemným překvapením při koupi, prodeji nebo převzetí nemovitosti. Díky dlouholetým zkušenostem a týmu odborných inspektorů dnes Nemoinspekt poskytuje své služby po celé České republice.
V únoru letošního roku zveřejnila katalánská vláda oficiální zprávu, kterou potvrdila letité spekulace. Xalet del Catllaràs, horská chata ze začátku 20. století, umístěná v Pyrenejích jenom cca 2 hodiny cesty od Barcelony, je skutečně dílem slavného architekta Antoniho Gaudího. Po dokončení rekonstrukce tak bude jedinou Gaudím navrženou stavbou na světě, ve které budou lidé smět přespat.
Jezdí k vám „na chatu“ návštěvy až nápadně často? Možná by se vám vyplatilo postavit jim dům pro hosty. Právě tak to udělali majitelé nemovitosti v newyorském Accord.
Prázdninová vila usazená do terénu, tedy vlastně integrovaná do krajiny, jak podotkli architekti z řeckého ateliéru Tsolakis Architects + Partners, lemuje jeden svah řeckého ostrova Antiparos. Dům byste ale hledali docela marně, jenom jakési štítové stěny vykukující z „kopce“. O dost patrnější je stavba vlastně z letadla, protože různé průhledy přivádějící dovnitř denní světlo jsou patrné na ploše terénu. Teprve v tu chvíli vám dojde, na co se vlastně díváte. Jinak by si také náhodný divák mohl myslet, že jde o soustavu bazénů s terasami. Uvnitř ale musí být za veder báječně. A když je vám přece jen horko, šup do vody...
Ve Švédsku si historických domů váží, není to ale neobvyklý jev ani u nás. Když si zkusíte vyhledat tuzemské realitní kanceláře zaměřující se na luxusní historické objekty, narazíte rovnou na více takzvaně dobrých adres a jmen. Ve Švédsku je jejich synonymem například realitní kancelář Historiska Hem, která nedávno prodala neobyčejný starý venkovský dům z poloviny 19. století. V neobyčejném stavu.
Na dánském ostrově Læsø vznikly střechy, které popírají většinu stavebních pouček. Bez krovu, bez tašek a bez dřeva. Výsledkem jsou nepřehlédnutelné stavby, jež vydržely staletí a dodnes fascinují svou jednoduchostí i odolností.
Co bylo možné, zůstalo v roubence se zachovalými roubenými prvky z přelomu 18. a 19. století na svém místě. Staré dřevo napadené tesaříkem bylo repasováno, zachovány však byly nejen původní dřevěné prvky, ale třeba i pec. Jediným, co se zásadně změnilo, bylo vložení dvou bezrámových oken, která vyřešila věčný problém roubenek s nedostatkem denního světla. Pomohla také bílá barva, která byla použita, kde to jen bylo možné. A interiér byl nakonec doplněn unikátně jednoduchým a čistým nábytkem.
Nový rekreační objekt, který je zároveň kanceláří správce lomu, byl postaven na místě bývalé dělnické ubytovny, což je zároveň nejslunnější místo v lokalitě. Nová stavba na místo svým vzhledem zapadá, navíc se stala skvělou inspirací pro každého, kdo u lomu vlastní pozemky a uvažuje o výstavbě. Prosadit si kombinaci kanceláře s rekreačním zázemím pro občasné pobyty totiž nebylo vůbec snadné. Vlastně šlo o velice složitý proces.
Nic proti místním, ale Borová Lada zní spíše jako diagnóza, než jako adresa. Vesnice na konci světa a poslední výspa civilizace, dobrá ke strávení dovolené v přírodě. Nikoli však k bydlení. Nu, a právě tyto ne úplně lichotivé představy nyní narušuje projekt architektů ze Studia Plyš.
Novou prosklenou útulnu, která má dokázat, že i moderní architektura dovede splynout s přírodou, navrhl italský ateliér CRA. A zajímavý je jak samotný vznik objektu, tak jeho osud. Včetně příběhu mediálního. Z hlediska čistě fatalistického totiž designeři vyšli z 3D scanu skaliska, kterému navrhli útulnu na míru. Ta se představí v ulicích Milána během zimní olympiády a po ní bude pomocí helikoptéry přesunuta na své finální stanoviště, kde má sloužit několik lidských generací.
Z čela je jedna z posledních chalup před Jizerkou nenápadná. Nepopře, že zde stojí více jak 100 let, do krajiny a okolní zástavby patří a její staré srdce zůstalo při rekonstrukci zachováno. Jak celkový vzhled, tak vůně smrkového dřeva, zatuchlý chlad žulových bloků a praskání polínek v kamnech. Druhá strana chalupy však ukazuje něco nebývalého. Nový obytný prostor vybudovaný z původní kůlny je celý prosklený. Ano, obývák oddělují od krajiny a počasí jenom tabule skla. Prostor pak uvnitř ohřívají ohromná sálavá kachlová kamna.
Na půdorysu původního domu z 80. let 20. století byl postaven nový dům. A to hned vedle dalšího původního domu z roku 2013, který má střechu i fasádou z plechových šindelů. Oba domy tak vlastně tvoří jakési protipóly, které spolu však paradoxně ladí, přitom nová stavba s tradičními rysy venkovské zástavby rozšířila možnosti rodinné rekreace.
Vypadá přesně jako domy, které tu na dohled od Sněžky vyrůstaly už před stovkou let. A přesto je Bouda Horní Malá Úpa novostavbou. Působivou, energeticky udržitelnou, nenáročnou. Skvěle zasazenou do místa, kde je třeba si přírody vážit. A kde na citlivém provedení stavby skutečně záleží. Už to prostě není chata, ale rovnou bouda. Nikoliv tedy psí, ale horská.
Jak říkají sami autoři projektu, Chalektru vznikl s láskou k horám a přírodě. A nyní má šanci stát se Stavbou roku 2025. Nový rekreační dům vyrostl nad Blatnem u Chomutova na jedinečném místě, tak trochu schovaný u cesty v remízku. Vyrostl v krajině, kde remízky protínají horské louky a rozdělují je vrstevnicově na jednotlivé pruhy. A právě toho autoři projektu maximálně využili.
Chata Refuge de l'Aigle (Orlí útočiště) byla usazena v nadmořské výšce 3 450 m na skále Aigle nad údolím Romanche poblíž severního svahu pohoří Meije již v roce 1913 (některé zdroje uvádějí 1911). Od začátku sloužila jako útočiště horolezcům, dnes je však kompletně zrekonstruována a vejde se do ní až 30 dobrodruhů s lany, skobami a cepíny.
Na vrcholcích Krkonoš stojí další novostavba, tentokrát dům pro pětičlennou rodinu, který se usadil na místě původního, již rozpadajícího se stavení. Postavena byla chalupa sice současného vzhledu, ale respektující okolní krajinu, stejně jako tvarosloví tradičních krkonošských stavení. „Pokud mohou některá místa působit jako zázračná, tak toto je jedno z nich. Snahou bylo postavit neméně zázračnou boudu,“ řekli o chalupě její autoři z A1 Architects.
Dáte si na chalupě „šlofíka“ až když je okolo vás neuvěřitelný rámus? To proto, že jste přijeli jako první a už jste stihli posekat trávník, nechali bzučet i křovinořez a nařezali dřevo na cirkulárce, zatímco ostatní „lufťáci“ teprve přijeli. Jezdíte na chalupu poctivě každý týden, čímž terorizujete celou rodinu, hlavně děti? Bravo! Dáváte si na plaňky plotu hrnky dnem vzhůru, na štít paroží a na stěny třeba kola od starých vozů? Máte na střeše maketu čápa a v místní hospodě rozhodíte jednou týdně všem panáka a výčepní vysokou „diškereci“? Pak jste opravdoví chalupář. Myšleno samozřejmě s nadsázkou.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
