Stoupající hladina moří nutí pobřežní města přehodnocovat svou budoucnost. Brooklyn v New Yorku není výjimkou. Ale místo tradičních hrází a norných stěn sem jistý architekt přichází se snivým návrhem, který s vodou nevede boj, nýbrž se jí zajímavým způsobem přizpůsobuje.
Nizozemský startup Respyre vyvinul bioreceptivní betonovou vrstvu, která byla nazvána „mechový beton“. Důvod je jednoduchý: mech roste bez potřeby půdy a trvalého zavlažovacího systému na speciálním betonovém povrchu, na který byl nanesen gel obsahující spory mechu a startovací množství živin. Pak je třeba stěnu až 3 měsíce zavlažovat a dále by už měl vznikat nový ekosystém, který se postará sám o sebe. Nejde přitom o žádnou novinku, technologie je na trhu dostupná už od roku 2024 a má za sebou reálné projekty v Nizozemsku a Belgii. U nás si ale mechový beton zatím nekoupíte.
Hraboš, hryzec, myš, potkan, křeček nebo bobr. Někteří škodí na polích, jiní v zahradách, další se nám nejraději nastěhují rovnou domů. A pak je tu krtek, kterého sice často házíme do jednoho pytle se škůdci, ale ve skutečnosti mezi hlodavce vůbec nepatří. Zkuste si v našem kvízu, jestli tyhle nezvané návštěvníky opravdu poznáte.
Schodiště je dominantou každého domova, propůjčuje mu osobitost a naznačuje charakter interiéru, ve kterém je umístěno. Vizí české firmy JAP FUTURE je pomáhat měnit představy a nápady architektů a stavařů v realitu. Skutečnost, že je dnes každé schodiště atypické, považují za normální. Konstrukce i vzhled ladí do posledního detailu, což se odráží v maximální životnosti produktu.
Mrtví už dávno překonali živé. A začínají jim docházet i poslední metry půdy. Hřbitovy praskají ve švech a tradiční pohřbívání naráží na své limity. Budoucnost posledního odpočinku tak možná povede vzhůru.
Mostní konstrukce patří mezi nejnáročnější části dopravních staveb. Vyžadují přesnost, spolehlivost, promyšlenou technologii a důslednou přípravu každého detailu. U betonových mostů, estakád, podchodů, nadjezdů nebo atypických železobetonových konstrukcí hraje zásadní roli bednění. Právě tvar bednění rozhoduje o výsledné geometrii konstrukce, kvalitě betonáže a často i o rychlosti celé realizace. Specializovaná výroba KARPEN PLUS s.r.o. pro realizační firmy se proto zaměřuje i na obloukové vazníky a ramenáty pro mostní bednění.
Když se nějakému exotickému rostlinnému druhu začne říkat „zázračná rostlina“, měl by mít kriticky smýšlející mozek nasměrované všechny antény a v pohotovosti všechny živé buňky. Mnoho odstrašujících příkladů nadměrných konzumací zázračných rostlin a preparátů z nich ukazuje, že ne všechno je zlato, co se blyští, a že nic není zaručený zázrak, když se tomu dá marketingová značka. V tomto případě se ale odborníci podívali na domnělý zázrak z úplně jiného úhlu pohledu. Tým výzkumníků z Brazílie a Británie zjistil v rámci své odborné studie, že extrakty ze semen rychle rostoucího stromu jménem moringa olejodárná mohou být účinné při odstraňování mikroplastů z pitné vody. Dokonce stejně účinné jako běžně používané chemikálie. Jak je to možné a jsou vůbec výsledky výzkumu využitelné v praxi?
S nápady na horké léto se dá ještě chvilku počkat, jejich čas teprve přijde. Ovšem pokud jde o kreativní záměr australského architekta Jamese Tapscotta, s tím až do prázdnin čekat nevydržíme. Texaské město Houston totiž obohatil o nový prvek v podobě veřejné instalace, která nejen za vedra příjemně chladí, ale taky vypadá skvěle v noci.
Když akustika rozhoduje, dokonce až tak pojali KT architekti rekonstrukci stávající přerovské obřadní smuteční síně. Architektura obřadních síní je vůbec velmi citlivou záležitostí, nesmí na sebe strhávat pozornost, protože o ni zde jde až v poslední řadě; přitom ale musí tvořit bezpečné místo pro silné emoce. Rekonstrukce smuteční síně na městském hřbitově v Přerově ale ukázala, že kromě materiálů a světla je důležitá právě i akustika. Teprve kvalitně akusticky řešený prostor zajišťuje srozumitelnost (řečníků i hudební) a s tím spojenou důstojnost obřadů.
Mnoho domácností má fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo, ale po krachu dodavatele zůstalo bez servisu. Co hrozí, jak postupovat a jak vybírat nástupnickou servisní firmu? A jak se zachovat, pokud před pořízením FVE nebo TČ teprve stojíte?
Na první pohled obyčejný dům v běžné vesnické zástavbě. Rekonstrukce od studia ika.architekti ale ukazuje, jak lze tradiční formu citlivě proměnit v současné bydlení s osobitým výrazem. Výsledkem je dům, který zůstává navenek nenápadný, zatímco uvnitř překvapí nečekaným prostorovým řešením.
přinášíme vám rozhovor s mladou rodinou, která zvolila inteligentní stínění RETROLux. Stavěli totiž moderní dům s velkými prosklenými plochami směrem do zahrady. Chtěli světlo, spoustu světla, vzdušnost a propojení s exteriérem, se zahradou. Zároveň ale řešili obavy z přehřívání. Jak se mladý pár rozhodoval mezi klimatizací a inteligentním stíněním?
Největší jarní mráz přišel letos noc před stavěním májky a pálením čarodějnic. Poslední roky to obvykle vychází (subjektivním pozorováním laika) přesně na noc z 30. 4. na 1. 5. Ledový vítr fičí, poprchává a všichni se tísní okolo ohně. Ale možná onen pocit plyne i ze skutečnosti, že ven se večer do té doby ještě moc často nevyráží. Letos si ale chladné počasí o den pospíšilo. A to ještě nemusí být všechno, 12. 5. začínají ledoví muži, kteří mívají poslední slovo už od 15. století nejen podle pranostik. Další možné náhlé příchody mrazivých nocí a rán už pak raději ani nepřipomínejme, nechceme je. Nejen zahrádkáři, zahradníci, zemědělci a ovocnáři, nikdo je nechce. Jak ale minimalizovat škody? Na prvním místě je naše chování, zahrádkářské návyky plynoucí z pozorování a zkušeností. A otevřená mysl.
Italské studio Llabb proměnilo dva oddělené byty v jedinečný dvoupodlažní domov, který propojuje výhledy na janovský přístav s hravou architekturou, námořními motivy a osobitým uměleckým rukopisem majitelů. Výsledkem je prostor, který je stejně funkční jako inspirativní.
Na portugalském pobřeží vyrostla nová bytová věž, jejíž fasáda se inspirovala rytmem lodních kontejnerů, které jsou v námořních přístavech světa všudypřítomné. Kubické balkony obytné budovy připomínající zavěšené kontejnery otevírají výhledy k oceánu a na zeleň, přitom vytvářejí příjemný stín. V obytné věži pojmenované Tower 15 najdete malé garsonky, rodinné byty i několik vícepodlažních penthousů. Budova stojí v Leça da Palmeira, čtvrti města Matosinhos nedaleko Porta.
Podpořit cestovní ruch tím, že otevřete nový hotel? To nutně nemusí znamenat, že hned budete vydávat stavební povolení pro novostavbu. Přestavět již existující objekt má větší smysl. Ekonomicky i z hlediska zachování krajinného rázu. Proč? Protože si dva miliony obyvatel Barcelony váží každého kousku zeleně a přírody kolem sebe.
Areál bývalého eggenberského pivovaru byl přetvořen na českokrumlovské kulturní centrum Port 1560. Z "pivovarny varna umění". Pivo se zde ještě vaří pod značkou Historický pivovar Český Krumlov, oproti dřívějším dobám však jde jen o malý městský soukromý pivovar, který zabírá pouze nepatrnou část někdejších pivovarnických prostor. Projekt Port 1560 oživil historický komplex, přitom zachoval jeho architektonické dědictví a zároveň ho přetvořil pro kulturní a vzdělávací účely. Přispívá k ekonomické a kulturní vitalitě Českého Krumlova, města ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ale je možné, že za jeho vznikem stojí i velmi nezvyklé entity.
Citlivý přístup k rekonstrukci historických interiérů může i na malém prostoru vytvořit výjimečný zážitek z bydlení. Projekt letního apartmánu v maltském městě Cospicua ukazuje, jak propojit autenticitu tradiční architektury s moderním komfortem a jak navrhnout útulné letní zázemí pro manželský pár ve středním věku.
Podobný trend, jakým jsou alpské vysokohorské botanické zahrady, u nás bohužel není známý a je to škoda. Jeho historie je přitom stará téměř 140 let. Když začali v 19. století první turisté objevovat Alpy, chtěli poznávat i místní květenu, najít ji však v přírodě nebylo snadné. Začaly proto vznikat jakési zahradní záhumenky, kde se u rostlin objevovaly cedulky se jmény, a kde alpské rostlinstvo postupně přibývalo. Až tento zvyk, vstřícný vůči turistům z měst, přešel do zakládání skutečných botanických zahrad, které byly často propojené s univerzitním výzkumem.
Mohlo by se zdát, že v Kanadě má nějakou tu chatu ztracenou hluboko v lesích ve svém držení snad každý. Pravda to ale není. Zejména řada věkovým průměrem mladších domácností a lidí žijících ve městech takovou možností nedisponuje. Prý z docela racionálních důvodů, nikoliv ekonomických.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?