Touha po neokoukaných tvarech, sytých barvách a nevšední architektuře rostlin už dávno nemusí končit u choulostivých exotů, které je nutné na podzim pracně stěhovat do zimních zahrad. Šlechtitelský pokrok a cílený sběr z horských oblastí světa přinášejí druhy, jež klamou tělem: vypadají jako z vlhkého subtropického pralesa nebo asijského chrámu, ale bez zaváhání snesou středoevropské mrazy hluboko pod minus dvacet stupňů. Pojďme si některé z vlajkových lodí takové nabídky představit.
Rostliny s fascinující dynamikou růstu
Zatímco většina tuzemských zahrad spoléhá na fádní klasiku v podobě tújových stěn, tavolníků a pěnišníků, sběratelská scéna objevuje dřeviny, liány i trvalky s fascinující dynamikou růstu. Tyto rostliny nabízejí kvetení v netradičních ročních obdobích, nezvyklé textury listů a proměny, které udrží zahradu vizuálně živou po všech dvanáct měsíců v roce. Pojďme se zanořit do jejich světa.
Solitérní dřeviny a keře s puncem exkluzivity
Investice do vzácnějšího dřevitého solitéru dává zahradě nezaměnitelnou kostru. Mezi dřevinami dnes vynikají taxony, které kombinují strukturální zajímavost s extrémní mrazuvzdorností.
Cornus kousa 'Scarlet Fire' (dřín japonský): Šlechtitelský průlom z Rutgers University. Zatímco starší růžové kultivary měly listeny bledé a slunce je snadno spálilo, 'Scarlet Fire' nese květy v sytě fuchsiovém až tmavě purpurovém odstínu. Vykvétá až v červnu, čímž spolehlivě uniká pozdním jarním mrazíkům. Na podzim se koruna barví do ohnivě červené a zdobí ji jedlé plody podobné jahodám. Zvládá mrazy pod -28 °C.
Cercis canadensis 'The Rising Sun' (zmarlika kanadská): Dřevina pro ty, kdo hledají barevný akcent japonských javorů, ale na své parcele bojují s větrem a sušší půdou. V dubnu kvete růžovými květy rašícími přímo z kmene a starých větví (kauliflorie). Hlavní vizuální efekt vytvářejí srdčité listy: nové výhony raší v zářivě meruňkově oranžové barvě, přecházejí do svítivě žluté a starší listy jsou limetkově zelené. Všechny tři barvy jsou vidět na jedné větvi současně. Mrazuvzdornost: -26 °C.
)
)
Stachyurus praecox (stachyurus časný): Opadavý keř z horských údolí Japonska. Na přelomu března a dubna nese na bezlistých hnědočervených prutech 5 až 10 cm dlouhé převislé hrozny bledě žlutých zvonečků. Vzhled připomíná luxusní skleněné lustry či orchideje, přičemž rostlina snese až -23 °C.
Franklinia alatamaha (franklinie): Jedna z nejvzácnějších dřevin planety, v přírodě vyhynulá už od počátku 19. století a přežívající pouze díky pěstování. V srpnu až říjnu otevírá velké, miskovité sněhobílé, po medu vonící květy se zlatým středem. Kvetení probíhá souběžně s podzimním zbarvováním listů do karmínové barvy. Mrazuvzdorná do -24 °C, vyžaduje kyselou, vlhkou, ale skvěle propustnou půdu.
Tetradium daniellii (evodie Danielova / včelí strom): Rychle rostoucí strom z Asie, který v červenci a srpnu rozkvétá plochými latami bílých květů. Pro včelaře i hmyz představuje klíčový zdroj nektaru v době, kdy v přírodě už téměř nic nekvete. Na podzim se květy mění v dekorativní červenohnědé tobolky. Plně mrazuvzdorný do -28 °C.
Chionanthus virginicus (chionantus viržinský / sněhovec): Keř či menší strom s volnou korunou, který se na přelomu května a června zahalí do záplavy jemných, střapatých bílých květů připomínajících sněhové vločky nebo peří. Květy navíc intenzivně sladce voní. Odolává mrazům až k -30 °C.
)
)
)
)
Decaisnea fargesii (palicovník / mrtvolné prsty): Pozoruhodný keř s až metr dlouhými zpeřenými listy. V květnu kvete zvonkovitými žlutozelenými květy, ale jeho hlavní raritou jsou podzimní plody: 10 cm dlouhé, voskově ocelově modré lusky, které visí z větví. Uvnitř lusků je sladká, jedlá želatinová dužina obklopující černá semena. Snese bez poškození -23 °C.
)
)
Pravěká architektura, stín a lesní klenoty
Polostinná zákoutí a podrost pod korunami vzrostlých stromů nabízejí ideální mikroklima pro byliny a kapradiny s neobvyklou texturou listů či architekturou květenství.
Jeffersonia dubia (dvojlistka pochybná): Lesní poklad z východní Asie. Listy jsou rozdělené na dva symetrické laloky připomínající rozepjatá motýlí křídla a na jaře raší ve vínovém odstínu. Zároveň s nimi se otevírají porcelánově modré květy podobné sasankám. Extrémně mrazuvzdorná (až do -30 °C), roste trsovitě a netrpí okusem plžů.
Trillium erectum a luteum (trojčetky): Severoamerické lesní trvalky s přísně geometrickou stavbou. Přímá lodyha nese přesně tři mramorované listy, ze kterých vyrůstá jediný vzpřímený květ v odstínu temného burgundského vína (T. erectum) nebo citronově žluté (T. luteum). Vyžadují kyselou, trvale svěží lesní hrabanku. Mrazuvzdornost: -30 °C.
)
)
Podophyllum 'Spotty Dotty' (noholist): Šlechtěný hybrid asijských noholistů. Vytváří deštníkovité listy o průměru až 40 cm s výraznou bronzovo-hnědou mozaikou na limetkově zeleném podkladu. Pod listy se na jaře skrývají převislé granátově červené květy, ze kterých dozrávají vejčité plody. Zvládá -25 °C.
Arisaema consanguineum (arisaema / bičovník): Hlíznatá rostlina se silným prehistorickým rázem. Z jediné stonkové báze vyrůstá deštník paprsčitě uspořádaných listů s dlouhými nitkovitými přívěsky na špičkách. Květ má podobu toulce s dlouhým bičovitým jazykem, pruhovaného v odstínech zelené a čokoládově hnědé. Po odkvětu tvoří palici jasně červených bobulí. Mrazuvzdorná do -24 °C při dobré drenáži.
)
)
Dysosma delavayi: Vzácná asijská příbuzná noholistů. Její tmavě fialově skvrnité, mnohoúhelníkové listy mají laločnaté okraje a připomínají krunýře želv. Pod střechou listů vykvétají tmavě rudé zvonce. Excelentní volba do hlubšího stínu a vlhké humózní půdy. Mrazuvzdornost: -23 °C.
Adiantum venustum (netík himálajský): Stálezelená horská kapradina z Himálaje. Na rozdíl od pokojových netíků snese bez problémů mrazy pod -25 °C. Vytváří nízké, husté koberce z drátovitých černých řapíků nesoucích jemné trojúhelníkovité lístky, které při rašení získávají bronzový nádech.
)
)
Solitérní obři a vertikální zelené stěny
Kombinace bujného růstu a neobvyklých listových ploch dokáže vytvořit v zahradě dramatické předěly a vertikální akcenty.
Aristolochia macrophylla (podražec velkolistý): Dlouhověká liána schopná vytvořit nepropustnou clonu. Její hlavní devizou jsou obrovské srdčité listy s průměrem až 30 cm skládající se přes sebe jako tašky na střeše. Pod touto olistěnou stěnou se v květnu skrývají bizarní žlutohnědé květy ve tvaru dýmky. Roste s velkou vitalitou a hravě ustojí mrazy přes -32 °C.
Gunnera manicata (gunera rukávovitá / obří rebarbora): Královna zahradní monumentality. V příznivých podmínkách (stále vlhká, živinami bohatá půda u vody) dorůstají její drsné listy do průměru přes 2 metry a celá rostlina může mít na výšku až 3 metry. Působí jako relikt z doby dinosaurů. Kořenový krček snese mrazy do -15 °C až -18 °C; pro spolehlivé přezimování v ČR vyžaduje na podzim odříznout listy a nahrnout je na střed rostliny spolu s vrstvou slámy a nepromokavou plachtou proti zimní vlhkosti.
)
)
Actinidia kolomikta (aktinidie pestrolistá): Opadavá mrazuvzdorná liána (až do -35 °C) příbuzná kiwi. Její listy jsou na koncích zbarvené do svítivě bílé a růžové barvy, jako by byly namočené v barvě (nejvýraznější u samčích rostlin). Plodí drobnější, velmi sladké a lysé plody bohaté na vitamín C.
)
)
)
)
Srovnání vybraných raritních druhů
Při pěstování těchto specialit nebývá největším rizikem samotný mráz, ale kombinace těžkého, nevysychajícího jílu a zimní vlhkosti, která vede k uhnívání kořenů. Většina druhů ocení drenážní vrstvu štěrku v podloží.
| Rostlina | Hlavní vizuální efekt | Mrazuvzdornost | Optimální půda a expozice |
| Cornus 'Scarlet Fire' | Sytě purpurové listeny v červnu, jedlé plody | -28 °C | Slunce až polostín; humózní, mírně kyselá, svěží |
| Cercis 'The Rising Sun' | Tříbarevné listy, květy z holého kmene | -26 °C | Plné slunce; propustná, neutrální až vápenitá |
| Stachyurus praecox | Převislé žluté hrozny v předjaří | -23 °C | Polostín, chráněné místo; kyselá, lehká lesní půda |
| Franklinia alatamaha | Bílé vonné květy souběžně s podzimním listím | -24 °C | Slunce; kyselá, bohatá, stále vlhká, ale propustná |
| Decaisnea fargesii | Ocelově modré podzimní lusky s jedlou dužinou | -23 °C | Slunce až polostín; hluboká, výživná půda |
| Jeffersonia dubia | Modré sasankovité květy, motýlovité listy | -30 °C | Polostín až stín; lehká, humózní, lesní hrabanka |
| Podophyllum 'Spotty Dotty' | Obří mramorované listy, tmavě červené květy | -25 °C | Polostín až stín; vlhká, humózní půda bohatá na živiny |
| Arisaema consanguineum | Deštníkovité listy s nitkami, pruhovaný toulec | -24 °C | Polostín; výborně drenážovaná, humózní zemina |
| Adiantum venustum | Stálezelený jemný koberec kapradiny | -25 °C | Stín až polostín; vlhká, ale nepodmáčená lesní půda |
| Aristolochia macrophylla | Až 30cm překrývající se listy, dýmkovité květy | -32 °C | Polostín; hluboká, humózní půda se stálou vláhou |
| Gunnera manicata | Architektonické listy o průměru přes 2 metry | -15 °C (krček) | Slunce až polostín; bahnitá, trvale mokrá, extrémně výživná půda + zimní kryt |
Začlenění těchto sběratelských rostlin posouvá zahradu z kategorie běžné užitkové či odpočinkové plochy na úroveň soukromé botanické sbírky, která si zachovává svou působivost bez ohledu na to, jak tuhá zima zrovna udeří.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia
