Osm bytových jednotek, apartmány v dispozicích tří a čtyřpokojových. Celkem všechno pohromadě představuje nějakých 1537 metrů čtverečních užitné plochy. K tomu ještě pár soukromých teras a balkonů a taky vlastní kryté parkování. Když se to takhle přednese, jenom to zašumí. Jenže to, čím ohromuje bytový projekt Navarro, skutečně nejsou čísla.
Dům se zastoupením přírody
Vezmeme to raději postupně: V hustě zastavěném prostředí velkoměst bývá zeleň často tím, co v obytných domech hledáte marně. Projekt Navarro v buenosaireské čtvrti Villa Devoto jde ale proti tomuto obecnému trendu. Návrh studia Grizzo Studio totiž od samého počátku pracuje s představou domu, v němž je příroda zastoupena. A ne, neslouží tu pouze jako dekorace před okny. Je jednou z hlavních součástí každodenního bydlení.
Každá z osmi bytových jednotek projektu Navarro se široce otevírá do vlastního venkovního prostoru, ať už na terasu, balkon či patio, a zeleň se tu stává prostředníkem mezi soukromým obývaným interiérem a okolním všepohlcujícím městem.
Návrh ve fázi dodání stavby
Asi se hodí zmínit, že projekt se momentálně nachází ve fázi rozpracované stavby. Ještě tedy není úplně hotovo. I v této fázi je zřejmé, že dispozice jsou navrženy ve třech a čtyřpokojových variantách. Architektura se přitom nesnaží působit jako klasický městský bytový dům s jasně odděleným interiérem a exteriérem. Naopak usiluje o jejich plynulé propojení.
Právě plynulost je jedním z hlavních motivů projektu. Autoři, architekti ze studia Grizzo Studio, opouštějí přísnou geometrii a pracují s měkkými, organicky tvarovanými liniemi. Zaoblené hrany a křivky se objevují v architektonickém výrazu i ve způsobu, jakým jsou jednotlivé prostory propojeny. Výsledkem má být prostředí, které nepůsobí stroze ani formálně, ale spíše uvolněně a v měřítku odpovídajícím každodennímu životu.
Ne metry, ale rozmanitost funkcí
Také dispozice bytů vycházejí z představy, že současné bydlení nelze uzavřít jen do několika pevně daných funkcí. Integrované obytné prostory jsou připraveny pro vaření, práci, odpočinek i setkávání a jejich uspořádání má umožnit přizpůsobení různým způsobům života. Architekti tak nepracují pouze s otázkou, kolik místností byt obsahuje, ale především s tím, jak mohou jeho obyvatelé prostor v průběhu dne používat.
Přechod mezi interiérem a exteriérem
Zásadní roli přitom hraje přechod mezi interiérem a exteriérem. Velkorysé terasy nejsou doplňkovou plochou připojenou k bytu, ale jeho přirozeným pokračováním. Zeleň má být přítomná bezprostředně u obytných místností a pomáhat vytvářet intimnější prostředí i v městském kontextu. Soukromá terasa se stává další obytnou místností. Tento princip je patrný i v detailu jednotlivých funkcí. Návrh počítá například s místem pro grilování na terasách a s obytnými kouty kolem ohniště či krbu.
Dát lidem ve městě, co jim chybí
Důraz na přirozené proudění vzduchu a propojení vnitřních a venkovních prostor má podpořit způsob užívání, který je méně závislý na striktním oddělení klimaticky kontrolovaného interiéru od venkovního prostředí. Zeleň je přitom „strategicky“ rozmístěna napříč celou stavbou. Objevuje se na terasách, u zábradlí, na balkonech i v patrech a poschodích s venkovními prostory.
Svou prací atraktivní adresy vytváří
Nejde tedy o jedinou reprezentativní zahradu, která by měla zatraktivnit vstup do domu. Vegetace je rozprostřena tak, aby ji obyvatelé vnímali přímo ze svých bytů a při pohybu po objektu. Plán je jasný. Zeleň filtruje prostor podobně jako zdi, ale bez pevných bariér. A poskytuje stín, chladí, ovlivňuje vnitřní mikroklima i náladu, pohodu. Je to chytlavé, stejně jako tvůrčí moto Grizzo Studio: pro své projekty prý nevyhledávají atraktivní adresy. Svou prací atraktivní adresy vytváří.
Zdroj: Grizzo Studio
Foto: Grizzo Studio


