
Připravte svůj byt na příchod psa
Pes je starost, ale i radost. Pravdou je, že nikdo vás po příchodu domů nepřivítá tak radostně, jako právě váš čtyřnohý kamarád. Bude vám věrný, bude Vám důvěřovat a zažijete s ním spoustu radosti.
Přečtěte si naše rady a tipy na bydlení s domácími mazlíčky. Chov domácích zvířat, ať už se jedná o pejsky, kočky, králíky, morčata a další hlodavce, nebo třeba papoušky, není v bytě nebo domě vždy bez problémů, překážek a výzev. Jak si s nimi poradit? Jak si užít bydlení se zvířaty? Čtěte naše články.
Pes je starost, ale i radost. Pravdou je, že nikdo vás po příchodu domů nepřivítá tak radostně, jako právě váš čtyřnohý kamarád. Bude vám věrný, bude Vám důvěřovat a zažijete s ním spoustu radosti.
Zelenina a ovoce pro psa? Zbláznili jste se? Vůbec ne, stačí pozorovat. Kdo pejsky chová a to dost dlouho a už mu pod rukama prošla celá řádka psích osobností, určitě si vypozoroval, že mnozí rádi louskají vlašské ořechy a dobývají z nich na tuky bohatá jádra, jiní šílí po přezrálých švestkách spadlých na zem, někteří se dokonce zakousnou do jablka a hrušky. Co ale dělají všichni, to je občasné okusování travního porostu a po čase tuto hmotu zase vydáví. Proč to dělají? Pomáhá jim při trávení. Jde o zvyk zakódovaný v jejich genetice.
Psi k naším životům už neodmyslitelně patří. Jsou to nejlepší kamarádi, pomocníci a také členové rodiny. Mají své místo v našem životě, na zahradě nebo u nás doma. Nebo by alespoň nějaký ten svůj pelíšek či boudu mít měli. Existují plemena, kterým je lépe venku v boudě po celý rok, jako jsou husky nebo malamuti, a plemena, která potřebují teplý měkký pelíšek u nás doma.
Ne každá zahraničními turisty vyhledávaná země, kam se chystáte vyrazit na dovolenou, je stejně nakloněná psům. Zažité kulturní návyky, náboženství, odlišné zákony, ekonomická situace - to vše se může promítnout do toho, jak tu bude na cestovatele doprovázeného čtyřnohým mazlíčkem pohlíženo. Svou dovolenou byste proto měli plánovat s ohledem na to, jak moc dog-friendly jednotlivé státy jsou.
Vozit psa na zahraniční dovolenou není zrovna legrace. Musíte splnit řadu zákonných podmínek, stojí to nemalé peníze a výsledek je i tak pro stresované zvíře dost rozpačitý. Nikdo vám přitom negarantuje, že zvíře – které jste do ciziny odvezli zdravé – se stejně zdravé vrátí zpět. Rozumnější proto bývá nechat pejska či kočku po dobu vaší plánované rekonvalescence odložit u přátel a známých. Ti mu dopřejí dočasné zázemí a rozptýlí jeho samotu. Když ale nemůžete, nebo se nemáte na koho obrátit?
Zvědavost je prostě jeden ze základních projevů psího života. Řada z nich bez patřičného výcviku se snaží očichat, olíznout anebo rovnou rozkousat cokoliv, na co narazí. Což může skončit tragédií.
Láska ke kočkám nás nutí přehlížet, že tihle naši miláčci jsou jednou z největších hrozeb pro živou přírodu kolem nás. V Evropě ročně kočky zahubí víc ptáků, než kolik zvládnou dráty vysokého napětí, pesticidy hnané zemědělství, a střelci i pytláci dohromady.
Snadné to není. Jako každá změna k lepšímu je to vlastně docela pracné, a žádá si to vaši pozornost, účast a jistou disciplínu. Kočka je totiž šelmou a touha lovit k její pudové povaze prostě přirozeně patří. Změnit její chování příliš nelze, ale znemožnit jí lovit malé savce a ptáky možné je. Pokud budete chtít.
Představa hrdých indiánských válečníků putujících a bojujících na hřbet svých báječných mustangů do té doby, než Ameriku dobyl bílý muž a indiánské populace i životní styl zničil, je zcela mylná. Prokázalo se, že koně v Americe žili ještě před příchodem bílého muže, a že si je indiáni zřejmě vybili. Načež se do Ameriky vrátili zpět až s bílým mužem.
K chovu některých druhů exotických zvířat, konkrétně druhů vyžadujících zvláštní péči, potřebujete registraci a povolení, které vydává místně příslušná krajská veterinární správa. A funguje to. Jenže aktuálně je ve vzduchu možná likvidace chovatelů. Chcete pro své dítě třeba morče nebo křečka? Andulku? Smůla!
Kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu a naopak. Pořídit si domácího mazlíčka, hlavně pejska, nemusí být vůbec dobrý nápad. Proč? Existují i případy, kdy se pejsek stal předmětem rozchodu partnerů, nebo dokonce rozvodu. Nečekejte ale nyní nějakou manželskou nebo dokonce psí psychologickou poradnu, nabízíme pouze drobné postřehy a příběh, který i přes onu pověstnou štěněcí rozkošnost skončil hodně nerozkošně, až téměř tragicky. Pro nešťastníka ze západních Čech určitě.
Někdo vnímá prázdniny jako mediální okurkovou sezónu, kterou případně rozčísne třeba zpráva, že v Jaderském moři napadl žralok českou učitelku. Už to dělá 118 let a pokaždé je to ten samý žralok a stejná kantorka. Nebo že si ministr Lavrov oblékl na setkání s americkým prezidentem na Aljašce mikinu s nápisem CCCP. Jenže iniciativa Zákony pro kočku si prázdniny evidentně nevzala, jelikož se právě nyní objevil zásadní článek o tristním stavu toulavých koček v magazínu Ministerstva vnitra Veřejná správa. A článek předkládá i řešení a poukazuje na zkušenosti obcí, které se k problému toulavých, nemocných a stále se množících koček nestavěly zády.
Zhruba je na našem území zaznamenáno 595 nepůvodních druhů živočichů a toto číslo bohužel neklesá, ale stále roste. Za invazní je přitom považováno 113 druhů a vytypovány jsou další, v jejichž případě se očekává jejich brzký příchod. V přírodě to tak bylo odjakživa, svět se stále mění. Za invazní druhy jsou ale považovány ty, které se k nám dostaly a dál se šíří vlivem člověka. Poznáte vybrané invazní výtečníky živočišné říše?
Jedu za soumraku domů autem z Českého Krumlova směrem na Prachatice. Na silnici mezi Křenovým dvorem a Křenovem, která v tomto místě vymezuje hranici CHKO Blanský les, musím náhle prudce zabrzdit. Kousek před reflektory vyskočí na silnici dva mývalové, skotačí, prohání se, prostě jako jakákoli jiná mláďata. Běžně zde potkáte mladé lišky, hned vedle je klikatý meandr Chvalšinského potoka s podemletými břehy. Že se u nás invazní mýval severní v přírodě vyskytuje, to jsem již v minulosti zaznamenal, ale tohle bylo moje první osobní setkání. Asi jsem si ho vysloužil kvízem na téma invazních druhů rostlin a vůbec tím, že o invazních druzích dost často publikuji. Zvířata úmyslně nepřejíždím, myslivec nejsem a pušku s sebou nevozím, mývalové přežili. Ani jsem však nestihl nějakou fotodokumentaci, kameru na palubní desce také nemám. Škoda.
Záhony plné kočičích exkrementů, které jsou doslova hygienickými časovanými bombami nebo mrtvolky ptáčků. To jsou asi nejčastější důvody, proč někdo nechce, aby se mu kočky ze sousedství toulaly po jeho zahradě. Někomu navíc kočičí výkaly vyloženě odporně páchnou, jiní kočky nenávidí už jen z principu. Není ale důvod způsobovat svým sousedům bolestné okamžiky úspěšnými pokusy kočky zlikvidovat. Existuje jednoduché řešení. Totiž pes. Takový, který kočky nesnáší, a který je stále v zahradě. Pokud vám ale nebude vadit, že vyžene i ježka.
Cestování je dobrodružstvím především pro nás lidi. A to ještě ne pro každého. Pro domácí mazlíčky, tedy na mysli mám hlavně pejsky, se může letní dovolená stát utrpením. Už jen proto, že je vláčíme do exotických končetin, kde se neumí orientovat, nepoznají mnohá nebezpečí a také trpí vysokými teplotami, dokonce v kombinaci s úmornou vzdušnou vlhkostí. Co ale dělat, když se přece jen rozhodnete vzít psíka proti jeho vůli s sebou?
Nenáviděné plzáky španělské, invazní druh slimáka, který se u nás začal šířit od 90. let 20. století, potkáváme už téměř všude. Jejich výskyt je zaznamenán i v podhůří českých hor. A samozřejmě hlavně tam, kde se něco pěstuje. Co by takový vybíravý jedlík pohledával mezi kosodřevinami, i když na druhou stranu už před ním varuje i KRNAP. Na Šumavě je tento druh všudypřítomný již dávno. Smutnou realitou také je, že přenáší na naše domácí psovité mazlíčky nebezpečné hlístice.
Že tam jednou musíme všichni? To neplatí jen pro lidi, ale také pro kočky. S tím, že kočky domácí tam zpravidla musí jednou až třikrát denně. A byť některé micky stahují průměr, když chození na toaletu odbývají obden, nic to nemění na tom, že po jednom až čtyřech týdnech je třeba obsah kočičího záchodu vyměnit. Tehdy ovšem nastává čas na otázku klasiků. Kam s tím?
Paradoxně nejriskantnějším ročním obdobím v životě domácích koček a psů nebývá zima, ale jaro a léto. Zimu totiž trávíme v interiéru s nimi, ale na jaře je tam umíme zapomenout. A tak se sami nudí, snaží se zabavit a připoutat k sobě pozornost. Třeba tím, že okusují listy pokojovek. A někdy s fatálními následky.
Co skutečně potřebuje váš pes ke zdravému životu? Odpověď možná najdete v obyčejných granulích. Přečtěte si, proč je pro psy klíčová kompletní a vyvážená strava a proč moderní trendy nemusí být vždy tou nejlepší volbou.