Nechte se inspirovat při tvorbě nebo úpravách své okrasné zahrady. Přečtěte si naše rady a prohlédněte si naše fotografie.
Slovo čarověník vzniklo spojením slov čaro (charakterizuje jedinečnost, nadpřirozený původ a možná i magickou moc) a věník (zastaralý termín pro trs či svazek větviček). Čarověníky tedy nejsou rostliny či jiné organismy na rostlinách, ale shluky větviček, které se zásadně liší od běžného tvaru větví na původních stromech a keřích. Z korun dřevin prostě svým vzhledem dosti vyčnívají. Jakýsi rostlinný pačesatý underground.
Neřešíme jej víc, než prostírání před podáváním oběda. I když ho někdo musí nachystat, neočekáváme, že by na stole chybělo. S mulčováním organickým materiálem je to podobné. Dnes je natolik běžnou součástí aktivit na zahradě, že mulč považujeme za naprosto přirozený materiál. Aniž by nám docházelo, že i tento materiál umí být hořlavý a pojí se ním rizika požáru.
Orientace vůči světovým stranám zásadně ovlivňuje charakter zahrady. Není v tom ale sama, záleží též na okolní výsadbě a zástavbě. Jednoduše řečeno, zahrada orientovaná na jih může být alespoň co se týká slunečního záření v mnohem horší situaci než zahrada severní. Třeba kvůli neprostupnému stínění mnoha postupně vzrostlými stromy, nebo příliš objemnou stavbou, která se před vámi náhle objevila. A je po jižní orientaci. Uvažujme tedy o zahradách, které jsou na jih, východ, západ, či sever orientovány ideálně.
Vize, sny a představy zahradníků mají mnoho nepřátel. Tím největším je pak čas. Čas, který dřevinná vegetace potřebuje k tomu, aby se rozrostla a nabyla objemu, tvaru, velikosti, jakou byste chtěli. Může to klidně trvat dlouhá léta. Anebo to můžete vzít zkratkou. Tím, že budete cíleně sadit druhy, které vynikají rychlým růstem. Stínu korun stromů se tak dočkáte za pár sezón.
Z pradávné rozmanitosti tvarů a forem šišek už nám do současnosti mnoho nezůstalo. Ale možná o to víc si dnes ceníme druhů, jejichž šišky jsou něčím zajímavé, nápadné. Které borovice by klidně mohly být ozdobou vaší zahrady právě kvůli svým šiškám?
Tropické kvetoucí krásky, které teď udělají parádu na zahradě, ale po létě je musíte přestěhovat domů, patří k velmi vděčným pěstěncům. Působí nesmírně exkluzivně, a tím, že je náležitě vyletníte, si pojistíte jejich kvalitní růst.
Na suchých, úpalných ploškách zahrady nemusí být pusto a poušť. Stačí správná rostlina na správném místě, a bude tam zase krásně. O ničem jiném to není. Inspiraci pro vhodnou výsadbu si můžete brát jak z destinací v zahraničí, příkladů odolné středomořské, prérijní či jihoafrické flóry je kolem nemálo. Ale hodně parády se dá udělat i s „domácími“ druhy, které jsou podmínkám dobře adaptované.
Všechno to začalo vytlačením jalovců z jejich přirozeného přírodního prostředí. Vlastně cca posledních 50 let byli škůdci, tedy brouci, vázaní na jalovce ve střední Evropě považováni za vzácné a ohrožené. Jednoduše přišli o svůj biotop. To se ale změnilo.
Juka vláknitá, lidově též palmová lilie, pochází z jihovýchodu USA, odkud se rozšířila do celé Střední Ameriky. U nás se tento skvost prosadil jako okrasná rostlina velmi snadno. Je totiž nepřehlédnutelná a když vykvete překrásnými, bohatými hrozny zvonkovitých květů, pak vám doslova vyrazí dech. Pro svůj dominantní, solitérní vzhled se příliš nehodí do skupinových výsadeb a pokud, pak vždy do popředí.
Naprostá většina balkónových rostlin vyžaduje plné slunce, několik z těchto letniček však potřebuje naopak polostín a snese i stín. A právě begonie nám bohatě vykvetou i tam, kam se přímé sluneční paprsky nedostanou po celé dny. Máte balkón či okenní parapety orientované na sever? Stíní vaše balkónovky nějaká vyšší budova či třeba les anebo vysoký strom? Máte okna či pavlač orientovanou do tmavého dvora? Odpovědí jsou begonie, tedy především hlíznaté begonie.
Oleandry rostou doslova jako z vody, jak se lidově říká. A stejně tak bohatě a ochotně kvetou. Ostatně od Středomoří až po Indii, Myanmar a zřejmě i jih Číny jde o velmi životaschopný keř. Když nám ale v zahradě oleandr nevykvete, kde je chyba?
Představte si rozlohu dvou Českých republik, nalepených na sebe. A k tomu ještě od Slovenska vypůjčenou Bratislavu. Zhruba takovou plochu, od severu k jihu, od západu na východ – dohromady 16,5 milionu hektarů - ve Spojených státech amerických pokrývají trávníky před domy. Hnojené, pravidelně sekané, zalévané.
Začínajících zahrádkářů je mnoho druhů, prototypů. Od zelinářů až po skalkaře a ovocnáře, kaktusáře a trvalkáře, letničkáře i bylináře. Je jich prostě spousta. Pokud však členění zjednodušíme podle lidských povahových rysů, zjistíme, že jsou především zahrádkáři poctiví a nepoctiví a také pracovití a líní, to však obvykle nejsou zahrádkáři, nýbrž jen majitelé pozemků.
Hortenzií není nikdy dost! Dopřát si je v zahradě a okolo chaty můžeme v různých barvách, nejlépe pak samozřejmě v krásné modré, pokud je půda dostatečně kyselá. Hortenzie přitom lze snadno množit řízkováním, takže se o jejich počet a s tím spojené nutné investice nemusíme vůbec obávat. Hortenzií můžeme mít dost a zadarmo.
Chcete se při louskání ořechů tak zapotit, že vás na jejich jádra přejde chuť? Anebo chcete, aby vás vnoučata jednou proklela slovy „Co to tady ten bláznivý dědek tenkrát vysadil?“ Pak si kupte místo sazenice ořešáku královského ořešák černý čili americký.
Jako by nebylo neustálým obíháním okolo domu a opravám dost, ještě si zaděláváme na další práci svými ploty, které je třeba stále obskakovat. Impregnovat, natírat, brousit a znova. Do konce života. Přitom právě plot nám může rozvázat ruce, nemusí po nás chtít vůbec nic. Když je naprosto bezúdržbový. Anebo žádný.
Pivoňku vlastně můžete zdědit po svých předcích spolu se zahradou, třeba jako vysokokmen třešně. A právě pivoňka úzkolistá je mezi pivoňkami v mnoha směrech unikátem, který vám vyrazí dech.
Ne všude je možné, aby živý plot rostl třeba až 2 metry do šířky. A mnohé živé ploty prostě bez pravidelného tvarování nevypadají dobře. Co ale se starým živým plotem, který měl být tvarován a nebyl, nebo sice tvarován byl, ale špatně?
Poměr dlážděných a zatravněných ploch v zahradách je vždy takovým malým kompromisem mezi pohodlím a přírodou. Skvělým řešením tohoto dilema jsou zatravňovací dlažby. Získáte s nimi nejen travnaté plochy s vysokou nosností, ale i mnoho dalších výhod. Díky moderním designovým zatravňovacím dlažbám už navíc nemusíte dělat další ústupky v otázkách vzhledu.
Až sto let staré sazenice olivovníků v mobilních nádobách včetně ceněných bonsají. To je až neuvěřitelná současná nabídka na našem trhu. Přitom za cirka 60 let starou sazenici zaplatíte přibližně 15 tisíc korun.