Proč je v třešních červ, co s ním a proč stromy při sklizni prořezávat?

Proč je v třešních červ, co s ním a proč stromy při sklizni prořezávat?

Červivé třešně není třeba vyhazovat, stačí je namočit do vody. Červ v třešních vlastně není až takový problém. Horší je, když třešním pomrznou květy, když pustí násadu plodů a neurodí nic, když listy začnou černat a když jsou stromy obalené mšicemi. Třešně a višně mají mnoho problémů a neduhů, z nichž červ je opravdu tím nejmenším. Nesmí ho však být moc. Dobrou zprávou je, že i červivost třešní se dá eliminovat. Zcela odstranit ale ne. A jak je to s řezem při sklizni?

Léto na zahradě bez komárů i bez repelentu? Jde to

Léto na zahradě bez komárů i bez repelentu? Jde to

Strávit léto bez komárů? To vám se zárukou slíbit nemůžeme. Ale můžeme vám alespoň poradit, jak jich v létě potkat co nejméně. S pomocí několika opatření, osvědčených fint a triků, se dá počet svědivých štípanců, co na vás letos čekají, zredukovat na minimum.

Staronový invazní škůdce může spást celé živé ploty a jiné okrasné dřeviny
Kvíz

Staronový invazní škůdce může spást celé živé ploty a jiné okrasné dřeviny

Zaměřuje se hlavně na túje, jalovce a cypřiše. Na konci dvacátého století byl přitom považován za ohrožený druh, stejně jako desítky let předtím. Z otevřené přírody totiž téměř zcela zmizely jalovce a s nimi zmizel i krasec Lamprodila festiva. Jenže je zpátky a posledních dvacet let se šíří celou Evropou. Za jeho novou invazí může obchod s exotickými sazenicemi okrasných dřevin a jejich především kamionová přeprava. Hlavně z Itálie.

Plzák španělský míří do hor a přenáší na psy nebezpečnou nemoc

Plzák španělský míří do hor a přenáší na psy nebezpečnou nemoc

Nenáviděné plzáky španělské, invazní druh slimáka, který se u nás začal šířit od 90. let 20. století, potkáváme už téměř všude. Jejich výskyt je zaznamenán i v podhůří českých hor. A samozřejmě hlavně tam, kde se něco pěstuje. Co by takový vybíravý jedlík pohledával mezi kosodřevinami, i když na druhou stranu už před ním varuje i KRNAP. Na Šumavě je tento druh všudypřítomný již dávno. Smutnou realitou také je, že přenáší na naše domácí psovité mazlíčky nebezpečné hlístice.

Nejezte slimáky aneb recept proti plžům, který se nepovedl

Nejezte slimáky aneb recept proti plžům, který se nepovedl

Je to recept proti slimákům, který jste skoro určitě neznali, nikdy vás nejspíš ani v divokém snu nenapadl. A rozhodně byste ho zkoušet neměli. Snad jen v krajním případě. Proč? Protože slimáků se prý můžete zbavit i tím, že je začnete jíst. Brrr.

Motýli. Rozeznáte v našem kvízu vybrané druhy denních a nočních motýlů?
Kvíz

Motýli. Rozeznáte v našem kvízu vybrané druhy denních a nočních motýlů?

Motýly sice rozdělujeme na denní a noční, ovšem nejde o oficiální biologickou klasifikaci. Přesto ale mají typické společné znaky včetně toho základního, totiž že denní motýli létají ve dne a noční hlavně po setmění. Také jim lidově říkáme můry, ale je to označení chybné. Poznáte v našem fotografickém kvízu vybrané druhy létajících hmyzích krasavců vyskytujících se v naší přírodě?

Lákají vás trávníky a louky? Pozor na sametku podzimní, poštípe vás

Lákají vás trávníky a louky? Pozor na sametku podzimní, poštípe vás

Nepříjemné štípance, ze kterých se může rozjet ještě nepříjemnější vyrážka. Komáři? Mouchy? Mravenci? Ne, larvy drobounkého rudého roztoče jménem sametka podzimní. Máme tendenci takové štípance svádět na kdekoho, třeba na svilušky, ale ty sají výhradně na rostlinných hostitelích. Zatímco larvy sametky podzimní se potřebují pro svůj zdárný vývoj nasát na obratlovcích. A neopovrhnou ani bezobratlými. Navíc nesají krev, ale natrávené kožní buňky.

Lidské vlasy jako odpuzovač divokých zvířat? Nápad funguje, ale má svá úskalí

Lidské vlasy jako odpuzovač divokých zvířat? Nápad funguje, ale má svá úskalí

Zapudit kunu z vašeho pozemku; odradit ryjící divočáky od návštěvy vaší zahrady a zřetelně vysvětlit srncům, že stromky ve vašem sadu nejsou svačinka k okusu. Tohle všechno by měly dokázat dočista obyčejné lidské vlasy. Nejpodivnější na tom prastarém receptu je, že vlastně opravdu trochu funguje. Ale jen za dost specifických podmínek.

Pomstěte se za ořechy, přispějte k vědeckému poznání. Hledejte vrtule!

Pomstěte se za ořechy, přispějte k vědeckému poznání. Hledejte vrtule!

Že se velká věda dá dělat jenom s diplomem, bílým pláštěm a hodně tlustými brýlemi? Kdepak. Pomáhat se solidním výzkumem můžete, aniž byste se kvůli museli zavírat do laboratoře. Třeba tím, že na občanské (a občasné) bázi budete sbírat potřebná data. Že to zní pracně? Kdepak! Právě teď se třeba můžete zapojit do sběru informací o výskytu vrtule ořechové.

Octomilky teď mají mejdan. Jak ukončit jejich rojivé hemžení?

Octomilky teď mají mejdan. Jak ukončit jejich rojivé hemžení?

Podzim možná znamená, že se příroda za okny začala ukládat ke spánku, ale pro „život“ ve vaší domácnosti to platit nemusí. První posklizňové měsíce jsou totiž spojeny s nebývalým nárůstem populací malých mušek, octomilek, které se zabydlují nejen v kuchyních. Jak se jich zbavit?

Přivezli jste si domů nepříjemný suvenýr jménem štěnice? Máte problém!

Přivezli jste si domů nepříjemný suvenýr jménem štěnice? Máte problém!

Štěnice bohužel patří k nejobtížnějším parazitům, jací se vám doma mohou vůbec objevit. Množí se rychle, nekontrolovaně. A v podstatě vás vystěhují. Jediným možným řešením je přivolání firmy, která se zabývá dezinsekcí, spoustu věcí přitom budete muset vyházet, spálit, prostě zničit. Hlavně matrace.

Věci, které jste o vosách vědět možná ani nechtěli

Věci, které jste o vosách vědět možná ani nechtěli

Lezou vám drze do pití, chtějí ochutnávat z vašeho talíře a místo poděkování se vám odmění žihadlem. Vosy se, alespoň podle zpráv v domácích médiích se letos staly prvořadým problémem. Počasí jim totiž skutečně přeje, potravy dosud měly dost a dobře se množí.

Proč jsou někteří z nás magnety na komáry? Klíč je v metabolismu, genetice a navigaci

Proč jsou někteří z nás magnety na komáry? Klíč je v metabolismu, genetice a navigaci

Výzkumníci z laboratoří Floridské univerzity na Vero Beach zjistili již v roce 2011, že až 20 % lidské populace je pro komáry obzvláště zajímavá cílová skupina, delikátní, chutná a preferovaná. Důvodů je přitom dlouhá řada a věda má na toto téma spoustu odpovědí. Bohužel však z praktického hlediska těžko využitelných. Některé proměnné totiž neovlivníme a komárů je navíc na planetě přibližně více jak 3000 druhů. Pokud byste chtěli přestat být lákavou potravou pro všechny, byl by to úkol na celý lidský život. Nesplnitelný.