Mšice, hlodavci, krtci, svilušky... Zahrada má mnoho škůdců. Jak na ně? Někdy to jde přírodní cestou, jindy musí nastoupit chemie nebo technické prostředky. A nebo využijete přirozených nepřátel škůdce ve svůj prospěch. Přečtěte si naše rady, tipy. recepty a návody.
Bukové porosty, takzvané bučiny, tvořily kdysi až 40 % lesních porostů v naší zemi. Dnes buky představují jen cca 13 % všech dřevin v našich lesích a tradiční bukové lesy jsou často chráněné. Jenže současné klima nám návrat k někdejším pořádkům, tedy dominanci bukových porostů, zřejmě neumožní. Proč?
Sotva zasednete ke stolu, abyste si dopřáli na čerstvém vzduchu oběd, už tam jsou. Zvědavě šmejdí po stole, jako by si samy chtěly vybrat další chod podle ubrusu, bzučí okolo a neštítí se ani se pozvat na váš talíř. Mouchy jsou zkrátka otrava. Jak to ale dělají, že si vás tak rychle najdou?
Zimostráz neboli buxus zná určitě každý, můžeme z tohoto stálezeleného keře tvarovat nádherné topiary a tvořit nízké i vyšší živé ploty. Problém však je, že roste velmi pomalu a při pravidelném tvarovacím řezu se zdá být doba dosažení požadované velikosti a tvaru nekonečná. Trvá to dlouhá desetiletí. A když pak takové krasavce napadne škůdce, který je může zahubit, to nepotěší nikoho. Dejte si proto dobrý pozor na zavíječe zimostrázového, tento invazní druh hmyzu pocházející z orientu je již na celém našem území. Zasáhněte již nyní na podzim!
„Mámo, tady vysadíme ty jalovce a támhle budou jabloně a hrušně, čtvrtkmeny a polokmeny, jedna třešeň, několik švestek, aspoň 6 - kvůli slivovici, a hned vedle uděláme pruh s rybízy a angrešty...“ Každé plánování má něco do sebe, je šancí, nadějí, příslibem budoucna, tedy pokud není hned na začátku zásadní chyba. V tomto případě jalovce. Anebo hrušně. Rez hrušňová je totiž houba, která potřebuje dva hostitele. Hrušně a… jalovce. A čím blíže jsou u sebe, tím hůře.
Problémů mají naše původní borovice lesní více, než by se dalo předpokládat. Buď jak buď, začaly usychat, z části kvůli nevhodné výsadbě na nevhodných místech, z části proto, že již nedosáhnou svými kořeny na podzemní vody. Navíc jsou místně vytlačovány invazní borovicí vejmutovkou, která je na seznamu invazních druhů v ČR a skutečně dovede porostům tradičních borovic i jiných dřevin škodit. Mladé sazenice borovic, které měly nahradit monokulturní smrkové porosty, pro změnu likviduje klikoroh borový.
Sotva jsme zaparkovali auto u první benzíny za Znojmem, vykřikl nejmladší syn: „Vidíte to hejno?“ Z pole se zvedala masa tělíček, která tvořila ve vzduchu stále se přelévající a měnící obrazce. Dokonale synchronizovaná živá hmota. Tu zase usedli a pak hned, jako jeden muž, sborově vzlétli. Tady ale zrovna nebyly v okolí žádné vinice a tak vládlo docela ticho, žádné dunění, jen špaččí štěbetání tisíců neuvěřitelně rychlých hlasivek. Prý stokrát rychlejších svalů než jaké ovládají lidské mrkání očního víčka. Sotva jsme ale zastavili ve vsi, kde jsme měli být týden ubytováni, pumelice za pumelicí, každých pár vteřin, někdy se zdálo, že každou vteřinu. Rány jako by se poblíž odvíjela lítá bitva na život a na smrt.
Hmyz probouzí zvědavost nejen lidí, ale také psů a koček. A občas ta zvědavost může skončit nepříjemným bodnutím. Které druhy běžného hmyzu jsou pro domácí mazlíčky skutečným nebezpečím?
Z Plzně je to do Prahy jako když kamenem dohodíš, naše zemička je malá. Nedávno jsme v našem magazínu publikovali článek o reálné hrozbě výskytu sršně asijské. V podstatě vědci v té době ještě nevěděli, zda se už na našem území nevyskytuje, sousední Německo již tuto sršeň zaznamenávalo a řešilo. A první důkaz je zde. Na pozoru by přitom měli být především včelaři.
Dá se říct, že podzim je roční období, kdy něco krásného končí, aby něco dalšího krásného mohlo začít. Této poetice ale hmyz ani neodbytní hlodavci nerozumí. Proto se snaží, aby to krásné pro ně neskončilo. A tak se s klesajícími teplotami snaží proniknout do vašeho vyhřátého a dobře zásobeného domu, aby si prodloužili sezónu o další prázdniny.
Z nepříjemných invazních druhů hmyzu patří kněžice k těm nejhorším. Navíc jsou to neuvěřitelně smradlaví brouci. Tito imigranti pocházející z Afriky a Asie u nás sice neničí sóju, rýži a jiné exotické plodiny, vystačí si však i s místní produkcí. Požírají všechny části rostlin, likvidují i nezralé plody, přezimují kdekoli a množí se geometrickou řadou. Oproti našim místním středoevropským kněžicím může stihnout konkrétně kněžice mramorovaná za rok i několik generací. Kněžice zeleninová sice zřejmě jen jednu, ale škodí neméně. Ne náhodou žádají vědci veřejnost o monitorování dvou zavlečených druhů kněžic na webu najdije.cz. Každý, kdo se zapojí, se vlastně stane jakýmsi on-line občanským vědcem, jelikož věda je především o důkazech, tedy o sběru dat.
S novými invazními škůdci se poslední dobou roztrhl pytel. Kombinace teplejšího klima a lidské přepravy, tedy přepravy nejen osob, ale především zboží všeho druhu z různých míst planety na jiná, způsobují čím dál tím většímu počtu pěstitelů vrásky na čele. Novým hitem je velmi nebezpečná vrtule ořechová, Američanka, která dovede zdecimovat úrodu oblíbených vlašských ořechů. Výzkumníci proto žádají o pomoc veřejnost.
Na jihu Evropy právě probíhá v důsledku oteplování invaze nebezpečných ohnivých mravenců, kteří v USA vytlačují původní druhy, způsobují ohromné škody na majetku a nebezpeční jsou i pro lidské zdraví. Šíření nového druhu je přitom obtížné zastavit, dovede dokonce překonávat i řeky a jiné vodní plochy, staví si jakési vory. Dobrou zprávou pro naši domovinu zatím je, že by se muselo oteplit natolik, aby u nás nastalo subtropické klima.
Kůrovcová kalamita donutila vlastníky lesů vykácet rozsáhlé plochy především smrkových monokultur a plán je nyní jasný. Opět zalesnit, ale pestřeji a odolněji. Má to ale háček. Kde dříve páchal zlo lýkožrout, tam nyní nastupuje klikoroh borový.
Usychání a opadávání větviček tújí je dosti častým jevem, který může mít více původců. V odborné literatuře jsou uváděny 4 různé příčiny. Jednou z nich je sucho, další posypové soli, velmi nepříjemné jsou houbové choroby a napadení hmyzem. Velice nebezpečný je pak zcela nový škůdce, krasec skvostný, nádherný brouk, který však dovede zlikvidovat celé porosty tújí.
Když už na nějaký štípanec narazíte, moc se toho vlastně dělat nedá. Škoda už je hotová. Někdy je snadné původce onoho štípnutí přehlédnout, jindy máte hned jasno. Většinou postačí otok na kůži mírnit studeným obkladem nebo chladivou mastičkou. Ale musíte se také postarat o to, aby těch škod nebylo víc.
Všechno to začalo vytlačením jalovců z jejich přirozeného přírodního prostředí. Vlastně cca posledních 50 let byli škůdci, tedy brouci, vázaní na jalovce ve střední Evropě považováni za vzácné a ohrožené. Jednoduše přišli o svůj biotop. To se ale změnilo.
Dotěrný hmyz a nepříjemní škůdci ztrpčují krásné letní měsíce většině z nás. Nezáleží na tom, zda žijeme ve městech či na vesnicích. Otravní malí tvorové si najdou cestu do všech domácností bez rozdílu. Jaké druhy jsou nejčastější a jak s nimi zatočit? Tyto otázky si zodpovíme v následujícím článku.
Jak to vlastně ne-funguje s rostlinami, které údajně mají odhánět obtížný hmyz a sloužit jako přírodní repelenty? To se v zelené lékárně urodilo jen tak, k lidskému užitku? A na které druhy pak vsadit, když chceme strávit léto bez štípanců a pisklavého bzučení?
Sekat trávu okolo jabloní, hrušní, třešní, slivoní a dalších druhů ovocných dřevin je ohromnou chybou. Trpí tím totiž jak samotné stromy, tak jejich budoucí úroda. Proč?
Když lékař, pak choroby a také škůdci. A právě afrikán čili aksamitník je v našich zahradách učiněným šamanem bez oficiálního lékařského titulu. Byť pochází z amerických kontinentů a jménem si hraje na šamana afrického, dovede v našich podmínkách působit antibakteriálně, fungicidně a je nejúčinnějším hubitelem háďátek i ochráncem okolních rostlin.
11.10.2005
Mám dotaz ohledně malých, téměř nepatrných mušek, které se nám množí v hlíně. Postříkal jsem je postřikem proti létajícím škůdcům, týden byl klid, ale larvy zřejmě přežily. Nevíte náhodou, jak se jich zbavit a jak se škůdce jmenuje? Děkuji za jakoukoliv radu!
Vážený pane Pácal, drobné mušky jsou příčinu příliš vydatné zálivky. Postřik opravdu příliš nepomáhá. Pokud je to možné,…
16.1.2006
Mám cykas asi půl roku. Po měsíci se mu na jednom listu objevily hnědé tečky, šly oloupat. Nyní se tyto objevily na celé rostlině. Lysty žloutnou. Poradíte mi prosím, jak ji zachránit? Jde o nějakého parazita? A.
Dobrý den, Váš cykas je pravděpodobně napaden puklicemi nebo štítěnkami. Tento savý hmyz dokáže nejenom rostliny ale i pěstitele…
25.9.2006
Dobrý den. Potřeboval bych poradit se zvlaštním škůdcem. Je celý bílý, tvoří jemná vlákna, až chuchvalce podobné vatě v listech. Poradí mi někdo? Předem děkuji...
Dobrý den,jde pravděpodobně o červce, který je bílý a pokrytý bílou vatou. Jde o savý hmyz, který škodí hlavně na spodní straně listů…
1.8.2007
Před časem jsem se přestěhovala a má nolinka má podobné známky...škůdce??? listy jsou jakoby spálené a jsou na nich hnědé až černé tečky.... poradíte co s tím??? Nechci o ni přijít...děkuji.
Dobrý den,Vaše rostlina je pravděpodobně napadena červcem nebo puklicemi. Tyto škůdce otírejte z listů hadříkem smočeným v lihu a…
4.8.2008
Dobrý den, prosím o pomoc se škůdcem v pokojových rostlinách (ficus bejamin, barrok, banánovník a břečťan). Asi před měsícem jsem bojovala na těchto rostlinách se sviluškou (nejprve bioolem a poté insekticidem ve spreji). Pečlivě jsem pak kontrolovala listy a opakovala postřik. Rostlinám pak začaly opadávat listy a žloutly. Fikusy jsem nakonec radikálně seřezala a teď se začly vzpamatovávat, krásně a hustě obrůstají. Vše se zdálo v pořádku, svilušku jsem na listech už znovu neobjevila. Ale včera, když jsem opět kontrolovala listy, jsem zjistila, že se v substrátu zmíněných rostlin pohybuje obrovské množství maých (1-2mm) velkých broučků. Jsou světle hnědí, až do průsvitna, kulatého tvaru, pohybují se velmi rychle a neskáčou. Je jich plný substrát, zalézají dovnitř a zase vylézají. Vyhledávala jsem v databázi všech škůdců a nic podobného jsem nenašla. Jsou jak v proschlém, tak i ve vlhkém substrátu. Už si nevím rady, mám pocit, že se zbavím po lítém boji 1 škůdce a objeví se jiný. Neví někdo o co se jedná? Není možné, že by se jednalo o nějaké jiné stádium svilušky? Protože ti broučci v substrátu vypadají jinak než sviluška, kterou jsem objevila na listech jsou větší a tmavší a pohybují se mnohem rychleji. Nikde jsem neobjevila obrázky stádií svilušek. Jen mi přijde divné, že se tito substrátoví škůdci objevili na stejných rostlinách, kde byly předtím svilušky. Děkuji moc za jakoukoli radu. Potažmo za informaci, kde se koná nějaká poradna, kam by mohl člověk rostlinu i se škůdcem přinést. Děkuji.
Dobrý den,škůdce v půdě se pokuste zlikvidovat tak, že květináč s rostlinou ponoříte do kbelíku s vodou, kde jej alespoň z části…