Jak se bránit proti suchu? Kde sehnat vodu pro zahrádku i pro bydlení? Jak vodou šetřit a jak to zařídit, aby hned neodtekla a zadržela se u nás? Přečtěte si naše rady.
Je to prosté: maximálně zužitkovat zdroje, které se nabízí a jsou zdarma. Uzpůsobit mechanismus zalévání aktuálnímu počasí a potřebám rostlin, fungovat v úsporném režimu. A také se vyplatí dopředu zařídit, aby vaše zahrada nebyla moc žíznivá. Jak na to?
Kde je dřevo třeba? Prakticky všude, tedy alespoň ve stavebnictví, o truhlářích, tesařích a dalších řemeslech se dřevem souvisejících nemluvě. Ale i při přepravě zboží a materiálu a v dalších odvětvích, například i při výrobě papíru včetně toho toaletního. A právě cena dřeva zaznamenává enormní růst.
V předchozím článku jste se mohli dočíst, proč je dobré využívat dešťovou vodu, jak vybrat podzemní nádrž a ostatní příslušenství. Tímto článkem bychom vám rádi nastínili, jak vypadá realizace uložení a napojení podzemní nádrže a její nejčastější chyby.
Pojem dešťová zahrada nepředstavuje nic jiného než originální, ovšem zcela přirozený způsob, jak na pozemku nakládat s dešťovou vodou. Jak takovou dešťovou zahradu vytvořit?
Na výsadbu stromů nebo tvorbu tůní a mokřadů, čili zlepšení stavu krajiny a především její lepší schopnost zadržovat vodu posílá Ministerstvo životního prostředí (MŽP) 60 miliónů korun. Tato částka by měla pomoci v boji se suchem.
Nároky na zálivku se odvíjí podle podnebí v domovině pokojových rostlin, stejně jako nároky na vzdušnou vlhkost. A pokud jde o rostliny, které pochází z tropických deštných lesů, pouhá zálivka jim opravdu nestačí.
Mírné zimy posledních let mají sílu nás ukolébat, že ty dřívější tuhé se již jen tak nevrátí. Počasí je však velmi vrtkavé, jeho výkyvy mohou být značné a spoléhat se, že bude zima mírná i letos, je pošetilé. Nakonec před několika dny jsme u nás naměřili -15 stupňů Celsia a to je třeba ještě nějaký stupeň ubrat, jelikož čidlo teploměru je umístěno na chráněném místě na stěně starého domu, který vyzařuje mnoho tepelné energie. Zkuste zateplit starý řadový dům na náměstí či návsi v památkově chráněné zóně. Vraťme se však k mrazu a zahradám. Co dovede mráz napáchat v zahradě a jak naopak pomáhá?
Obce, které chtějí lepší klima ve svém katastru, mohou žádat o dotaci, ze které získají až 2 milióny korun na zpracování akčních plánů pro udržitelnou energii a klima, ale také třeba na organizaci workshopů. O dotaci mohou požádat obecní samosprávy, které jsou sdružené v Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima.
Změny klimatu, kterých jsme v posledních letech svědci, přináší řadu problémů. Dlouhotrvající sucha mohou za pokles vody ve vodních tocích a úbytek vody ve studnách, přívalové deště zase splachují ornou půdu a ve městech způsobují lokální povodně a záplavy. Nové technologie umožňují v boji s následky povodní výrazně pomoci.
Letos bylo po mnoha letech léto přece jen deštivější a také chladnější, ale z dlouhodobého hlediska se krajina ještě nestačila vodou nasytit. Problém sucha přitom na našem území řešíme intenzivně již od roku 2014, kdy bylo jasné, že trend horkých a suchých letních měsíců, ale i suchých zim a vůbec menšího úhrnu srážek nás trápí a bude trápit.
Věděli jste, že když budete využívat dešťovou vodu v domácnosti, dokáže vám zajistit až poloviční úspory pitné vody? Podzemní nádrže, patřící k nejvhodnějšímu řešení k uložení dešťové vody, jsou poslední dobou čím dál oblíbenější. Navíc věřte, že vaší zahradě prospěje dešťová voda více jak voda pitná.
Přijďte si prohlédnout kvalitní podzemní nádrže pro zachytávání a následné celoroční využívání dešťové vody. Navrhneme řešení přímo pro vás, nakoupíte se slevou a můžete vyhrát příspěvek na vámi objednanou nádrž, nebo nádrž dostat dokonce zdarma! Na nádrže na dešťovou vodu můžete také stále získat dotaci a je to velmi snadné. Jak na to, vám poradíme i letos na veletrhu FOR ARCH 2020.
Cedry jsou úctyhodné, dlouhověké stromy ohromného vzrůstu, o nichž najdeme zmínky již v Bibli. Pyšní se navíc svou typickou vůní, odolností i kvalitou dřeva. Vlastně jde o jedny z nejzajímavějších jehličnanů, které můžeme pěstovat jako okrasné i v našich podmínkách. Ovšem právě v cedrech se ukrývá ještě jeden potenciál, mohou být jednou z dřevin, která v brzké době zachrání naše monokulturní lesy decimované kůrovcem, ale také suchem a horkem.
V rozmarech české zimy se na předchozí horké léto vzpomíná hezky. Ostrůvek Baljenac vám s tou lehkou melancholií pomůže. Je malý, skoro kapesní. Na krátkou dovolenou by ale určitě stačil. Jeho skutečná mimořádnost ovšem vynikne až tehdy, spatříte-li ho z výšky.
Pokud byste dnes hledali českého sportovce, umělce, vědce, mediální hvězdu či politika, který plní stránky světových médií nejvíce, budete překvapeni. Je to bobr. Postavením hrází a obnovením přírodního mokřadu pod Dolejším Padrťským rybníkem v CHKO Brdy na Rokycansku totiž ušetřil státu desítky milionů korun. Zpráva o tomto stavebním počinu se dokonce stala jednou z deseti nejlepších světových událostí loňska. Citována byla snad ve všech významných zahraničních médiích.
Místo z bambusového houští se vynořila z trnek, šípků, hlohů a ostružin. Kdo čekal smečku toulavých vlků, rysa nebo medvěda hnědého, musel být překvapen. Do hávu pandy jakožto symbolu ohrožené přírody se totiž oděl Světový fond na ochranu přírody (WWF) již před čtyřiašedesáti lety. A nyní vkročil i do české přírody, momentálně z pražské Březinovy ulice, kde od roku 2025 sídlí.
Je úplně jedno, jestli se přímo zeptáte umělé inteligence nebo budete vyhledávat rady v různých hobby magazínech a rádcích zahrádkáře. Vždy se dozvíte, že i v lednu vás v zahradě čeká spousta práce. A hned následují nějaké tipy nebo rovnou podrobný soupis všeho, co musíte udělat. A z čeho se pořádně zapotíte. Uklidníme vás. Ne, není to pravda. V lednu se řiďte příslovím „V lednu za pec si sednu“. Trávit ale úplně celý měsíc jenom za pecí se také nevyplatí. Zuří boj o vodu.
Nová filtrační membrána má vyřešit problémy s kombinovaným znečištěním vody při čištění odpadních vod v průmyslových oblastech, v rozvojových zemích i za krizových situací. Pomoci má v oblastech postižených přírodními katastrofami i při válečných konfliktech, kdy je kromě čisté vody omezený přístup i k elektrické energii. Svou novou technologii představili vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB – Technické univerzity Ostrava v prestižním časopisu Chem.
Jaké budou dopady klimatických změn a hlavně sucha na růst stromů? Vědci publikovali v prestižním časopisu Nature Communications alarmující výsledky rozsáhlého evropského výzkumu. Předpokládalo se, že stromy nahradí nedostatek vláhy delším vegetačním obdobím, výzkum však ukázal, že ztráty způsobené suchem už stromy nedoženou, jakmile dojde k bodu zlomu. A to se podle odhadů nemá stát později jak za 25 let.
Na webu intersucho.cz interpretují současnou situaci jako paradox. Co se týká půdy, sucho není, ale co se týká vodních toků a hlavně přehrad, vody je málo. Jak si to máme vyložit? Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe je situace bez půdního sucha s ohledem na poslední roky výjimečná. Řekl pro web ekolist.cz: „Průtoky se celý rok pohybovaly často na průměrných či podprůměrných hodnotách a podzimní srážky nebyly tak vydatné, aby voda z nich přehrady naplnila.“ Jak je ale možné, že voda nechybí právě půdě?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
