přístavba stávající chaty na cizím pozemku
Dobrý den. Vlastníme chatu, která leží na pozemku lesů ČR. Chtěli bychom si přistavět k této chatě zastřešenou terasu cca 12 m2. Nevím, zda se v tomto případě jedná o drobnou stavbu, či přístavbu a jaká povolení budeme k této realizaci potřebovat?
Pokud bude terasa komunikačně propojena se stávající stavbou, bude se jednat o její přístavbu, která bude podléhat vydání územního…
možnost zastavění pozemku v průmyslové zóně
Dobrý den, chtěla bych se zeptat: vlastním pozemek, který je v průmyslové zóně. Změna územního plánu se chystá až za 5 let. Dalo by se na tomto pozemku postavit třeba obytná chata nebo budova, která by měla okolo 100 m2? Předem děkuji za odpověď
Stavby, které je možné na daném pozemku umístit a činnosti, které lze na něm provádět vyjmenovává územní plán obce ve své textové…
povolení přístavby RD
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat: máme RD. Bydlíme zde s maminkou manžela, která má zde výminek. A to přesně ložnici a obytnou kuchyň. Chceme ji k této části RD přistavět koupelnu a verandu se samostatným vchodem. Šíře přístavby by byla asi tak 2 m a délka 5 m (co nejméně). A moje otázka je, co potřebuji za kroky, abych mohla tuto přístavbu podniknout? Děkuji předem za odpověď
Pokud bude půdorysná plocha rodinného domu (včetně plánované přístavby) do 150 m2 (viz. § 104 stavebního zákona), bude povolení jeho…
provedení zabezpečovacích prací na společné štítové zdi RD v řadové zástavbě
Dobrý den, jakým způsobem postupovat, když stavební úřad nařídil provedení zabezpečovacích prací na stavbě - společné štítové zdi řadové zástavby? Jedná o objekty staré zhruba 120 let. Zabezpečovací práce byly nařízeny oběma vlastníkům domů, kterých se tato společná štítová zeď týká. Z ničeho však nevyplývá, že štítová zeď je skutečně ve vlastnictví obou. V řízení, které stavební úřad vedl, také ani jeden z vlastníků společné vlastnictví nezpochybnil. Dá se tedy považovat, že když ani jeden z vlastníků nezpochybnil společné vlastnictví, za to, že je skutečně ve vlastnictví obou? Z doloženého statického posudku vyplývá, že obě stavby jsou na štítové zdi existenčně závislé a skutečně je štítová zeď společná a vinu na špatném stavebním stavu řeší statický posudek jako společnou. Z jedné strany špatnou údržbou a z druhé strany demolicí objektu kolny, která byla na této štítové zdi také závislá a částečně štítovou zeď podpírala. Demolice byla stavebním úřadem povolena dodatečně a vlastník, který částečně způsobil špatný stavební stav zdi touto demolicí, souhlasí s nařízeným zabezpečovacími pracemi a je ochoten je provést. Krajský úřad v současné době řeší odvolání proti rozhodnutí o nařízení zabezpečovacích prací. Může tento úřad potvrdit rozhodnutí o nařízení prací oběma vlastníkům, i když z žádné evidence či podkladů nelze skutečně zjistit vlastnictví? Jelikož odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek a termín pro provedení prací již vypršel, jak bude krajský úřad postupovat v případě, že potvrdí rozhodnutí a odvolání zamítne nebo rozhodnutí zruší a vrátí k novému projednání, pokud může takto vůbec postupovat, když práce měly být již provedeny? Jediným dokladem v celé věci je dokumentace z roku 1889, kde původní vlastníci společnými silami, ve společné úhradě postavili mezi pozemky ohradní zeď jako plot, který také společně užívali. Žadatelem o stavbu ohradní zdi byl pouze jeden vlastník se souhlasem druhého. Na této zdi však ten, který žádal o stavbu ohradní zdi, později postavil právě štítovou stěnu z důvodu nástavby 1. patra opět se souhlasem druhého vlastníka. Druhý vlastník, který se stavbou souhlasil, provedl také nástavbu. Doklady se však nedochovaly. Tedy, komu měl stavební úřad skutečně nařídit zabezpečovací práce na společné štítově stěně? Celý postup je dle zákona č. 183/2006 Sb. Děkuji.
Stavební úřad musí především podniknout všechny kroky k tomu, aby zjistil, kdo je vlastníkem této zdi. Zajistit si dostupné znalecké…
umístění kůlny na zahradní nářadí
Chtěla jsem na mé zahradě postavit kůlnu na zahradní nářadí a další věci (sekačka, pila, jízdní kola, zahradní sedací nábytek), dřevěnou, na betonových pilířích. Podle velikosti a ostatních podmínek bych se vešla do § 103 stavebního zákona, který uvádí, že jsou to stavby, které není potřeba ohlašovat a ani žádat o stavební povolení. Poté jsem se na stavebním úřadu dozvěděla, že na tuto drobnou stavbu musím žádat o územní rozhodnutí. Protože tomu nerozumím, zdá se mi to nelogické. Žádat o územní povolení podle mne popírá tvrzení § 103. Je to pravda? Jak to tedy je? Muže mi to, prosím, někdo vysvětlit? Předem děkuji
Pokud stavba svými parametry a svým vybavením odpovídá stavbám uvedeným v ustanovení § 103 stavebního zákona a stavební úřad pro ni…
kolaudace RD bez přístupové komunikace
Dobrý den, nevím na koho se mám obrátit ve věci zbudování komunikace k rodinnému domu? Máme nově postavěný RD uprostřed pole a nemáme komunikace ani osvětlení. Nemůžeme se autem dostat od garáže, kde máme štěrk a pěšky je to taky velice obtížné s tím, že brzy ráno chodíme úplně potmě do práce po podlážkách, které máme až k silnici. Starosta nám sdělil po postavění domu, že nebude silnice až do roku 2011. Na dům mám hypotéku, potřebuji kolaudovat a nemůžu. Můžete mi pomoci, jsme zoufalí? Děkuji
Chybou je, že stavební úřad vydal stavební povolení na rodinný dům, aniž by v tu dobu byla zkolaudována komunikace, zpřístupňující…
rekonstrukce RD a bývalé kovaárny a realizace parkovacích stání
Náš klient je vlastníkem pozemku s RD, který hodlá podrobit rekonstrukcí. RD tvoří dva objekty a to rodinný dům a dále přistavěný objekt kovárny. Objekty jsou současné době samostatné, rekonstrukce spočívá v jejich funkčním propojení. Na pozemku bude ještě vybudována parkovací platforma o ploše cca 28 m2 (ocelová konstrukce s betonovou deskou). Můžete nám prosím poradit, jaký procesní postup máme zvolit, zda potřebujeme územní souhlas o změně využití prostoru pro parkovací platformu? Stavební povolení či ohlášení stavby? Dále jsme zjistili, že druhý objekt – kovárna, není zanesen v katastru nemovitostí. Jak máme v tomto případě postupovat?
Pokud není kovárna zanesena v katastru nemovitostí, je nutné dohledat doklad, na základě kterého byla uvedena do trvalého užívání…
přístavba stavební úpravy RD a nesouhlas souseda se stavbou
Dobrý den. Po několika letech žití ve stísněných podmínkách malého domu, jsme se s manželem dostali do finanční situace, kdy si konečně můžeme dovolit rozsáhlejší rekonstrukci našeho domu. Dům stojí v řadové zástavbě a máme ze stavebního úřadu územně plánovací informaci, z níž vyplývá, že by neměl být problém stavbu dle navrhovaného projektu postavit. Jednalo by se o celkovou plochu cca 112 m2, jedno podzemní, jedno nadzemní podlaží a podkroví. Dva sousedi, každý z jedné strany v řadě, nemají vůči stavbě námitek. Avšak máme ještě třetího souseda a ten má dům umístěn severovýchodně od našeho domu. V podstatě jeho parcela sousedí s naší parcelou tak, že on má zadní část nalepenou na naší levé straně (při pohledu na dům zezadu). Jeho parcela je zcela obestavěná, vevnitř má malý dvorek, na náš pozemek nalepenou zeď s dílnou a průjezdem. Směrem k našemu pozemku avšak přes jeho dvůr, dílnu (vzdálenost cca 7 m k hranici pozemku) + náš odstup přístavby od jeho parcely (3 m) je to celkem cca 10 m - v hranici pozemku stojí jeho zeď. Ovšem on tím, že jeho dům vůči našemu stojí z boku, se bude na bok našeho domu dívat z verandy, za níž má dvě okna do obytných místností (dětských pokojů). Jde mu hlavně o výšku navrhovaného domu (ta má být cca 7 m, ovšem tento soused je vlastně o úroveň níže než my). Domy jsou ve svahu a my z ulice máme jedno patro a po schodech dolů suterén - on má všechny obytné místnosti ještě o něco níže než je úroveň našeho suterénu. Z jeho strany bude tedy dům vysoký něco přes 9 m. Zatím nám odmítá udělit souhlas potřebný k ohlášení stavebních prací a vyžaduje studii zastínění (argument - manželka chce mít na verandě teplo). Zdůrazňuji, že jeho dům, vůči našemu stojí na severovýchodní straně - je vůbec možné abychom mu stínili? Jednak mám problém, že jsem nikde nenašla, v jakých cenových relacích se taková studie pohybuje, kdo ji platí, pokud my, tak zda můžeme po sousedovi následně vymáhat její proplacení, pokud se ukáže, že ho novou stavbou nijak neomezíme? Dále se chci zeptat, zda když by to muselo dojít k povolení stavby stavebním úřadem, které by nám bylo vydáno, on se odvolal, SÚ námitku zamítl jako neopodstatněnou, on se odvolal znovu s jinou námitkou atd.? Je to člověk, jenž je v povědomí občanů obce zapsán jako věčný stěžovatel, tudíž lze tento scénář očekávat. Jak dlouho to takhle může dělat a zda nám může takhle vše nekonečně dlouho protahovat? My jsme již udělali tři ústupky co se výšky a hloubky domu týče na úkor několika metrů čtverečních obytných prostor v podkroví. Dále již však ustupovat nechceme a rádi bychom si připravili argumenty na společnou schůzku, tak aby se nám podařilo souseda a jeho ženu přesvědčit k podpisu ohlášení. Poraďte prosím, pročetla jsem všechny dotazy na stránkách, ale nikde jsem nenarazila na obdobu našeho problému. Nejde ani tak o odstupovou vzdálenost, ale o celkovou výšku domu. Je tohle někde specifikováno, jak vysoké domy musí být, nesousedí-li spolu štíty, vlastně mají jen společných cca 10 m boční zadní zdi? Dotaz je asi dost krkolomně napsaný, neznám přesné termíny a tak to ze mě padá, jak mi to přijde na mysl. Snad se s tím nějak poperete. Děkuji předem za rady.
K ohlášení stavby dle § 104 stavebního zákona se nepředkládá souhlas vlastníků sousedních pozemků, ale důkaz o tom, že jste tyto…
kolaudace užívané stavby RD
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jsem majitelkou 1/2 RD, druhou polovinu vlastní má matka, stavba měla být cca před 15 lety zkolaudována, dodnes není a my bychom rádi přistavovali podkroví apod., pokud bychom chtěli stavbu zkolaudovat, máme počítat s jakou sankcí, případně s čím můžeme počítat? Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem
Sankce za nezkolaudování stavby neexistuje, existuje pouze sankce za užívání stavby bez kolaudačního rozhodnutí. Této se ale u stavby…
plánovaná stavba RD a nesoulad mezi výkresy územního plánu
Při předběžném zjišťování na stavebním úřadě, zda lze postavit RD na našem pozemku, jsme zjistili nesoulad v územním plánu a to mezi 1. výkresem funkčního využití krajiny, kde je pozemek veden jako zahrada a 2. regulačním výkresem, kde je pozemek veden jako zastavěné území, tedy s možností stavět RD vesnického charakteru pro bydlení. Kterým výkresem se tedy má stavební úřad při rozhodování řídit? Pracovníci stavebního úřadu nám nebyli schopni dát jednoznačnou odpověď. Děkuji
Pro řešení dané věci nejprve požádejte o vyjádření pořizovatele územního plánu, kterým je předmětná obec nebo městský úřad. Ten…