Rekonstrukce tu nevznikla jako uspěchaná radikální proměna, ale jako další vrstva v postupném vývoji starého domu. Podkroví, které přetvořily architektky ze studia Plus One Architects, dnes nabízí klidné zázemí. Je to příklad velmi vítané změny chalupy na Vysočině.
Dnes typická venkovská chalupa
Hotovo? To tu naposledy bylo někdy ke konci 19. století. Tehdy totiž byla stavba usedlosti, zahájená původně v roce 1820, dokončena. Od té doby si statek žil svým vlastním životem, zasazený do kopcovité krajiny Vysočiny. K silnici se stavěl kamennou zdí, s velkými dřevěnými vraty do stodoly, za níž se pak skrýval vlastní obytný objekt hospodáře – tedy to, co je dnes venkovskou chalupou.
Plus One Architects se zapojují
Tu si před třiatřiceti lety pořídil nový majitel, který se – spolu se svou rodinou – pustil do zvelebování exteriéru. Svépomocně. Byla to pořádná dřina, takže na rekonstrukci prvního patra došlo až v roce 2020. Následně majitel dospěl k názoru, že bude účelnější přenechat rekonstrukci druhého patra – náročnější a s očekávanou rozsáhlejší přestavbou – profesionálům. To byl ten moment, kdy se do osudu dvousetleté chalupy na Vysočině zapojili lidé z ateliéru Plus One Architects.
Práce s náladami a světlem
Jejich hlavním zadáním bylo vytvořit útulné a relaxační zázemí pro širší rodinu a přátele, s dostatkem soukromí uvnitř, i s diskrétností a ohleduplností vůči okolní přírodě. Návrh přitom navazuje na spodní patro pouze vybranými materiály, s nimiž se organicky propojuje. Například masivním smrkovým dřevem a prací s původní kamennou zdí. Jinak si ale ono přestavované a přebudovávané horní patro vytváří svou osobitou identitu.
Užité tmavé odstíny a syrové materiály v soukromé části podkroví působí pro běžnou chalupu poněkud netypicky, ale právě díky nim zde vznikla požadovaná atmosféra. V kombinaci s cíleně navrženým osvětlením prostor omezuje množství rušivých podnětů a podporuje soustředění i odpočinek. Vzniká tu hájemství, které není cílem světloplachých, ale těch, co hledají klid. Tma je zde prostředkem ke zklidnění.
Místo pro návrat
Jak popisují architekti, dispoziční změny zahrnovaly zásahy do konstrukce podlahy, které rozšířily užitnou plochu. Podlaha se zvýšila dřevěným podbitím tak, aby se sjednotila výšková úroveň, což si vyžádalo i nové schodiště ze spodního patra. Úpravy podkroví umožnily osadit původní otvory v kamenné stěně novými okny a přivést denní světlo hluboko do dispozice. Světlo tak vstupuje do prostoru nepřímo a podporuje klidnou atmosféru.
Architektka Kateřina Průchová popisuje i řešení, při němž se zvýšením podlahy okna jeví být vůči zemi částečně zapuštěná a v místnosti jsou vidět pouze horní rámy. Soukromí, bezpečí i míru propojení s krajinou lze pak citlivě regulovat pomocí doplněných okenic.
Výhodou realizace byla hluboká znalost domu samotnou rodinou investora, která pomohla zpřesnit možnosti zásahů i samotné provedení. „Majitelé od začátku věděli, že nechtějí rekonstrukci uspěchat. Důležité pro ně bylo udělat ji promyšleně a kvalitně, i kdyby to mělo trvat déle,“ říká spoluautorka návrhu, architektka Petra Ciencialová.
Interiér rekonstruované Chalupy na Vysočině je tak rozdělen na dvě části. A to jak dispozičně, tak i svým světlem a náladou.
Zdroj: Plus One Architects
Foto: Radek Úlehla


