Sun Valley zní jako místo zalité sluncem, jenže zdejší horská krajina umí být po velkou část roku pořádně nehostinná. Greenhorn Cabin od Farmer Payne Architects na ni odpovídá robustní, ale citlivě členěnou architekturou, která se zařezává do svahu, otevírá se výhledům a současný komfort ukrývá do podoby tradičního horského domu.
Vzpomínáte na svůj první letní tábor? Chatky vonící dřevem a plísní, stany s podsadou, první noc pod širákem. Časy se mění a s nimi nároky dětí i rodičů. Nová škola v přírodě z Číny ukazuje, jak může dětský tábor vypadat v budoucnu – a jak vypadá, když ho pro městské děti navrhnou architekti.
S přibývajícím věkem pomalu mizí pocity romantiky spojené s ohněm plápolajícím v kamnech. Důvodem je nutné zásobení se dřevem, jeho příprava a neustálé doplňování paliva. Je to namáhavé. Jako určitá alternativa se jeví nástěnné kotle či kamna na pelety, ale také nejsou úplně bez práce. Bezpracné je vytápění plynem, ale ten nebyl do chatových oblastí a osad zaváděn. Tedy plyn zemní, plynovod. Senioři proto často řeší vytápění propanem, úplně bychom ale nelámali hůl ani nad solární energií.
Nový víkendový dům byl postaven na výjimečném místě v jižní části Moravskoslezských Beskyd. Vlastně jde o nezastavěnou horskou krajinu, ze které vyčnívá jenom několik okolních usedlostí. A tak se architekti rozhodli vyčnívat ještě méně a novostavbu horské rekreační chaty zařízli do svahu. Architekti hledali těžiště návrhu v prapůvodní horské atmosféře, navíc do projektu promlouvala správa CHKO Beskydy se svými stavebními předpisy komplikujícími tvůrčí snahy. Minimalismus se tedy přímo nabízel.
Jezdí k vám „na chatu“ návštěvy až nápadně často? Možná by se vám vyplatilo postavit jim dům pro hosty. Právě tak to udělali majitelé nemovitosti v newyorském Accord.
Stovky pohádkových zámečků, které měly nabídnout luxusní bydlení klientům z Perského zálivu, dnes stojí opuštěné v turecké krajině. Projekt Burj Al Babas měl být městem snů, místo toho se proměnil v bizarní město duchů. Příběh jeho vzniku a krachu přitom ukazuje, jak snadno se může představa o luxusu změnit v architektonický kýč a velkolepý záměr v developerský propadák.
Chata nebo chalupa se zařizuje jinak než byt. Přes zimu často promrzne, na jaře v ní bývá vlhko a většinu roku do ní nikdo nechodí. Venkovský styl proto není jen estetika - masivní dřevo, kamna a co nejméně věcí jsou tady především praktická volba. Poradíme, na co při zařizování myslet.
Postavit dům a přitom neutratit ani halíř? Pro dnešního stavebníka je to nepředstavitelné. Tradiční sámské goahti si ale vystačilo s tím, co nabízela okolní krajina: dřevem, březovou kůrou a drnem. A přece chránilo před větrem, deštěm, sněhem i zimou. Ukazuje, že dobré bydlení nemusí být velké, drahé ani složité.
Snímky zasněžené krajiny v okolí tohoto víkendového domu vypadají za letního horka spíš jako nemístná legrace, ale míněny tak určitě nebyly. Projekt Woods Retreat, který stojí v lesích státu New York, a jsou za něj odpovědní architekti z ateliéru BE_Design, navíc skutečně vznikl jako reakce na vedro.
Bydlet minimalisticky, ale stanovat maximalisticky? Bohužel ano. Je to sice trochu paradox, že největší kempovací stan na trhu je dnes násobně větší než klasický tiny house, ale ve světě to tak prostě chodí. Ani ve Spojených státech amerických to není jinak. Architekti z Atelieru Lune to posouvají dál tím, že ve svém studiu ve Scottsdale dokonce navrhli pro kempování celý dům. Kempovací dům.
Většina chat klade obytné místnosti co nejblíž terénu a ložnice ukrývá spíše do podkroví. Long Lake Cottage v kanadském Ontariu na to jde přesně opačně. A není to jediná věc, která je tu řešena jinak. Výsledkem je velmi zajímavá mozaika netradičně řešené moderní chaty v divočině. Chaty, která vznikla na místě, kam investor jezdil dříve stanovat.
Nízkonákladová rekonstrukce téměř stoleté chaty v Davli od studia The Builders ukazuje směr, kterým se vydává nová generace chalupářů a chatařů. Touha po autenticitě a skromnosti střídá éru opulentních přestaveb.
Představa o ideálním úkrytu před shonem moderního světa se v posledních letech radikálně mění. Éra okázalých, na sílu prosazených satelitních vil pomalu ustupuje diskrétnímu luxusu. Ten nespočívá v počtu stovek metrů čtverečních, ale v tom, jak dokonale dokáže stavba splynout se svým okolím. Skvělým příkladem tohoto trendu je Dům Truhlík z dílny renomovaného studia A69 – architekti, který ukazuje, že ty nejlepší nápady obvykle vznikají jako reakce na nečekané překážky.
Chybí vám kancelář, šatny pro zaměstnance nebo zázemí na stavbě? Kancelářské kontejnery a stavební buňky nabízí hotové řešení během několika týdnů — bez stavební firmy, bez čekání a s cenou známou předem.
Obytný kontejner už dávno není provizorium ze staveniště. Moderní obytné buňky slouží jako celoroční bydlení, mobilní domy i rekreační objekty. Jak taková stavba vzniká, kolik stojí a proč o ni roste zájem po celé Evropě?
Myslíte si, že na vlastním dvoře si můžete dělat, co chcete, v lese patří vzduch i stromy všem a večerní zahradní party s přáteli je vaše ústavní právo? Chyba lávky. Cesta od nevinného opečení buřta k pokutě za jednu přerostlou břízu bývá překvapivě krátká. Připravili jsme přehled běžných i méně známých přestupků, abyste peníze raději nechali v rodinném rozpočtu.
Zatímco klasický tramping stavěl na celtě, usárně a uvařeném čaji v plecháčku nad ohněm, dnešní doba přinesla jeho moderní vývojový stupeň: glamping (spojení slov glamour a camping). Nejde o útěk před přírodou do luxusního hotelu, ale o přesný opak — o okamžitý návrat do divočiny, z něhož však nebolí záda a kde si večerní výhled na řeku vychutnáte ze sauny nebo se sklenkou lokálního vína v ruce. Jedním z nejvýraznějších a nejfotogeničtějších zástupců tohoto trendu v Ústeckém kraji je chata Veritas, posazená na skalním ostrohu nad meandrem Labe u Roudnice nad Labem.
Pokud to napíšeme hodně ve zkratce, když se po první světové válce vraceli mladí lidé z prožitých hrůz fronty, hledali únik. Místo přelidněných měst toužili po svobodě, čerstvém vzduchu a přátelství pod širým nebem. Nechali se inspirovat romány Jacka Londona či Karla Maye, myšlenkami skautingu i americkým Divokým západem. Tak se zrodil tramping - čistě československý fenomén, který obzvláště v kaňonech středočeských řek vytvořil osobitou kulturu. Kdo kdy četl například poetický trampský román Jaroslava Jana Paulíka Arizona, ten se může na podobná místa stále vracet a zhluboka dýchat trampskou atmosféru. Český tramping totiž kupodivu neumírá. Drobným důkazem pro mne bylo letošní lednové pozvání na akci, o jejímž zákulisí jsem netušil vůbec nic. Po otevření dveří do lokálu jsem uvnitř spatřil sedět více než 50 trampů a hrálo se na kytary. Bylo to hodně silné dýchnutí minulosti do tváře.
Méně metrů, méně věcí, méně dluhů. Filozofie, která v posledních letech rezonuje napříč západním světem, zapustila kořeny i v České republice. Jak zaznělo například v podcastu Ve vatě na Seznam Zprávách, z fenoménu tzv. „tiny houses“ a mobilních domů se stává víc než jen víkendová kratochvíle pro dobrodruhy. Pro čím dál větší skupinu lidí představují alternativní formu stálého bydlení. Jaká ale takové řešení přináší úskalí?
V posledních letech zažívají tiny houses obrovský rozmach. Pro mnoho lidí představují svobodu, únik od hektického života nebo chytrou investici. Jenže ne všechny malé domy jsou stejné. Zatímco některé vznikají jako kompromis mezi cenou a kvalitou, český projekt GOOMINI přichází s úplně jinou filozofií – nabídnout komfort, design a technologickou úroveň velkého domu v kompaktním formátu.
Kompaktní. Možná až příliš kompaktní. Zhruba to vás při pohledu na rekreační stavbu, nacházející se v zalesněných kanadských Laurentides, napadne jako první. A je pravda, že k návrhu tohoto objektu skutečně přistoupili architekti odlišně. Dá se říct, že se trochu inspirovali Skotskem. Nebo snad spíš skotskou?
Jde o architektonické dílo, které nepřímo ztělesňuje americký způsob života. Je totiž o přání, které vám někdo dokáže vyplnit. Ale také o efektivitě a o tom, že za své peníze dostanete to, co si objednáte. A není to vůbec špatné.
Abyste se dostali až sem, museli byste z australského letiště v Tullamarine pokračovat autem přibližně hodinu na jih. Hodinu, během které budete ve stále větší míře doceňovat, že to auto má pohon 4x4 a také klimatizaci. Hned za letištěm, posledním ve státě Victoria před pustinou, se totiž krajina mění. Nejprve se z obytných příměstských čtvrtí promění v malé venkovské komunity, posléze na pastviny a nakonec na kamenité stráně a balvanovité roviny pokryté řídkou vegetací. Pustiny.
