Pohled na fasádu domu De la Rive, stojícího na břehu řeky v Sainte-Anne-de-Bellevue. (Foto: Félix Michaud) Zobrazit fotky zobrazit 12 fotek

I tady by příběh zajímavého projektu mohl začít pohádkovým: „Byl jednou jeden dům“. Jde totiž o dům, který si vysloužil neméně pohádkové umístění, na břehu řeky v Sainte-Anne-de-Bellevue v kanadském Montrealu. A rovněž i patřičnou historii. V době svého dostavění, což už bylo před pár set lety, sloužil jako bydlení lékaře. Majestát profese majitele ty silné kamenné zdi docela jasně odrážely, bylo to nepřehlédnutelné bydlení. Větší část přízemí v sobě nesla prostory ordinace, čekárny a operačního sálu. To už je ovšem minulost.

Požadavkům na moderní bydlení už nevyhovovalo nic

V domě na břehu řeky, přezdívaném honosně De la Rive, už lékař nebydlí. A vlastně v něm už hezkých pár let nebydlel nikdo. Což se promítlo do stavu nemovitosti ne zrovna hezky. Někdejší klady domu, jeho silné zdi, v současnosti působily spíše odtažitě. Studeně. A platilo to i pro zařízení interiéru, které požadavkům na moderní bydlení příliš nevyhovovalo. Případným zájemcům o koupi nemovitosti také rozhodnutí neusnadňoval fakt, že stavba byla zapsána jako památkově chráněný objekt.

Takže co s tím?

Hlavní obytný prostor po otevření původní dispozice. Nový otevřený plán maximalizuje vstup světla. (Foto: Félix Michaud)
Hlavní obytný prostor po otevření původní dispozice. Nový otevřený plán maximalizuje vstup světla. (Foto: Félix Michaud)
Zachované masivní cihlové komínové pilíře uprostřed domu nyní slouží jako strukturální prvky. (Foto: Félix Michaud)
Zachované masivní cihlové komínové pilíře uprostřed domu nyní slouží jako strukturální prvky. (Foto: Félix Michaud)
Velké dřevěné oblouky propojující jednotlivé části přízemí podtrhují plynulý přechod mezi zónami. (Foto: Félix Michaud)
Velké dřevěné oblouky propojující jednotlivé části přízemí podtrhují plynulý přechod mezi zónami. (Foto: Félix Michaud)
Krbová stěna ve společném obytném prostoru. Kamenný obklad byl převzat z původní fasády. (Foto: Félix Michaud)
Krbová stěna ve společném obytném prostoru. Kamenný obklad byl převzat z původní fasády. (Foto: Félix Michaud)

Citlivý zásah, který nebránil přestavbě

Do řešení příběhu „domu s minulostí“ muselo vstoupit architektonické Mise à Jour Studio, které se ujalo komplexní proměny památkově chráněného domu. Objekt byl dříve rozdělen mezi obytnou část a lékařskou ordinaci, která zabírala téměř polovinu přízemí. Bylo třeba citlivě renovovat. Zásahem architektů se otevřela vnitřní dispozice, ale posílilo se i vizuální propojení s řekou. Nová okna přivedla více denního světla do samotného srdce domu.

Jak připouští sami architekti, jednou z hlavních výzev projektu byla přítomnost dvou mohutných zděných komínových pilířů uprostřed prostoru – pozůstatků původního uspořádání. Ty byly zachovány a zdůrazněny jako klíčové strukturující prvky návrhu. Organizují totiž dům podél dvou odlišných os: intimnější přední části a zadní části otevřené do dvora a směrem k říční krajině. Pro efektivnější propojení jednotlivých prostor byly vloženy velké dřevěné oblouky, které vytvářejí jemné přechody a zároveň zdůrazňují velkorysost objemů.

Zásah architektů reflektuje respekt k historické identitě i současnou architektonickou kvalitu. (Foto: Félix Michaud)
Zásah architektů reflektuje respekt k historické identitě i současnou architektonickou kvalitu. (Foto: Félix Michaud)

Dřevo tu už bylo, kámen se použil znovu

Při úpravách v interiéru dostal přednost přírodní dub v teplých odstínech, který navazuje na množství původních dřevěných prvků již přítomných v domě. Vedle původních cihlových pilířů byly do nového návrhu citlivě integrovány i další historické prvky. Přírodní kamenný obklad z vnější fasády, odstraněný kvůli vytvoření nových otvorů, byl zachován a řemeslně přepracován do podoby nového krbového ostění. Původní krb, dlouhá léta zazděný, byl tak obnoven a nyní tvoří dominantní prvek jídelny.

Jídelna a kuchyně s obnoveným původním krbem, který byl dlouho zazděný. (Foto: Félix Michaud)
Jídelna a kuchyně s obnoveným původním krbem, který byl dlouho zazděný. (Foto: Félix Michaud)
Hlavní koupelna je pod šikmou střechou. Má docela osobitý charakter. (Foto: Félix Michaud)
Hlavní koupelna je pod šikmou střechou. Má docela osobitý charakter. (Foto: Félix Michaud)

V patře pomáhají stávající zděné komíny strukturovat dispozice, zejména i hlavní koupelny, umístěné pod šikmou střechou. Neobvyklé výšky stropů určují uspořádání místností a využívají existující vikýře k vytvoření prostorové kompozice, která je osobitá a hluboce zakořeněná v charakteru místa.

Interiér horního patra ukazuje práci s atypickými výškami stropů a využití stávajících vikýřů. (Foto: Félix Michaud)
Interiér horního patra ukazuje práci s atypickými výškami stropů a využití stávajících vikýřů. (Foto: Félix Michaud)
Krása výhledů na řeku zůstala, stejně jako silné kamenné zdi domu, nezměněny. (Foto: Félix Michaud)
Krása výhledů na řeku zůstala, stejně jako silné kamenné zdi domu, nezměněny. (Foto: Félix Michaud)

Schodiště, dříve uzavřené, bylo kompletně proměněno v kultivovaný prvek z kovu a dřeva, který podporuje prostup světla mezi jednotlivými podlažími. Nově propojuje všechna tři patra domu i garáž v mezipodlažní úrovni, čímž posiluje celkovou soudržnost a plynulost interiéru.

Proměněné schodiště se z původně uzavřeného prvku stalo novotvarem z kovu a dřeva. (Foto: Félix Michaud)
Proměněné schodiště se z původně uzavřeného prvku stalo novotvarem z kovu a dřeva. (Foto: Félix Michaud)
Nové schodiště nyní propojuje všechna tři podlaží domu i mezipatra garáže. (Foto: Félix Michaud)
Nové schodiště nyní propojuje všechna tři podlaží domu i mezipatra garáže. (Foto: Félix Michaud)

Jako každá správná pohádka (kterou nenapsali bratři Grimmové) má i tahle dobrý konec. Dům s minulostí neztratil nic ze svého charakteru, majestátnosti. Jen se chytrými úpravami posunul tak, aby svým novým obyvatelům dělal radost.

Zdroj: MAJ - Mise à Jour

Foto: Félix Michaud