I tady by příběh zajímavého projektu mohl začít pohádkovým: „Byl jednou jeden dům“. Jde totiž o dům, který si vysloužil neméně pohádkové umístění, na břehu řeky v Sainte-Anne-de-Bellevue v kanadském Montrealu. A rovněž i patřičnou historii. V době svého dostavění, což už bylo před pár set lety, sloužil jako bydlení lékaře. Majestát profese majitele ty silné kamenné zdi docela jasně odrážely, bylo to nepřehlédnutelné bydlení. Větší část přízemí v sobě nesla prostory ordinace, čekárny a operačního sálu. To už je ovšem minulost.
Požadavkům na moderní bydlení už nevyhovovalo nic
V domě na břehu řeky, přezdívaném honosně De la Rive, už lékař nebydlí. A vlastně v něm už hezkých pár let nebydlel nikdo. Což se promítlo do stavu nemovitosti ne zrovna hezky. Někdejší klady domu, jeho silné zdi, v současnosti působily spíše odtažitě. Studeně. A platilo to i pro zařízení interiéru, které požadavkům na moderní bydlení příliš nevyhovovalo. Případným zájemcům o koupi nemovitosti také rozhodnutí neusnadňoval fakt, že stavba byla zapsána jako památkově chráněný objekt.
Takže co s tím?
Citlivý zásah, který nebránil přestavbě
Do řešení příběhu „domu s minulostí“ muselo vstoupit architektonické Mise à Jour Studio, které se ujalo komplexní proměny památkově chráněného domu. Objekt byl dříve rozdělen mezi obytnou část a lékařskou ordinaci, která zabírala téměř polovinu přízemí. Bylo třeba citlivě renovovat. Zásahem architektů se otevřela vnitřní dispozice, ale posílilo se i vizuální propojení s řekou. Nová okna přivedla více denního světla do samotného srdce domu.
Jak připouští sami architekti, jednou z hlavních výzev projektu byla přítomnost dvou mohutných zděných komínových pilířů uprostřed prostoru – pozůstatků původního uspořádání. Ty byly zachovány a zdůrazněny jako klíčové strukturující prvky návrhu. Organizují totiž dům podél dvou odlišných os: intimnější přední části a zadní části otevřené do dvora a směrem k říční krajině. Pro efektivnější propojení jednotlivých prostor byly vloženy velké dřevěné oblouky, které vytvářejí jemné přechody a zároveň zdůrazňují velkorysost objemů.
Dřevo tu už bylo, kámen se použil znovu
Při úpravách v interiéru dostal přednost přírodní dub v teplých odstínech, který navazuje na množství původních dřevěných prvků již přítomných v domě. Vedle původních cihlových pilířů byly do nového návrhu citlivě integrovány i další historické prvky. Přírodní kamenný obklad z vnější fasády, odstraněný kvůli vytvoření nových otvorů, byl zachován a řemeslně přepracován do podoby nového krbového ostění. Původní krb, dlouhá léta zazděný, byl tak obnoven a nyní tvoří dominantní prvek jídelny.
V patře pomáhají stávající zděné komíny strukturovat dispozice, zejména i hlavní koupelny, umístěné pod šikmou střechou. Neobvyklé výšky stropů určují uspořádání místností a využívají existující vikýře k vytvoření prostorové kompozice, která je osobitá a hluboce zakořeněná v charakteru místa.
Schodiště, dříve uzavřené, bylo kompletně proměněno v kultivovaný prvek z kovu a dřeva, který podporuje prostup světla mezi jednotlivými podlažími. Nově propojuje všechna tři patra domu i garáž v mezipodlažní úrovni, čímž posiluje celkovou soudržnost a plynulost interiéru.
Jako každá správná pohádka (kterou nenapsali bratři Grimmové) má i tahle dobrý konec. Dům s minulostí neztratil nic ze svého charakteru, majestátnosti. Jen se chytrými úpravami posunul tak, aby svým novým obyvatelům dělal radost.
Zdroj: MAJ - Mise à Jour
Foto: Félix Michaud


