Postavit si dům s výhledem na Atlantik zní jako nezbytná položka na seznamu splněných životních snů. Jenže na kanadských Magdaleniných ostrovech dostává taková romantika docela drsné obrysy reality. Jak zde stavět, bydlet a žít?
Příliš mnoho překážek
Na jedné straně tu vystupuje konstantní vítr, korozivní vlhkost, vše nahlodávající sůl, pohybující se písek, eroze pobřeží. A k tomu ještě písečné duny chráněné zákonem, do nichž není radno bezhlavě zarýt bagrem. Když to vezmete v potaz, jako pohádka už to pak tolik nezní.
)
)
)
)
Architekti z montrealského studia Atelier L'Abri proto u projektu Magdalen House nezačali otázkou, jak dostat majitele co nejblíž k oceánu. Ptali se spíš, jak jeho dům usadit tak, aby tam mohl stát dlouhá léta, a přitom samotná stavba nechala pobřeží pokud možno na pokoji. A výsledek? Jak můžete vidět v galerii, vznikla spíše nenápadná stavba na ostrově Havre-Aubert, která si na moderní architekturu nepotřebuje hrát. Zní to vznešeně. A právě proto i tak ušlechtile a moderně ve své jednoduchosti působí.
Místo, kde stavitel musí přemýšlet
Pozemek tu není obyčejnou parcelou, kterou ohraničíte plotem a začnete počítat metry zastavěné plochy. Od Atlantiku směrem do vnitrozemí se zde střídají pláž, chráněné duny, přírodní terénní hrana a teprve za nimi obyvatelná plošina. Duny jsou součástí systému, který pomáhá pobřeží odolávat větru, vlnám a erozi. Architekti proto jejich hranice před návrhem pečlivě zmapovali a dům posunuli na již osídlenou plošinu. Ani tam ale nezačali půdu zbytečně překopávat. Část stavby spolu s velkou terasou nese dřevěné piloty.
)
Dětská kresbička domu
Ubylo tím výkopů i betonu a původní vegetace mohla z větší části zůstat tam, kde byla. Výhled přes duny k oceánu se tím přitom možná ještě vylepšil. Výška předznačila nadhled. Projekt v mnoha ohledech připomíná dětskou kresbičku domu: jednoduchý obdélník a na něm usazená sedlová střecha. Není to náhoda. Atelier L'Abri studoval tradiční architekturu souostroví, která se na přelomu 19. a 20. století vyvinula z typického akádského domu.
)
)
)
)
Archetyp je původní, interiér nikoliv
Kompaktní půdorys, jednoduchá hmota, sedlová střecha a materiály schopné přežít vítr a slaný vzduch zde nebyly otázkou módního vkusu, ale zdravého rozumu. Novostavba si z této tradice bere principy, nikoli však historické dekorace. Střechu i stěny proto obaluje cedrový šindel, který bude postupně stárnout do stříbřitě šedé barvy. Konstrukce terasy a piloty jsou z jedlovce kanadského a subtilní zábradlí tvoří síť z nerezové oceli vhodné do mořského prostředí. Dům tak může postupem času místo stárnutí spíš dozrávat.
)
Jednoduché členění interiéru
Podobně střídmý je také interiér. Na 185 metrech čtverečních se neodehrává žádná přehlídka samoúčelných atrakcí a dekorací. Půdorys je kompaktní a jeho střed tvoří servisní jádro, do kterého architekti soustředili kuchyň, technické zázemí, koupelnu a schodiště na mezipatro. Obytné místnosti se otevírají k západu, tedy k oceánu a zapadajícímu slunci, zatímco ložnice dostávají ranní světlo. Hlavní obytný prostor je otevřený přes dvě podlaží, takže působí velkoryseji, aniž by kvůli tomu bylo nutné zvětšovat půdorys celého domu.
Zdroj: Atelier L'Abri
Foto: Alex Lesage
