Větrné elektrárny. Za větrných a slunných hodin bývá elektřiny přebytek a tehdy se písková baterie nabíjí (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 2 fotky

Finský Pornainen nedaleko Helsinek vytápí od června 2025 hlavně obří tepelná baterie, která levnou elektřinu ukládá jako žár do 2 000 tun drceného kamene. Po prvním roce provozu hlásí její výrobce i místní dodavatel tepla pokles emisí sítě dálkového vytápění o 70 %, žádný spálený topný olej a o 60 % méně dřevní štěpky.

Co v článku najdete

Ve finském Pornainenu, obci s asi pěti tisíci obyvateli nedaleko Helsinek, stojí od června 2025 největší písková baterie na světě. Ocelové silo vysoké 13 metrů a široké 15 metrů je naplněné 2 000 tunami drceného kamene a slouží jako hlavní zdroj tepla pro místní síť dálkového vytápění firmy Loviisan Lämpö. Po prvním roce provozu oznámila 11. června 2026 finská firma Polar Night Energy, která baterii postavila, že emise sítě klesly o 70 %, spotřeba dřevní štěpky o 60 % a topný olej se už nepálí vůbec. Dodávky tepla se podle provozovatele za celý rok nepřerušily ani jednou.

Místo písku drcený mastek z výroby kamen

Firma svému vynálezu říká Sand Battery, tedy písková baterie. V její menší baterii z roku 2022 v Kankaanpää opravdu leží písek, v Pornainenu ale silo plní drcený mastek. Je to vedlejší produkt finské výroby mastkových akumulačních kamen značky Tulikivi a do Pornainenu ho podle Polar Night Energy přivezlo 40 nákladních aut. Váží zhruba tolik jako tisíc takových kamen. Mastek známe právě z akumulačních kamen, která drží teplo ještě dlouho po vyhasnutí ohně. Podle výrobce poslouží i jiné levné sypké materiály s vysokou hustotou, třeba vedlejší produkty průmyslu.

Hrubý písek zblízka. V pornainenské baterii místo něj leží drcený mastek z výroby kamen (Zdroj: Shutterstock)
Hrubý písek zblízka. V pornainenské baterii místo něj leží drcený mastek z výroby kamen (Zdroj: Shutterstock)

Jak to funguje: elektřina rozpálí kámen až na 400 °C

Princip připomíná elektrický přímotop, jen ve velkém. Když je elektřina levná, ohřívají elektrické odporové články vzduch a ten proudí uzavřeným potrubím skrz zásobník, kde předává teplo kamenné drti. V Pornainenu se zásobník podle stránky projektu nahřívá nejvýš na 400 °C, současná konstrukce baterií Polar Night Energy zvládne až 600 °C. Když síť potřebuje teplo, žene ventilátor potrubím studený vzduch, ten se v zásobníku ohřeje a ve výměníku předá teplo vodě v síti dálkového vytápění. Písek podle výrobce udrží teplo i měsíce.

Baterie má výkon 1 MW a pojme 100 MWh tepla. V létě pokryje zhruba měsíc spotřeby tepla v Pornainenu, v zimě asi týden. Největším odběratelem je obec se základní školou, úřadem a knihovnou.

Proč se to vyplatí: nabíjí se, když je elektřina nejlevnější

Celý trik je v čase. Baterie si elektřinu bere v hodinách, kdy je jí v síti přebytek a stojí málo, teplo vydává podle potřeby. Podle Sauliho Antily z fondu CapMan Infra, který Loviisan Lämpö vlastní, se ji za první rok dařilo nabíjet v průměru za ceny o 70 až 80 % nižší, než byl průměr spotového trhu, v některých měsících byl rozdíl přes 90 %. Baterie navíc vydělává na rezervních trzích finského provozovatele přenosové soustavy Fingrid.

„První rok dopadl ještě lépe, než jsme čekali,“ uvedl v tiskové zprávě Mikko Paajanen, výkonný ředitel Loviisan Lämpö. Rozhodnutí o baterii urychlila energetická krize a také to, že dosluhovala dosavadní výtopna na biomasu. Při spuštění v roce 2025 výrobce odhadoval, že emise sítě klesnou zhruba o 160 tun CO2 ekvivalentu ročně, tedy téměř o 70 %, jak tehdy psal pv magazine. Roční bilance potvrdila pokles o 70 %; kolik tun to však bylo, firma tentokrát neuvedla.

Co písková baterie neumí

  • Ukládá teplo, ne elektřinu. Zpátky na elektřinu jde teplo převést jen s velkými ztrátami. Polar Night Energy to zkouší v rámci pilotního projektu ve Valkeakoski s očekávanou elektrickou účinností 30–35 %. Elektřinu ve velkém ukládají bateriová úložiště, jako je to u Vraňan na Mělnicku.
  • Část tepla se ztratí. Účinnost za první rok udává výrobce na víc než 85 %, u menší baterie v Kankaanpää uvádí 60–75 %.
  • Na zimní špičky sama nestačí. Zásoba vydrží v zimě asi týden, při velké spotřebě proto dál pomáhá původní kotel na biomasu. Štěpka se tak pálí dál, jen o 60 % méně.
  • Potřebuje síť a levnou elektřinu. Teplo rozvádí potrubí dálkového vytápění a ekonomika stojí na nákupu elektřiny hluboko pod průměrnou cenou.
  • Čísla jsou firemní. Údaje o úsporách pocházejí od výrobce, provozovatele a jeho majitele, nezávislé ověření jsme nenašli.

Z Kankaanpää do Vääksy: každá další baterie je větší

Menší pískovou baterii postavila Polar Night Energy v roce 2022 v Kankaanpää na západě Finska pro energetickou firmu Vatajankoski: ocelový zásobník vysoký asi 7 metrů se zhruba 100 tunami písku a kapacitou 8 MWh. Ta pornainenská je podle výrobce desetkrát větší. Další už stavějí ve Vääksy v obci Asikkala pro firmu Lahti Energia. S výkonem 2 MW a kapacitou 250 MWh má být po dokončení největší na světě, do provozu ji začnou uvádět na jaře 2027. Spotřeba zemního plynu tam má klesnout asi o 80 %.

A co Česko? Levných hodin přibývá i u nás

Server oEnergetice.cz uvádí, že klesla cena elektřiny na českém trhu v roce 2025 pod nulu během 322 hodin. Operátor trhu OTE v květnu 2026 upozornil, že od začátku dubna do 10. května se na jeho trzích obchodovalo se zápornou cenou ve více než šesti procentech čtvrthodin. Co přebytky znamenají pro majitele fotovoltaiky, jsme rozebírali v článku o záporných cenách elektřiny.

Pískovou baterii v české teplárně jsme při přípravě článku nenašli. Levnou elektřinu na teplo ale mění třeba Plzeňská teplárenská: v září 2025 spustila zkušební provoz elektrodového kotle o výkonu 30 MW za 120 milionů korun, který vyrábí páru pro městskou síť, informoval server oEnergetice.cz. O zásobníku tepla zpráva nemluví. Do písku chtějí teplo ukládat i čeští vývojáři, o jejich systému pro rodinné domy jsme psali v roce 2023.