Jak na jaře pohnojit jahody

Aby jahodníky bohatě plodily a jahody měly příjemnou chuť a vůni, vyžadují každoroční péči. Jak na jaře jahodníky ošetřit, okopat, pohnojit a ochránit před škůdci?

O jahodách se hovoří jako o královském ovoci, podobně jako mají rajská jablka ve svém názvu slovo „rajská,“ což asociuje představy ráje, čili příjmených věcí, bezstarostnosti. Jahody patří k nejoblíbenějšímu a nejžádanějšímu ovoci. Péče o ně je však poměrně náročná.

1. Hnojení a výsadba jahodníků první sezónu

Záhony připravujeme již na podzim, respektive od konce srpna či začátku září. Velmi důležité je v tuto dobu zapravení organického hnojiva do půdy a nejraději mají jahody chlévský hnůj. Na jaře pak přidáváme na záhon kompost, mělce jej zapravíme, ale není to nezbytné, záhon vyrovnáme a můžeme vysazovat sazenice. Hnojit není v této fázi prakticky třeba.

Po rašení sazenic záhony přihnojíme. Jde o období, kdy začnou rašit listová srdéčka. Opět použijeme kravský hnůj, který zapravíme do půdy zároveň s první okopávkou. Jahodníky je třeba okopávat 3 až 4 krát do sklizně a samozřejmě hojně zavlažovat. Nakonec jahodníky přihnojujeme ještě před sklizní. Po sklizni, která je postupná a může trvat cca 1 až 2 měsíce (v závislosti na lokalitě, půdních vlastnostech a odrůdě), nakypříme půdu kolem jahodníků a odstraníme šlahouny, ale i listy napadené chorobami. Před mrazem pak po ukončení sezóny na zahradě zakryjeme jahodníky například chvojím.

2. Péče o jahodníky druhou sezónu

Další sezónu začínáme péči o jahodníky v dubnu, kdy odstraňujeme staré, odumřelé a suché listy. Mohly by být nositeli houbových chorob a škůdců. Jestliže se listy drolí, lze je vyhrabávat hráběmi. Jestliže jsou listy naopak za vlhka houževnaté, odstřiháváme je nůžkami. Listy ze zdravých porostů lze kompostovat, pokud je porost napaden, listy necháme vyschnout a spálíme.

Pokud jsou rostliny vytažené mrazem, přitlačíme je a přihrneme zem. Obnoví se tak spojení kořenů s půdou. Jestliže jsme sazenice vysadily do fólie, musíme ji na jaře nadzvednout a k rostlinkám přihrnout zeminu.

3. Přihnojovat, přihnojovat, přihnojovat

Jakmile začnou na jahodnících rašit listová srdéčka, přihnojíme keříky kravským jhnojem – viz výše. Musíme dát pozor, aby hnojivo nepopálilo mladé listy. První okopávku, při které zapravujeme v meziřádkách do půdy hnojivo, můžeme provést velmi hlubokou. Použít lze i granulovaný kravský hnůj. Ke každé rostlině vystačíme v tomto případě s polévkovou lžící granulí (kravský hnůj je velmi vydatným hnojivem), které zahrneme půdou při okopávce v blízkosti rostliny. Granule mají tu výhodu, že při jejich použití nehrozí rostlinám popálení.

Jestliže přes zimu některé rostliny uhynuly, je třeba plochu dosázet sazenicemi, které přezimovaly na přípravném záhonu. Ideálně přesazujeme rostliny i s kořenovými baly. Ze staršího porostu odstraňujeme i nemocné rostliny a nahrazujeme je novými.

Druhou okopávku provádíme, když spatříme u klíčících plevelů děložní listy. Jde o nejúčinnější zásah proti plevelům.

Všechny další okopávky již provádíme mělce a budou nejvýše 2. Naposledy lze jahody okopávat na začátku kvetení. Opět jen mělce, nesmíme poškodit kořenové vlásky.

Nakvétání jahod trvá 18 až 30 dnů a v této době odstraňujeme plevel pouze ručně. A opět můžeme jahody přihnojit.

4. Jahody bráníme před květopasem

Pokud chceme mít šťavnatou a sladkou úrodu, je třeba zatočit s květopasem jahodníkovým. Pokud se přemnoží, přijdeme o úrodu. Napadení tímto škůdcem poznáme podle nakousnuté stopky květních poupat. Ta pak vadnou a opadávají. Květopas (2–4 mm dlouhý, tmavý až černý nosatcovitý brouk) klade vyjíčka po jednom do květních poupat jahodníků a přitom nakusuje květní stopky. Nejvíce klade vajíčka v době plného květu jabloní a to pokračuje, dokud má k dispozici nerozkvetlá poupata jahodníku. Následně se brouk přestěhuje na později kvetoucí růžokvěté rostliny. Čili s květopasem bojujeme před květem jahodníku, nejčastěji v polovině dubna, ovšem letos to bude déle. Použít můžeme postřik Karate Zeon či Agrion delta, ale i jiné. Poraďte se s odborníkem v prodejně. Jde o kapalnou ochranu, kterou nastříkáme do srdéček rostlin před rozvitím květů. Jinam přípravek zbytečně nerozptylujeme.

5. Půdní a klimatické podmínky pro jahodníky

Jahodníky potřebují humózní, provzdušněnou půdu, nejlépe hlinito-písčitou, neutrální až mírně kyselé pH. Nevhodné jsou pro ně půdy těžké, nepropustné až jílovité, chladné, stejně jako půdy písčité, silně propustné, chudé na humus a živiny. Nezapomeňte také, že jahodník je náročný na světlo, ve stínu nám bude plodit minimálně. Navíc miluje i dostatečnou půdní a vzdušnou vláhu. Jahodníky pěstujeme v teplých záhřevných oblastech, ovšem i v podhůří ve výškách nad 500 m n. m, ovšem na chráněných místech - mimo větrná stanoviště a mrazové kotliny.

6. Jak připravit záhon pro jahodníky

S přípravou záhonů pro jahodníky začínáme minimálně rok předem. Jako vhodnou předplodinu volíme rané brambory, papriky, rajčata, tykve, okurky s předpokladem vyhnojení půdy chlévským hnojem a případně i zeleným hnojením. Můžeme též použít kompost (ten je ideální, dávky 6 – 8 kg/m2) a z minerálních hnojiv Kristalon, Agria na jahody, Cererit a jiné, síran draselný (30 g/m2), superfosfát (60 g/m2).

Hned na jaře podnítíme růst jahod dusičnatými hnojivy (kravský hnůj, ledek amonný, močovina apod.) v dávce 30 g/m2, případně vhodnými minerálními hnojivy (Kristalon, Agria na jahody, Cererit). Do záhonů vpravíme na jaře přidaný kompost, již záhon nepřerýváme.

7. Výsadba jahodníků

Jahodníky vysazujeme v řádcích, kobercově, hrůbkově, pyramidově, do otvorů barelů, ale i do truhlíků či květináčů. Spon se řídí vzrůstností odrůd, slabě rostoucí odrůdy snesou vzdálenost v řádcích 20 cm, středně rostoucí (naprostá většina odrůd) 30 cm, bujně rostoucí však i 40 cm. Řádky by měly být od sebe 50 až 70 cm, jelikož budeme okopávat, přihnojovat a ošetřovat rostliny, stejně jako sklízet plody.

Pokud vysazujeme jahodníky do netkané textilie či fólie, získáme řadu výhod. Textilie a fólie absorbují více slunečního záření (jahody pak zrají o 3 – 4 dny dříve a mají více vitaminu C). Navíc zabraňují růstu plevelů, půdu nemusíme kypřit, lehce propouští vláhu i hnojivové zálivky. Zrající jahody se navíc nešpiní od hlíny, nehnijí a lépe se sklízejí.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com