Jak provádět jarní postřiky ovocných stromů

Co konkrétní dřevině v další sezóně hrozí - to poznáme již předchozí sezónu během vegetace. Pokud si pořádně prohlédneme listy a plody, je na nich patrné, čím strom právě trpí. A právě kromě léčebného postřiku v sezóně se nám vyplatí postřik preventivní na začátku dalšího vegetačního období. A pokud nemáme s chorobami a škůdci dřevin žádné zkušenosti a nechceme jen experimentovat podle internetu a knih, poradíme se s odborníkem, který pozná konkrétní druh napadení konkrétní dřeviny zcela zaručeně.

Pokud máte na zahradě ovocné dřeviny, určitě chcete sklidit jejich bohaté a zdravé plody. A nejčastěji poznáme napadení stromu právě podle jeho plodů. Jsou-li zdeformované, strupovité, mají-li hnědé fleky, hromadně hnijí a podobně, není něco v pořádku. V zásadě platí, že pokud nejsou plody krásné pro oko, nejsou zrovna ideální ani k jídlu. Na listech si chorob a jiného napadení většinou všimneme až později než na plodech.

Postřiky pomáhají ovocným stromům bojovat se škůdci a nemocemi, byť je mnozí zahrádkáři zatracují a vyhýbají se jim. To je ale na každém, jak se rozhodne. Produkce bez jakékoli chemie má svůj význam a místo. Kdo ale nechce ochranné postřiky ovocných dřevin provádět, určitě by na tento článek ani neklikl.

Aby byl postřik účinný

Ochranné chemické postřiky ovocných dřevin se provádí zásadně za suchého a nevětrného počasí a venkovní teplota je ideální od 7 do 10 oC. Postřik musí na stromě vydržet alespoň 2 hodiny a po tuto dobu jej nesmí spláchnout déšť, stejně tak ale postřik nesmí na stromě zmrznout. Venkovní teplota a fakt, že stromy většinou ještě nemají narašené pupeny, předurčují jako ideální měsíc k provádění ochranných postřiků právě březen. A jelikož se škůdci a choroby výborně šíří právě za teplejšího a vlhkého jarního počasí, není s čím otálet.

Nejúčinnější je provádět postřik po celé délce kmene a větví, pokud se neošetří celý strom, může se postřik prostě minout účinkem. Nejvíce parazitů (škůdců) a choroboplodných zárodků především houbovitého původu se drží na kmenech se starou kůrou, proto je dobré tuto kůru odstraňovat. Osvědčuje se též vápenný nátěr před nástupem zimy. Před škrábáním staré kůry je dobré položit pod kmen papír, na který bude oškrábaná kůra padat. Starou kůru škrábeme ocelovým kartáčem a lze to provádět dokonce již v lednu a nebo naopak ještě před zimou, načež kmeny a silnější před zimou větve ošetříme (ochráníme) právě vápenným mlékem. Nejenže je účinné vůči škůdcům, ale též ochrání stromy před mrazem. Nakonec oškrábanou kůru spálíme – určitě nepatří do kompostu, ale ani na místa, kde skladujeme palivové dřevo. Důležité je též odstranění přemrzlých a uschlých plodů, jelikož jsou mumifikované houbovitými onemocněními.

Pokud provádíme celkové postřiky ovocných dřevin, lze použít kombinovaný přípravek – například Optikombi, ovšem vždy záleží na druhu dřeviny. Kombinované přípravky obsahují prostředky k hubení mnohých škůdců i nemocí a mnohé navíc obsahují i listové hnojivo, ale přípravky s listovým hnojivem aplikujeme až když stromy zazelenají. V praxi se provádí odlišné kombinované postřiky u jádrovin, peckovin, drobného ovoce na keřích a podobně. Čili například přípravek vhodný pro jabloně a hrušně nebude vhodný třeba pro třešně.

Prevence

Kromě výše zmíněného škrabání staré kůry, její likvidace a desinfekce kmenů vápnem je účinnou prevencí též podzimní úklid okolo stromů, čili hrabání napadeného listí a plodů a jejich likvidace. Kromě vápna lze kmeny též natírat barvou a před mrazem je můžeme zabalit do pruhů plátna. Samozřejmostí je pravidelný řez a odstraňování napadených větví a někdy i starého a nemocného stromu, ovšem i výběr odolných odrůd, pokud plánujeme novou výsadbu.

Čím se postřik provádí

Určitě se vyplatí investovat do postřikovače, obzvláště pokud máme na zahradě ovocných stromů více, nebo dokonce ošetřujeme větší sad a postřiky skutečně chceme provádět. Postřikovače jsou vybavené nádržkou, odměrkou a rozprašovací sprškou. Samozřejmě ředíme koncentrát podle návodu a zároveň se chráníme před aplikovaným přípravkem – používáme brýle, rukavice, roušku a případně i plášť, klobouk a holínky. Dáme též pozor, aby v době postřiku nebyly na zahradě děti a domácí zvířata. Pokud nám chemikálie zbude, skladujeme ji na tmavém a suchém místě a mimo dosah dětí. Pokud je naše tělo postřikem zasaženo, místo omyjeme a v závislosti na použité chemikálii a konkrétním postiženém místě je někdy též vhodné vyhledat odbornou pomoc. Pokud provádíme postřik později, je třeba dodržet ochrannou lhůtu před sklizní a to s dostatečnou rezervou.

Příklady chorob a postřiků

Strupovitost jabloní a hrušní

Strupovitost je houbovou nemocí, která napadá listy, květy i plody. Poznáme ji podle tmavých skvrn na listech a skvrnitých, zdeformovaných a strupovitých plodů. Poškozené listy a plody navíc opadávají. V případě strupovitosti je třeba likvidovat napadené části stromu a jako ochranný prostředek použijeme u jádrovin například „Optikombi jádroviny.“ Postřik proti strupovitosti se provádí třífázově, přičemž to může být stále stejným přípravkem a nebo přípravky měníme. První postřik se provádí v době rašení listů, druhý jakmile se objeví první růžové kvítky a poslední po odkvětu. Použít můžeme některý z přípravků jako jsou Novozir MN 80, Baycor 25 WP, Topas 100 EC, Mythos 30SC, Discus, Dithane DG nebo Clarinet 20 SC.

Rzivost hrušní

Rezavé skvrny a bradavičnaté výčnělky na listech hrušní signalizují rzivost hrušní. Na tuto nemoc funguje pouze přípravek s obsahem mědi – třeba Kuprikol či Korzar, ovšem postřiky nejsou u této nemoci příliš účinné. Nejúčinnější je přípravek Baycor 25 WP, který aplikujeme před rozkvětem a po jeho skončení. Rzivosti se ale zbavíme jen velice těžko. Rzivost často přebývá na jalovcích, ale i jiných okrasných keřích a jehličnanech. Pokud jsou tedy v blízkosti napadené hrušně, je třeba provést i jejich postřik, obzvláště u jalovců, ovšem nejlepší je jalovce úplně vykácet a nebo se vzdát touhy po úrodě hrušek. Nejúčinnější ochranou je na druhou stranu výsadba odolnějších odrůd, například Astra, Amfora, Bohemica, David, Erika, Dita, Nela, Madame Verté a dalších.

Moniliové choroby

Moniliové houbové nemoci se vyskytují na meruňkách, třešní, višních, švestkách a dalších peckovinách. Poznáme je podle zahnědlých a později bílých ohraničených kruhů na plodech. Vypadá to jako bílé sametové polštářky a plody jsou takto samozřejmě zcela znemohnoceny, nelze je konzumovat. Houby způsobující tyto nemoci přezimují na plodech a větvích stromů a na jaře se rychle šíří. Zásadní prevencí je likvidovat nakažené plody, nenechávat je viset na stromech a postřik se provádí na jaře po celé délce stromu – až na okraje větviček. Specifickou moniliovou nemocí je moniliová spála, která se vyskytuje hlavně u višní, okrasných peckovin a meruněk. Květy peckovin v tomto případě vypadají, jako by byly spálené mrazem. I v tomto případě houba přezimuje ve větvích a v napadených plodech, daří se jí též na stromech poničených přírodními živly. Jako prevenci je třeba odstraňovat poškozené větve včetně těch, které jsou potřísněné klejotokem (hmotou podobnou pryskyřici, rakovinou stromů). Klejotokem napadené větve odstraňujeme na začátku vegetace a řez zatřeme štěpařským voskem. Pokud klejotok zateče do zdravého dřeva, je nenávratně poškozen celý strom. Proti moniliové spále je účinný postřik přípravky Talent a Optikombi. Účinnými přípravky jsou též Horizon a Rovral.

Červená skvrnitost listů

I červenou skvrnitost listů způsobuje houba. Napadá peckoviny, ale i jahody a houby přezimují v napadených listech. Prevencí je odstranění listů ze zahrady na podzim, první postřik se pak provádí ještě než se objeví první lístky, jelikož je houba napadá okamžitě. Další postřik se provádí až po odkvětu a opakuje se po čtrnácti dnech. Červenou skvrnitost poznáme podle žlutooranžových skvrn na listech, skvrny postupně tmavnou a listy vadnou a deformují se. Účinnými prostředky jsou Novozir MN 80 a Dithane M 45. Aplikujeme je 1 až 2 týdny po odkvětu a po 14 dnech postřik případně opakujeme. 

Puchýřovitost švestek

Puchýřovitost švestek se na stromech objevuje hlavně ve výše položených oblastech. Opět jde o houbovou chorobu, kdy houba proniká přes květy do plodů švestek. Infikované plody jsou větší než ostatní, postupně zbělají, deformují se, nedozrají a opadají, přitom se u nich nevyvine pecka. Plod navíc nemá žádnou chuť. I v tomto případě likvidujeme napadené plody a postřik provádíme ihned po vyrašení pupenů. Používá se přípravek s obsahem mědi – Kuprikol, Korzar, ale i Champion… Postřik opakujeme po týdnu.

Kadeřavost broskvoní

Postřik proti kadeřavosti broskvoní je vůbec prvním jarním postřikem, ovšem první postřik provádíme již na podzim a odstraníme všechny spadané listy. Jde opravdu o velice častou nemoc. Způsobuje ji houba Taphrina deformans. Broskvoně se touto nemocí infikují velice rychle, vlhké jaro vytváří ideální podmínky pro šíření hub. Kadeřavost napadá mladé listy do délky 10 cm, tvoří se na nich zelené a růžové až červené puchýřky, později se napadený list zkroutí, uschne a opadá. Při silnějším napadení přestává napadený strom růst a zasychají mu vegetační vrcholy. Účinný je opět přípravek s obsahem mědi Kuprikol, případně Optikombi broskev a nebo Sulka. Postřik se provádí vždy před vyrašením pupenů a venkovní teplota při aplikaci postřiku by měla být vyšší jak 7 °C. Dobré je též půdu pod broskvoněmi zavápnit (posypat vápnem). 

Ochranné pomůcky

Vyberte si pracovní oblečení české výroby a kvalitní ochranné pomůcky. Tak si budete jistí, že budete při postřiku stromů správně chráněni!

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.abecedazahrady.cz, www.dumazahrada.cz, www.shutterstock.com