Jmelí je tradiční a lze říci i mýtickou součástí našich Vánoc. Dokazuje to i čilý obchodní ruch, který se v tuto dobu kolem jmelí točí. Pro jmelí si sice můžeme vylézt hodně vysoko na strom, vyžaduje to však povolení, odvahu a zručnost. Tu a tam se v lese může nějaká ta větvička válet po zemi, ovšem to zase musíme nachodit kilometry a většinou to jmelí, co spadne ze stromů, už nemá svou kvalitu. Pokud zrovna takovou procházku neprovedeme po velice silných větrech. Proto si jmelí většinou kupujeme - nejčastěji na trhu. Ovšem jmelí si také můžeme snadno vypěstovat ve své zahradě. Jak?
Stálezelený poloparazit jménem jmelí bílé (Viscum album) se na Vánoce objeví snad v každé české domácnosti. Pokud si je kupujete, může mít svou přírodní zelenou barvu, ovšem prodává se často i obarvované (nejčastěji zlaté, stříbrné a bílé). Někdo vnímá jmelí pouze jako vánoční dekoraci, jiní podléhají jeho tajemné moci a pověsti. O jmelí toho mnoho víme a mnoho ještě nevíme. Ovšem jedno víme jistě – pokud máte v zahradě ovocný strom, můžete si své jmelí snadno vypěstovat. Je především třeba vědět, jak jmelí hostuje na dřevinách a jaké na kterých.
Jmelí roste nejčastěji na borovicích, jedlích a topolech a to ve velkých výškách. Ve skutečnosti je však najdete na cca dvaceti různých druzích stromů. Výjimku tvoří například duby, s těmi si jmelí nerozumí, za to na nich najdete ochmet evropský (Loranthus europaeus), který si lze se jmelím splést. Mnozí si myslí, že jmelí je parazitické, ovšem jde pouze o poloparazita, jelikož si samo zajišťuje fotosyntézu a hostitelskou rostlinu využívá pouze jako pítko (získává od ní vodu) a zdroj minerálů. Nestane se tedy, že by jmelí svou hostitelskou rostlinu zahubilo.
Jmelí roste v korunách stromů v trsech, přichytává se svými kořeny na větve a tyto trsy dorůstají v průměru až jednoho metru. Ovšem čím jsou trsy větší (objemnější), tím je jmelí méně dekorativní a kvalitní. Jmelí má zelené oválné listy a křehké konce větviček. Plody jmelí jsou bílé půlcentimetrové bobule mléčné barvy, které jsou „nabouchané“ semeny (oproti tomu ochmet má plody zlatavé).
Jmelí se nedovede rozrůstat samovolně, je rozšiřováno ptáky – jejich konzumací bobulí a následným kálením (semena jmelí ptáci nestráví).
Jmelí na listnáči
Pěstujeme jmelí na ovocném stromu
O ovocný strom, který pro pěstování jmelí vybereme, nemusíme mít strach, zardoušen nebude. Ovšem je třeba vysadit jmelí s rozumem, abychom neovlivnili výnos ovocných plodů. Víc jak 10 rostlinek jmelí na jeden strom nevysazujte. S pěstováním jmelí začneme vyzrálými bobulemi plnými semen. Bobule jmelí jsou zralé přibližně od listopadu do začátku dubna. Čili pro „osivo“ nemusíte lézt na strom, stačí si zakoupit několik zelených větviček jmelí s bobulemi. Zralé bobule jsou po rozmáčknutí lepivé, proto toho využijeme a rovnou je přichytíme na větev stromu. Nejlepší je přilepit bobule na okraje větví, případně na bujné výhonky (vlky), které jinak odstraňujeme. V tomto případě půjde jmelí snadno odstranit a nebude zrajícím ovocným plodům tolik stínit. Určitě bobule neumisťujte na silné kosterní větve, špatně by se nám později odstraňovalo. Ze začátku jmelí poroste pomalu a ne všechny bobule se uchytí. Tento pomalý růst bude trvat přibližně dva roky.
Detail větvičky jmelí s bobulí
Důležité je též vědět, že na listnatý strom můžeme vysadit pouze bobule jmelí rostoucího na listnatém stromu. Jde o poddruh jmelí bílé listnáčové (Viscum album subsp. Album). Listnáčové jmelí roste ve volné přírodě na topolech, lípách, vrbách, olších, javorech, břízách, habrech, lískách, planých jabloních, jasanech, jeřábech, moruších, aroniiích a ořešáku černém, třešni pilovité a dokonce i na ochmetu evropském rostoucím na dubech (hyperparazitismus). V zahradě se nám nejsnáze uchytí na jabloních, broskvoních a nektarinkách. Nejlepší je však pro pěstování jmelí starší jabloň. Listnáčové jmelí určitě neporoste na dubu, buku, platanu, ořešáku královském (vlašském), hrušni a třešni ptačí.
Další dva druhy jmelí jsou vysoce specializované - jmelí bílé jedlové (Viscum album subsp. Abietis) roste jedině na jedli bělokoré a jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum) roste pouze na borovici lesní, černé, borovici kleči a naprosto ojediněle i na smrku. Pokud tedy máte v zahradě jedli či borovici, nemusíte se spoléhat pouze na listnáče, ovšem pozor na to, abyste bobule jednotlivých druhů jmelí neprohodili.
Jinak nemusíte o pěstované jmelí nikterak pečovat. Určitě bude lepší umístit na jeden strom třeba 20, 30 bobulí a pozorovat, ze kterých jmelí opravdu vyrostlo. Po dvou letech si rostlinky spočítáte a provedete probírku. A poté už jen čekáte další přírůstky a na Vánoce se těšíte na vlastní jmelí. Rostlinky (resp. větvičky rostlinek s bobulemi) samozřejmě odřezáváme před Vánoci s rozumem, abychom roky pěstované jmelí nakonec zcela „nevyhladili.“
