Zima odtud vlastně nikdy neodejde, a sníh se na pobřeží objeví záhy. (Foto: Eron Costin) Zobrazit fotky zobrazit 13 fotek

Dobrá architektura musí umět reagovat na výzvy okolního prostředí. Nicméně podmínky, jaké panují v Baía do Almirantado - na 130 kilometrů dlouhém výběžku Antarktidy - patří k opravdu extrémním. Architekti tu museli navrhnout plán modulární stavby, jež by mohla být kompletně zkonstruována z dovezených součástí, a přitom dokázala celoročně fungovat, poskytovat zázemí výzkumníkům.

Na Antarktidě Brazílie od roku 1984 provozovala terénní výzkumnou stanici, která se po dramatickém požáru v roce 2012 dočkala kompletní demolice. Výbuch a zničující oheň si v krajině ledu a sněhu tehdy vyžádal 3 lidské životy, prakticky 70 % původní stanice bylo zlikvidováno. Odvezeno odtud bylo 800 tun stavebního odpadu a vypadalo to, že brazilská výzkumná mise tu skončí.

Na snímku Baía do Almirantado v nejprudším létě: přes den 9°C, v noci lehce pod nulou. (Foto: Eron Costin)
Na snímku Baía do Almirantado v nejprudším létě: přes den 9°C, v noci lehce pod nulou. (Foto: Eron Costin)
Dva vystavěné tubusy polární stanice. Vyšší slouží k ubytování badatelů, spodní je laboratoří. (Foto: Eron Costin)
Dva vystavěné tubusy polární stanice. Vyšší slouží k ubytování badatelů, spodní je laboratoří. (Foto: Eron Costin)
Kvalita života vědců se výstavbou nové stanice výrazně zvýšila. Život v provizoriu byl peklem. (Foto: Eron Costin)
Kvalita života vědců se výstavbou nové stanice výrazně zvýšila. Život v provizoriu byl peklem. (Foto: Eron Costin)
Snaha nezasahovat do okolí se výrazně promítla do konstrukčních plánů. (Foto: Eron Costin)
Snaha nezasahovat do okolí se výrazně promítla do konstrukčních plánů. (Foto: Eron Costin)

Život v provizoriu

Brazilská vláda nakonec rozhodla o vytvoření provizorní terénní stanice, která výzkumníky odsoudila k životu v polární pustině za silně nevyhovujících podmínek. Změnil to až projekt architektů z Estúdio 41, kteří zvítězili v soutěži návrhu s ambicí vytvořit na místě spáleniště novou, moderní výzkumnou instituci, zajišťující trvalé - a poměrně komfortní - zázemí pro badatele.

Příprava realizace začala ihned, ale protože bylo zapotřebí každý kus designovat místu, zakázkově vyrábět a každý díl modulární stavby dovážet na místo (navíc jen v příhodné sezóně), protáhla se „příprava“ na dvě léta. S vlastní stavbou se započalo až v roce 2017, a hotovo bylo až v lednu 2020. Do té doby museli brazilští výzkumníci přežít v zateplených unimobuňkách.

Stanice je po stránce energie zcela nezávislá na okolí. Turbíny větrných elektráren kryjí spotřebu. (Foto: Eron Costin)
Stanice je po stránce energie zcela nezávislá na okolí. Turbíny větrných elektráren kryjí spotřebu. (Foto: Eron Costin)
Uvnitř nabízí sice stísněné, ale pořád komfortní zázemí pro práci badatelů. (Foto: Eron Costin)
Uvnitř nabízí sice stísněné, ale pořád komfortní zázemí pro práci badatelů. (Foto: Eron Costin)

Nová polární stanice

Jistě nejen proto uvítali slavností otevření stavby, jež nese na počest jméno brazilského námořního kapitána, Comandante Ferraz Antarctic Station. Výsledkem invence architektů – a také náročné práce stavitelů, je dnes dvojice obytných tubusů, objektů se zastavěnou plochou 3200 metrů čtverečních (a užitnou 4296 m2). V nich nachází funkční a obytné zázemí 64 badatelů, vědců, meteorologů.

Polární stanice je vystavěna z jednotlivých propojených modulů. (Foto: Eron Costin)
Polární stanice je vystavěna z jednotlivých propojených modulů. (Foto: Eron Costin)
Laboratoř. Jedna ze 17, které na brazilské Comandante Ferraz Antarctic Station fungují. (Foto: Eron Costin)
Laboratoř. Jedna ze 17, které na brazilské Comandante Ferraz Antarctic Station fungují. (Foto: Eron Costin)

Náklady na výstavbu jsou odhadovány na 100 milion dolarů, s tím, že větší položku tvoří dovoz staviva. Poměrně masivní stavba přitom nesměla výrazně zasáhnout do přírodního prostředí (je vystavěná – i kvůli sněhu a ledu - na pylonech), vyrovnává průměrný výškový rozdíl terénu 6 metrů, a místy je ve výšce 9 metrů nad terénem. Podstatnou součástí řešení je oddělený systém zpracování a čištění vody, jímání a přečišťování odpadní vody a zpracování tuhých odpadů.

Zázemí pro trvalý pobyt tu nachází 64 výzkumníků, v sezóně jich tu ale pracují i dvě stovky. (Foto: Eron Costin)
Zázemí pro trvalý pobyt tu nachází 64 výzkumníků, v sezóně jich tu ale pracují i dvě stovky. (Foto: Eron Costin)
Když přijde zima, tempo života v okolí stanice doslova zamrzne. (Foto: Eron Costin)
Když přijde zima, tempo života v okolí stanice doslova zamrzne. (Foto: Eron Costin)

Na okolí nezávislá

Stanice je „uzavřenou“ jednotkou, která se snaží do svého bezprostředního okolí nevypouštět vůbec nic. Jako kdyby stála na cizí planetě, což je vzhledem k nehostinným podmínkám do jisté míry pravda. Stavebně je rozdělena na obytnou a pracovní část, s 17 laboratořemi, kultivačními místnostmi, technikou, sklady. Součástí areálu je jídelna s kuchyní, zdravotnické centrum s plně vybaveným operačním sálem.

Stanice je postavena z kontejnerů (Zdroj: Estúdio41)
Stanice je postavena z kontejnerů (Zdroj: Estúdio41)

Stanice je kompletně nezávislá na okolí, a schopná přežít bez zásobování celý rok. Energii získává z 8 větrných turbín, série fotovoltaických panelů a solárních kolektorů, vybavena je i pokročilým bateriovým systémem. 

Materiály: Estúdio41

Foto-kredit: Eron Costin

Usazení stanice v terénu (Zdroj: Estúdio41)
Usazení stanice v terénu (Zdroj: Estúdio41)