Jakou podlahu do kuchyně? Zobrazit fotky zobrazit 13 fotek

Do kuchyně, ale i jídelny či jídelního koutu volíme finální vrstvu podlahy především podle odolnosti a nároků na údržbu. Důležitá je hlavně snadná omyvatelnost, schopnost odolávat otěru, ale i silnějším mechanický nárazům (například při pádu nádobí). Zároveň zohledňujeme fakt, zda má tato místnost nízkoteplotní podlahové vytápění či nikoli, jelikož nesmíme teplu bránit v pronikání podlahou do místnosti. Zajímá nás též protiskluznost a jako u veškerého interiérového vybavení také barevná a tvarová stálost.

Kuchyně jsou v domácnostech spolu s obývacími pokoji nejfrekventovanějšími místnostmi. U novostaveb je přitom dnes trendem spojovat kuchyni spolu s jídelním koutem s hlavním obytným prostorem domu, v případě rodinných domů pak rovnou s přístupem na terasu, čili do zahrady. Hlavní obytný prostor bývá umisťován do přízemí, klidová zóna (ložnice, dětské pokoje, případně pracovna) pak putuje do prvního nadzemního podlaží, kterým může být i podkroví. Propojením kuchyně s hlavním obytným prostorem nastává jeden problém – kombinace a návaznost zvolených podlahovin či volba takové podlahoviny, která může být na celé ploše podlahy (tedy v kuchyňské, jídelní, i obytné části tohoto prostoru).
Klasikou je v kuchyních keramická dlažba, která je navíc zcela ideálním materiálem na podlahy s podlahovým topením. Do rustikálně laděných interiérů a interiérů historických budov se hodí i dlažba kamenná s hrubším dezénem povrchu, ale třeba i dřevěné parkety, jejichž odolnost je vysoká a při správné volbě povrchové úpravy je snadná i jejich údržba (opakem této volby jsou například dřevěná prkna ošetřená na povrchu voskem – opravy voskovaného povrchu budou v kuchyni nekonečné). Na druhou stranu jsou v historicky cenných objektech žádané i původní prošlapané dřevěné podlahy, ovšem v tomto případě jde o zachování charakteru domu a místností bez ohledu na praktickou stránku této volby.

Keramická dlažba respektuje fakt, že kuchyně musí být z hygienických důvodů udržované v čistotě, ovšem nikoli každá dlažba. Důležitá je v kuchyni nenasákavost dlažby a jemnější dezén povrchu, byť je vyžadována i její protiskluznost – hrubý dezén povrchu se obtížněji čistí. Zvolená dlažba musí také odolat mechanickým nárazům – neexistuje domácnost, kde by občas nespadlo na zem nějaké to nádobí a jiné předměty. Mechanicky nejodolnější je dlažba se slinutým střepem bez glazury. Ovšem glazura na druhou stranu brání nasákavosti dlaždic (pokud nasákne vlhkost, tvoří se ideální podmínky pro vznik plísní) a usnadňuje údržbu. Pro snadnou údržbu jsou též důležité dlaždice většího formátu – čím méně spár a čím tenčí spáry, tím lépe. Jestliže budete preferovat menší dlaždice, je vhodná mozaika (ostatně ta vypadá pěkně i u dlaždic větších formátů, ale vynikne jen na větší ploše). A nezapomeňte, že do kuchyně není vhodná bílá (resp. světlá) spárovací hmota. 
Do moderně laděného interiéru a do novostaveb lze zvolit i dlažbu kamennou, ovšem ne každou. Vhodná je například leštěná žula a mramor, případně i pískovec. Nejodolnější a nejčastěji používaná je v tomto směru žula, pískovec zase překvapí svou barevností. Příliš nedoporučujeme jako podlahovinu mramor, jelikož není dostatečně pevný. Pro kombinaci s podlahovým topením je kamenná dlažba nejvýhodnější, jelikož má nejnižší tepelný odpor, ovšem její cena vás určitě zarazí. Proto se vyrábí dlažba z takzvaného umělého kamene, což je vlastně beton. A technologie výroby pokročila tak daleko, že si můžeme koupit naprosto věrný dezén kamene, dřeva, ale třeba i keramiky. Umělý kámen nabízí i pestré škály barev a velmi vysokou odolnost. 
Jedním z nejméně vhodných řešení je v kuchyni podlaha laminátová, dřeva se však bát nemusíme, pokud zvolíme kvalitní materiál s vhodnou povrchovou úpravou. Například lakované dubové parkety vydrží hodně a navíc je lze po létech renovovat (volíme silnější parkety), chybu ale neuděláme ani kvalitní dřevěnou podlahou plovoucí s výjimkou ploch okolo dřezu, sporáku, … respektive pracovní plochy kuchyňské linky. Čili v tomto případě si kuchyni rozdělíme na pracovní a jídelní část a zkombinujeme 2 různé materiály, nebo položíme dlažbu alespoň okolo kuchyňské linky.

Již jsme zmínili, že je důležitá volba dřevěného materiálu. V tomto směru jsou nejodolnějšími některé cizokrajné dřeviny, z nichž patří k cenově nejpřístupnějším podlahy bambusové, které výborně odolávají vlhkosti.  
A nakonec jsme si nechali jeden materiál, který je zbytečně podceňován – respektive přehlížen – linoleum! Odolný přírodní materiál (neplést si s vinylovými podlahami z PVC), snadno udržovatelný, měkký a teplý na došlap, levný a rychle se pokládá. Co dodat? Linoleum si dnes pořídíme například pod obchodní značkou MARMOLEUM.
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com