Kteří škůdci způsobují červivost jablek?

Máte v zahradě jabloně a přesto kupujete „ukázkové“ plody dovážené ze zahraničí, protože právě vaše jablka nedosahují takové jakosti?

Statistiky uvádějí průměrnou roční spotřebu jablek v ČR na osobu ve výši cca 70 kg. Proč ale kupujeme převážně jablka z dovozu, když jsou u nás podmínky k pěstování jablek doslova ideální? A navíc jsou místní jablka levnější a obvykle i méně ošetřovaná chemií. Důvodem není jen horší vzhled (například strupovitost, což je nejzávažnější choroba jablek), ale především také červivost.

Je u nás zaběhlým zvykem, že začneme s ošetřováním stromů až při výskytu škodlivých patogenů, tedy v běžných zahradách. Nyní stromy ještě odpočívají, ale hned s příchodem teplejších dní se zvýší výskyt škůdců a chorob a výjimkou samozřejmě nejsou ani jabloně. A právě červivost jablek je způsobena dvěma škůdci – u mladých plodů pilatkou jablečnou (napadá i hrušně) a u větších a zrajících plodů obalečem jablečným.

V případě pilatky jablečné škodí její larvy, které vyžírají mladé plody. Dělají to buďto pouze na povrchu malých a nezralých jablíček (způsobují korkové jizvy tvaru oblouku a nebo spirály) a nebo se prokousávají až k jadřinci, vyplňují plod svým trusem a ten opadne. S korkovými jizvami na povrchu jablka naopak dozrají. Alarmující je, že jediná larva dovede zničit 3 až 4 jablíčka.
Proti pilatce jablečné je třeba aplikovat chemickou ochranu, používá se například postřik Calypso 480 SC nebo Reldan 22, kterým je třeba stromy postříkat ihned po opadu květních plátků. Pilatky tak nemohou naklást vajíčka.

Obaleč jablečný je motýl kladoucí svá vajíčka na dozrávající plody jabloní, čili je aktivní v době, kdy jsou již jablka velká. Z těchto vajíček se líhnou housenky vyžírající vždy vnitřek plodu. Každá housenka poškodí za svůj život 2 až 3 plody. Ty buďto opadají a nebo dozrají poškozené. Nepříjemný je i fakt, že tyto plody jsou často v místě žeru napadané hnilobou (např. monilií).

U obaleče jablečného je třeba najít ideální dobu ošetření postřikem. Ta se totiž v jednotlivých letech liší především podle panujících teplot, ale i v závislosti na lokalitě. Ke stanovení ideální doby postřiku je proto třeba použít feromonový lapač, který na jabloň zavěsíme. Pokud se v lapači začnou objevovat dospělci obaleče, aplikujeme postřik 7. až 8. den po vrcholu náletové vlny, kdy se chytne nejvíce obalečů.
Pokud tuto metodu nepoužijeme, provedeme postřik na přelomu května a června a po čtrnácti dnech jej opakujeme. Vhodné jsou například přípravky Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP a SpinTor.

Strupovitost jabloní způsobuje ovocnářům každý rok ohromné škody, jejím původcem je houba Venturia inaeqalis, respektive její konidiové stadium Spilocaea pomi. Tato houba napadá plody i listy, někdy i mladé větvičky. Pokud jsou silně napadené mladé plůdky a listy, opadají, je-li napadeno zrající jablko, bude deformované, nevzhledné a tedy nevábné a neprodejné. Infekce se dokonce může projevit i hodně pozdě, například až při skladování. V tomto případě nebudou škody tak fatální, ale budou. Platí totiž, že strupovité popraskané skvrny jsou vstupní branou pro další houby způsobující hnilobu plodů (např. moniliová hniloba).
Houba přezimuje v podobě plodniček (pseudoperithecií) ve spadaných listech. Zde pak na začátku vegetačního období dozrávají ve vřeckách dvoubuněčné výtrusy (askospory), které způsobí primární infekci. A právě nebezpečí této infekce končí až s úplným zetlením listů, které loni opadaly. To však může být klidně až v srpnu, běžně pak na konci června. Na jaře praskají plodnice hub vlivem jarních dešťů, načež vystřelují askospory do vzduchu. Jakmile askospora dopadne na vlhký list jabloně, začne klížit a prorůstá listovou pokožkou. Na listech a plodech se pak začnou objevovat slabé skvrny (cca po 15 až 20 dnech) olivově zelené barvy, které později tmavnou. Skvrny jsou tvořené konidiofory s konidiemi (jednobuněčnými letními výtrusy). A právě konidie způsobují sekundární infekce. Jinak jsou však splavovány vodou a nešíří se daleko.
Ochrana před strupovitostí je velmi obtížná. Pokud se to ale povede, nemáme větší problémy s jakostí jablek. První zásadou je volba odolných odrůd vůči této nemoci při zakládání sadu. A tato odolnost může být u některých odrůd dokonce sto procentní. Další důležitou prevencí je likvidace spadaného listí a plodů na podzim. Chemické zásahy ve vegetačním období je třeba dobře uvážit, načež chemii použijeme jen v minimální možné míře. Chemické ošetření je možné zvolit preventivní (v intervalu 7 až 10 dnů) a nebo před očekávaným silným deštěm, ale s dostatečným předstihem, aby chemie uschla. Kurativní postřik se volí až při propuknutí infekce. V každém případě je ale třeba poradit se v tomto případě s odborníkem.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, ceskykutil.cz, shutterstock.com