Zářivé slunečnice otáčející se za sluncem pro Ukrajinu. Za svou národní květinu si Ukrajinci zvolili právě zlatavě žlutou slunečnici. A této veselé, optimistické rostlině velmi vyhovuje teplé letní klima jižní Ukrajiny. V hlavním městě Kyjevě si slunečnice koupíte podél obou hlavních městských ulic a dokonce jsou tyto květiny pokládány k nohám Vladimíra Velikého, jehož sochy najdete po celé Ukrajině.
Svatý Vladimír I. Svjatoslavič, Vladimír I. Veliký či Vladimír Svatý se narodil 15. července roku 958 až 960 (?) v Berestovu u Kyjeva. Byl jedním z nejvýznamnějších vládců středověkého ruského státu známého jako Kyjevská Rus. Vládu získal z pozice novgorodského knížete, kdy dobyl Kyjev a v čele ruského státu stál od roku 980 do roku 1015. Z jeho panovnických činů je nejznámější christianizace Rusi, díky které byl později (pravděpodobně v polovině 13. století) prohlášen za světce. Pravoslavná církev slaví jeho svátek 15. července, což je zároveň 196. den roku podle gregoriánského kalendáře (197. v přestupném roce) a do konce roku zbývá 169 dní. Svátek má ten den Jindřich.
)
Vraťme se však ke slunečnicím. Tyto nádherné květiny jsou kromě toho, že se staly ukrajinskou národní květinou, také symbolem amerického Kansasu, inspirovaly mnohé církve a hnutí a staly se například též inspirací slavného malíře Vincenta van Gogha. Byť oficiálně nemá zlatá barva trojzubce (ve skutečnosti jde o symbol sokola v střemhlavém letu) v ukrajinském novodobém státním znaku se slunečnicemi zřejmě nic společného, jistá paralela se zde nabízí.
)
Z oblasti svého původu v Severní Americe se slunečnice dostaly do Evropy již někdy v 16. století a zprvu se začaly pěstovat jako rostliny okrasné v jižních evropských státech. V 17. století se rozšířily do celé Evropy, ale až v 18. století nabyly významu rostliny olejnaté. V roce 1716 byl v Anglii udělen patent na mačkání oleje ze slunečnicového semene za studena. Zásluha za významné rozšíření slunečnice jako zemědělské plodiny se na přelomu 17. a 18. století přisuzuje ruskému carovi Petru I. Velikému. Na začátku 19. století se pak v Rusku slunečnice pěstovala na rozloze větší než dva miliony akrů (809 370 ha). A v té době nabralo pěstování slunečnic dva různé užitkové směry. Pro přímou lidskou spotřebu a pro lisování oleje.
Proč tyto skutečnosti zmiňujeme? Jsou zde jisté paralely neslunečnicové. Ukrajina má starší státnost než Rusko, země existovala ještě před Ruskem. A Rusko je dokonce s nadsázkou možné vnímat jako nejnepodařenější projekt kyjevských knížat, která založila Moskvu. Tato historická paralela je však zbraní dvojsečnou. Bez Ukrajiny není Rusko impériem a Ruská federace je dnes větší a silnější než Ukrajina, stařičká matka. Dcera si chce opět násilím připoutat matku, kterou za matku neuznává. Ukrajina obnovila svou suverenitu v roce 1991.
)
Ukrajina, to však nejsou z pohledu květinového světa jen slunečnice. Ukrajinský lid již dlouho vyjadřuje květinami své emoce (u nás tomu říkáme květomluva). Například kytice z heřmánku mají uklidnit, utěšit, měsíčky pro změnu zdobí hřbitovy, mnozí pak například věří v duchovní vlastnosti topolovky. Jak můžete k Ukrajincům hovořit skrze květiny jejich darováním?
)
)
Pokud darujete 3 dominantní lilie vázané spolu s růžemi a karafiáty, říkáte „zasloužíš si to“, kytice z rudých a bílých růží pro změnu říká „uprchni se mnou“ rudé růže vyjadřují nadšení, 16 světle růžových růží a gypsohyla lásku k přírodě, 12 růží a gypsohyla mír a klid, tmavě růžové růže s gypsohylou značí objetí. Lilie, růže, gerbery, karafiáty a orchideje vyjadřují ctnost, lilie, gerbery, karafiáty a levandule říkají "miluj mě víc", 12 růží a lilie jsou symbolem nebezpečné lásky, 24 rudých růží symbolizuje oddanost, růžové růže a bílé lilie symbolizují luxus a 36 bílých růží čistou lásku.
)
)
A slunečnice? Dají se nyní rozkvetlé někde sehnat? Rádi bychom si je se ženou dali za okno.
Zdroj: todayflowers.com, wikipedia.org, idnes.cz
)
