S příchodem podzimu a zkracujícími se dny dochází v interiérech k výrazné změně mikroklimatu. Pokles intenzity přirozeného světla v kombinaci se zahájením topné sezóny představuje pro většinu pokojových rostlin zátěžovou zkoušku, na kterou je třeba včas reagovat. Úspěšné přezimování spočívá především v přizpůsobení zálivky, ukončení výživy a vytvoření optimálních světelných i teplotních podmínek podle konkrétních fyziologických nároků jednotlivých druhů pokojových rostlin.
Obecné zásady podzimní péče o pokojové rostliny
Základním krokem před nástupem mrazů je důkladná kontrola zdravotního stavu. Rostliny, které trávily léto venku na balkoně či zahradě, vyžadují pečlivou prohlídku listů i substrátu, abyste si do bytu nezavlekli škůdce jako jsou svilušky, třásněnky či mšice. Zároveň je nutné postupně omezit hnojení, protože většina druhů přechází do fáze vegetačního klidu a přebytek živin v půdě by vedl k popálení kořenového systému nebo k růstu slabých, vytáhlých výhonů.
)
Neméně důležitá je úprava zálivkového režimu. V chladnějších měsících substrát vysychá výrazně pomaleji, což zvyšuje riziko hniloby kořenů způsobené přemokřením. V přetápěných bytech ale naopak vysychá rychle, zálivku je proto nutné přizpůsobit konkrétním podmínkám. Pokud rostliny schováme do chladnější místnosti, zaléváme jinak než v přetápěném bytě. Voda pro zálivku by měla mít vždy pokojovou teplotu, aby kořeny neutrpěly teplotní šok. Další zálivku vždy aplikujeme po proschnutí substrátu s výjimkou druhů, které proschlý substrát nesnesou, musí jej mít stále vlhký.
Rovněž se doporučuje očistit listy od prachu měkkým hadříkem nebo vlažnou sprchou, čímž se maximalizuje schopnost rostliny fotosyntetizovat i při nízké světelné intenzitě. Některé rostliny, obzvláště druhy tropického původu, mají také rády rosení listů.
)
Tropické rostliny okrasné listem
Do této skupiny patří oblíbené monstery, filodendrony, fikusy, pothosy či calathey. Tyto druhy pocházejí z deštných pralesů a ačkoli v zimě pokračují v mírném růstu, trpí suchým vzduchem ze sálajících radiátorů. Optimálním stanovištěm pro ně bývá místo co nejblíže oknu orientovanému na východ nebo jih, kde načerpají maximum rozptýleného světla.
)
Zálivku u těchto druhů aplikujte až po proschnutí horní vrstvy substrátu do hloubky několika centimetrů. Hlavním úkolem pěstitele je kompenzovat nízkou vzdušnou vlhkost, která často způsobuje hnědnutí a usychání konečků listů. Vhodným řešením je použití elektrického zvlhčovače vzduchu, seskupování rostlin k sobě pro vytvoření příznivého mikroklimatu nebo umístění květináčů na podmisky s vlhkými oblázky, kde kořeny nestojí přímo ve vodě. A samozřejmě je vhodným řešením i rosení listů.
Sukulenty a kaktusy
Sukulenty a kaktusy vyžadují zcela odlišný přístup, neboť procházejí hlubokým obdobím vegetačního klidu. Rostliny jako tlustice, echeverie, sansevierie, zamiokulkasy či pouštní kaktusy potřebují v zimě co nejchladnější, avšak světlé prostředí s teplotami ideálně v rozmezí mezi deseti a patnácti stupni Celsia.
)
Během tohoto období je nutné zálivku zredukovat na naprosté minimum. Kaktusy často snesou být celou zimu zcela nasucho, zatímco tlustolistým sukulentům postačí velmi mírná dávka vody zhruba jednou za měsíc, aby se zabránilo úplnému scvrknutí listů. Pokud zůstanou sukulenty v teplém pokoji při běžné zálivce a nedostatku světla, začnou se nevzhledně vytahovat za sluncem a ztrácet svou pevnou strukturu.
Kvetoucí pokojové rostliny
Rostliny pěstované pro své květy, mezi něž se řadí například orchideje, bramboříky, vánoční kaktusy či africké fialky, mají specifické požadavky na indukci kvetení. Mnohé z nich stimuluje k nasazení poupat právě mírný podzimní pokles nočních teplot a zkracující se fotoperioda.
)
Například orchidejím rodu Phalaenopsis prospívá podzimní teplotní rozdíl mezi dnem a nocí o zhruba čtyři až šest stupňů Celsia, což spouští růst květních stvolů. Vánoční kaktus vyžaduje od října do listopadu chladnější stanoviště a kratší den, aby úspěšně vykvetl v době svátků. Kvetoucí druhy by neměly být vystavovány prudkému průvanu při větrání a v době tvorby poupat je nežádoucí s nimi manipulovat či je otáčet.
| Typ rostliny | Příklady druhů | Doporučená teplota | Režim zálivky | Vzdušná vlhkost |
| Tropické olistěné | Monstera, fikus, calathea, epipremnum | 18 až 22 °C | Mírná, po proschnutí vrchní vrstvy | Vysoká (50 až 70 %) |
| Sukulenty a kaktusy | Tlustice, kaktusy, sansevieria, zamioculcas | 10 až 15 °C | Minimální (1× měsíčně i méně) | Nízká až běžná |
| Kvetoucí druhy | Phalaenopsis, vánoční kaktus, brambořík | 15 až 18 °C | Pravidelná, mírná, bez přemokření | Střední (40 až 60 %) |
)
Ochrana před tepelnými výkyvy a nedostatkem světla
Kromě správného režimu vody a výživy hraje zásadní roli fyzické umístění rostlin v prostoru. Listy by se neměly dotýkat ledových okenních tabulí, které mohou způsobit lokální omrzliny pletiv. Při nárazovém větrání v mrazivých dnech je nutné rostliny chránit před přímým studeným proudem vzduchu, který vyvolává opad listů i poupat. Stejně rizikové je umístění květináčů na studenou kamennou podlahu nebo parapet bez tepelné izolace, což lze snadno vyřešit podložením korkovou či dřevěnou podložkou. Pokud interiér disponuje pouze minimem přirozeného světla, vyplatí se zvážit použití pěstebních LED žárovek s plným spektrem, které rostlinám nahradí chybějící sluneční svit a udrží je v dobré kondici až do jara.
Zdroj: Royal Horticultural Society; University of Minnesota Extension (Bringing Houseplants in for Winter, Winter Houseplant Tips); Hessayon D. G.: The House Plant Expert; Vaněk Vlastimil a kol.: Zahradnický slovník naučný; Wikipedie, ČESKÉSTAVBY.cz
